Úhyny trofejních ryb jsou téma rezonující posledními týdny. Nad republikou vládlo suché pouštní horko, stoupla teplota vody, klesly průtoky a vzhledem k častým problémům s kvalitou vody bylo na mnoha místech zaděláno na další potíže.
Kyslíkový deficit se podepsal na mnohých revírech, včetně soukromých. Ryby padaly na tolika místech, že si to nedovedete představit.
V mnoha případech šlo o úhyny, kterým by šlo jen velice těžko zabránit nebo je šlo jen mírnit pomocí různých technických opatření zaměřených na zvýšení hladiny rozpuštěného kyslíku ve vodě.
Co ale zaujalo i veřejnost a nerybářská média, to jsou podezřele časté úhyny trofejních ryb. Zejména velkých sumců.
Nemusím dodávat, že to opět přidává další munici té části veřejnosti, která se na nás rybáře dívá s despektem, mírně řečeno.
Od druhé poloviny června, kdy přišla první vlna veder, bylo zaznamenáno hned několik nálezů uhynulých trofejních kusů.
Chcete mít naše články na očích?
Přidat mezi preferované zdroje Google
Sumec je přitom ryba, která se s teplejším prostředím vyrovnává relativně lépe než mnoho ostatních druhů. Problém ovšem může spočívat v nešetrné manipulaci po ulovení.
Na to upozorňují odborníci i zkušení sumcaři dlouhodobě. Podezření tak padá na některé rybáře.
Na toto téma například včera upozornili rybáři z MRS Pobočného spolku Brno 2, kteří na svém FB píší, že letos v létě zaznamenali úhyn hned několika trofejních kusů sumce velkého.
Vinu dávají právě nešetrné manipulaci a dlouhému focení ryb. Právě zdlouhavé focení úlovků je častý nešvar, který se netýká jen lovu sumců.
Dlouhé minuty na břehu a focení v různých pozách zkrátka rybě nevykompenzuje ani kvalitní podložka a polévání ryby vodou. V tom horku to všechny ryby snáší velice špatně.
Ve FB příspěvku se uvádí doslova toto.
Apelujeme na všechny, netrapte tyto ryby dlouhým focením a už vůbec je nevytahujte na břeh. Tělo takto velkých ryb není stavěné na povalování na břehu, a snadno tak dojde k poškození vnitřních orgánů.
Sumci hrozí na břehu poškození orgánů způsobené jeho vlastní váhou
Jak se vlastně při ulovení sumce vůči rybě zachovat? Internet je plný rad a tipů od zkušených sumcařů, kteří radí, jak na šetrnou manipulaci s uloveným vousáčem.
Sumcaři například upozorňují na to, že sumec je extrémně háklivý právě na svoje „břicho“. Při vyšší hmotnosti ryby jse tento problém zhoršuje.
Zatímco ve vodě se těžký sumec plnou vahou na své břicho nepoloží, i když spočívá u dna tak jej voda nadlehčuje, na souši je situace jiná.
Poškození o tvrdý či ostrý povrch na dně je jasný problém. U velkých sumců může být problematický i tlak způsobený vlastní vahou ryby, která na vnitřní orgány působí i třeba na zdánlivě bezpečné podložce.
Často jej bohužel rybáři právě za tuto část těla zvedají pro foto, zde se síla rozloží na menší plochu lidských rukou a stlačení orgánů je v tomto případě brutálnější. Sumcaři radí rybu za citlivou břišní část vůbec nezvedat…
To vše se navíc odehrává po souboji, který je pro rybu zpravidla vyčerpávající. Zotavení ryby je pak následně ve vodě s nižším obsahem kyslíku pomalejší než normálně.
Rybu je proto vhodně vyháčkovat a fotit ve vodě, vůbec nevytahovat na břeh.
Ve výsledku jeden z těchto faktorů nebo jejich kombinace může vést k úhynu a bohužel tomu tak letos nejspíš opakovaně bylo.
Hluboká voda může v létě sumce zabít, při lovu z plavidel pouštějte rybu u břehu
Zkušení sumcaři navíc upozorňují na ještě jeden problém, který je méně známý. Kvůli rozvoji lovu z nejrůznějších plavidel přitom jde o důležitou informaci.
Na stojatých vodách může být nutné v létě nutné sumce šetrně ve vodě přitáhnout ke břehu a pouštět až tam, nikoliv nad hloubkou.
Proč taková na pohled zbytečná manipulace?
Na mnoha lokalitách jde o otázku života a smrti. Ryba opatrně přidržovaná u plavidla přitom zůstává relativně v klidu a žábrami ji proudí okysličená voda.
O kyslík zde jde především, jen trochu jinak. Za vším hledejte fyziku a hydrologii.
Svoji roli hraje tzv. stratifikace vody. Náš starší článek o tomto jevu můžete číst zde.
V teplé části roku dojde k rozvrstvení vodního sloupce od dna až k hladině.
Odehrává se to na stojatých vodách, mimo vyloženě mělké plochy kde se voda promíchá i v létě např. díky větru.
Na velkých jezerech jsou hluboké partie bez kyslíku
Vlivem různé hustoty vody se na hlubokých nádržích v létě teplejší voda dostává nahoru.
V určité hloubce, která může být na každé lokalitě v různou dobu odlišná, dochází k ostrému přechodu. Můžete na to narazit při potápění i s pouhým šnorchlem, kdy voda po pár metrech ponoru začne být výrazně studená. Chladná vrstva se pak táhne až ke dnu.
Pod touto přechodovou vrstvou je voda sice studenější, paradoxně zde ale v létě bývá naprosté minimum kyslíku.
Ani ryby se zde téměř nevyskytují nebo do těchto vrstev vplouvají jen na krátký okamžik, například při hledání potravy. To občas dělají kapři.
Ulovíte-li rybu z plavidla a šetrně ji v rychlosti vyháčkujete, stále zde hrozí velké nebezpečí.
Vyčerpaný sumec nebude mít po vypuštění dostatek sil se udržet v okysličené vrstvě. Proklesá do hlubších vrstev, kde není dostatek kyslíku. Zde následně dojde k úhynu.
Vypuštěním ryby u břehové linie v menší hloubce ji dáte čas na zotavení v oblasti, kde je kyslík přítomen. (U břehu bývá kyslíku více i na údolních nádržích se strmými břehy, přechodová vrstva má od břehu ke břehu často profil mírně prohnutý ve stylu obráceného „U“. pozn. red.)
Ryba sama následně odjede dál až bude mít dostatek sil.
Právě velcí sumci patří mezi ryby, které na následky nešetrného zacházení letos doplácejí nejčastěji. V létě na to upozornilo hned několik případů z českých vod. Úhyny se odehrály na soukromých revírech i svazovkách.
V červnu informoval Jakub Vágner o úhynu sumce dlouhého 264 až 266 centimetrů, u kterého byla po otevření zjištěna vážná poranění vnitřních orgánů včetně rozdrcených jater.
V červenci pak rybář na Orlické přehradě během jediné plavby objevil hned dva uhynulé sumce, menšího o délce 190 centimetrů a skutečného obra měřícího kolem 270 centimetrů. V tomto případě šlo o rybu téměř rekordní.
Další smutný nález zaznamenali rybáři na plzeňské přehradě České údolí, kde byl nalezen mrtvý sumec dlouhý přibližně 220 centimetrů. Psalo se o tom například v Deníku.cz.
Podle místního porybného Jaromíra Lva mohl uhynout následkem vyčerpání po dlouhém souboji a následném vypuštění do teplé letní vody. Na stejné lokalitě byl navíc letos zaznamenán i úhyn dalšího sumce o délce kolem 160 centimetrů.
- Focení a manipulaci mimo vodu omezte a zkraťte na minimum nebo lépe provádějte přímo ve vodě
- Sumce ulovené nad hloubkou z plavidla šetrně dotáhněte ke břehu a pusťte až tam: na volné hluboké vodě hrozí jejich proklesání do oblastí bez kyslíku
- Sumci vadí tlak na břicho, nezvedat za a nepodkládat na tuto část těla. Hrozí rozdrcení vnitřních orgánů
Čtěte také:
Westin Swim Tail: Jedna nástraha, několik možností a více šancí na záběr
Nejlepší podzimní nástrahy na kapry: co použít, když žloutne listí a voda chladne
Preston Monster XTR 4 m 200 g: feederový speciál pro chytání na extrémní vzdálenosti
Řeky mají svá druhá jména: znáte trampské přezdívky českých řek?
Sociální sítě jsou všeobecně průšvih. Spousta věcí by se nestala, kdyby se s tím nemohli lidi vytahovat.
Ten sumec z Orlíku 270cm.jde.na vrub pávě Vágnerovi. Sumci jsou teritoriální a je vysoce nepravděpodobné žeby na stejné lokalitě existovali vedle sebe dva takto vyjímeční sumci.
Bohužel on a jeho týmy jich mají více na svědomí aj u nás na Laby mezi Ústím nad Labem a lovosicemi
A co to je vůbec za zábavu, nebo sport. Týrat zvířata. Lov je věc přežití a ne zábavy. Je to nechutné. Tím nemířím na profesionální porybné,ale na pitomý rekreanty.
Profesionální porybné ani rekreanty bychom do toho nejraději vůbec netahali
Souhlas. Chodit po ulici s udicí a pro zábavu lidi chytat, tak se to asi taky neobejde bez reakce. To že ryba neumí mluvit, neznamená, že není živý tvor.
Je to nehumánní a tím, že to je pro zábavu , je to už dávno za hranou.
Pokud člověk chytá kvůli hladu, je to ok. Pro zábavu? Je to zvrhlé.
Nejlepší by bylo za takových podmínek vůbec ryby nachytat.