Když se člověk podívá na reklamy kolem rybařiny, snadno získá pocit, že kapr v přírodě nejradši žere jahodové boilies, oliheň nebo ananas či něco na bázi mořských plodů.
Tohle bych ani nedával za vinu rybářským firmám. Jako klučina jsem taky žil v dojmu, že pro ryby budou nejlepší potravou kolínka, šrot nebo pšenice či hrách. Skutečně toto všechno ryby umí pozřít.
Jde ale o stravu, na níž ryba ve vodě těžko narazí, pokud ji tam člověk nenasype.
Přirozená potrava ryb a podstrojování od nás rybářů, to jsou zcela rozdílné věci. Je zajímavé se podívat na to, co kapr vlastně žere pokud mu člověk nedopřeje nějaké přilepšení.
Kapr rozhodně není vegetarián, jak se zdálo v dětství například mně. Ryby obecně musí vyjít s tím, co jim řeka či jezero nabídne a k čemu je konkrétní druh uzpůsoben evolucí. Možnosti jsou dvě: rostlinná nebo živočišná potrava. Nebo obojí dohromady, jako právě u kapra.
Když si představíme, že rybáři nehodí do vody ani kousek krmení, tak se mohou ryby potravně orientovat například na drobný hmyz či plankton. To platí například pro menší druhy nebo mladší ročníky.
Větší ryby pak na různé druhy mlžů, drobných rybek a v neposlední řadě se v divoké přírodě stávají rybí potravou i jikry. Právě období tření bylo i příležitostí ostatních druhů se pořádně naprat a je to v pořádku, tak je příroda zařízena.
Pochopení přirozené potravy kapra často pomůže víc než další pytel drahých nástrah. Kapr totiž není jen stroj na požíraní boilies. Je to ryba, která se během milionů let naučila využívat všechno, co ve vodě najde a co jí dává smysl z hlediska energie.
Velice zajímavá je otázka „dravosti“ kapra. Kapr není dravec, různé živočichy ale požírá.
Záběry například na pomalu u dna tažené twistery při přívlači se občas stávají, což se pak dostává do středu pozornosti na sítích. Zažil jsem příhodu, kdy mému strýci vysazení kapři skoro na hod brali kousek mrtvé rybky nastražené na úhoře. V ten moment vůbec nadšený nebyl, neboť měl po rybičkách dřív, než se setmělo a hadice ten večer nepřišla žádná!
Kapr ale rozhodně není dravá ryba a rozhodně není čistý masožravec. Ve velkém přijímá také rostlinnou potravu. Semena, zbytky rostlin, řasy nebo různé plody, které spadnou do vody.
Právě proto funguje kukuřice, hrách nebo tygří ořech či obyčejný rohlík tak dobře. Kapři jsou na podobný typ potravy zvyklí po mnohá staletí, jelikož rybniční chov kaprů se táhne snad až ke starým Římanům a jen v Čechách skoro po pět set let.
Na menších a úživných vodách bývá přirozené potravy obrovské množství. Ryby tam často nemusí skoro nic hledat a mají doslova prostřený stůl.
To je jeden z důvodů, proč někdy bývá těžké je přimět k záběru. Když má kapr kolem sebe dostatek přirozené potravy, není důvod vrhat se bezhlavě na první kuličku boilies, která přiletí do vody. Například na revírech se zákazem vnadění nejsou kapři zdaleka tak vycvičení brát všelijaké ty barevné a navoněné kuličky či válečky.
Naopak v méně úživných revírech nebo brzy na jaře, kdy je přirozené potravy méně, reagují kapři na nástrahy mnohem ochotněji. Hladová ryba dělá odvážnější rozhodnutí a není tolik vybíravá. Na mnoha revírech navíc jsou ryby zvyklé na pravidelný přísun potravy od nás samotných.
Svoji roli hraje také konkurence. Kaprů je u nás vysazováno mnoho a nebývá problém při vhodné konstelaci a pouštění ryb nachytat až několik desítek kusů za pár hodin. To už je ale téma na jiné debaty.
Zajímavé je, jak moc se jídelníček kaprů mění během roku. Na jaře hledají hlavně snadno dostupnou a energeticky výhodnou potravu. V létě, kdy je ve vodě života nejvíc, si mohou vybírat mnohem více. A na podzim se často doslova přecpávají, protože instinktivně cítí příchod zimy a potřebují nabrat zásoby energie.
Mnoho rybářů si neuvědomuje ještě jednu věc. Kapři, a všechny ryby obecně, se samozřejmě učí a adaptují na místní podmínky.
Pokud jsou dlouhodobě krmeni určitým typem nástrah, začnou je považovat za běžnou součást potravy. Proto dnes na některých revírech ryby reagují na boilies úplně přirozeně. Už dávno to pro ně není nic cizího.
V dnešní době se rybáři snaží spíše najít nějakou odlišnost. Třeba novou příchuť nebo dát do nástrahy naopak méně nápadné přirozené složky. Najít něco, co kapr bude žrát není těžké. Složité asi ale je hledat něco nového nebo naopak něco starého, co bude působit méně nápadně a dá šanci na úlovek opatrných ryb.
Těžko bude někdo chytat kapra na patentky s cílem úlovku trofejního kusu. Postavit na tom boilies ale možné je. Výrobci a nadšenci do koulení mají zkrátka pořád o čem přemýšlet a co hledat.
Příklady přirozené potravy kapra
Kapr sežere ledasco, což bude i důvodem proč je vděčnou produkční rybou a i na revírech se mu daří nějakým způsobem existovat skoro všude.
Dokonce včetně některých pstruhových vod a proudných toků. Však prapůvodní domovinou divokých kaprů jsou nížinné veletoky, kde o stojaté vodě mluvit příliš nelze. Příroda kapra vybavila velkým apetitem a dokáže si dobře pochutnat například na následující potravě:
- larvy pakomárů a patentky
- drobní červi a další bezobratlí
- plankton (hlavně u nejmenších ryb)
- drobní korýši
- škeble a mlži
- vodní šneci a plži
- raci a jejich mladé formy
- potěr a malé rybky
- řasy a části vodních rostlin
- semena a plody splavené do vody
Mladí kapři, myšleno ta nejmenší násada, se živí hlavně planktonem, drobnými bezobratlými organismy a jemnou rostlinnou potravou. Jak ale rychle rostou, jejich jídelníček se dramaticky rozšiřuje.
Větší ryby už běžně sbírají larvy hmyzu, patentky, červy, korýše, měkkýše nebo škeble, které dokážou drtit silnými požerákovými zuby. Větší kapři se navíc občas nezastaví ani před malými rybkami, raky nebo potěrem.
Skoro by se dalo říct, že příležitost dělá zloděje. Kapr asi nebude podnikat dravé výpady jako štika, candát či okoun ale na drobnou poraněnou nebo již mrtvou rybku si může snadno došlápnou.
Někteří rybáři věří, že se tak může stát i omylem. Značnou část času totiž tráví kapr u dna, kde potravu aktivně vyhledává rytím v sedimentu, tedy v bahně či jiných usazeninách. V zákalu pak může snadno nasát i přirozenou nástrahu čekající třeba na candáta, nebo přívlačovou nástrahu, která se zrovna zastavila a dostala se mu před tlamu. Jak to přesně je, to nevíme. Kamery na nástrahách zatím nejsou plošně rozšířeny, tudíž nám zůstává aspoň nějaké tajemství pod vodou.
Můžeme ale sledovat, co se děje na hladině. Typické bubliny a kalná voda často prozrazují právě ryby hledající bentické organismy.
Významnou složkou potravy jsou také části vodních rostlin, řasy, semena a různé přírodní zbytky splavené do vody. I proto fungují kukuřice, hrách nebo další partiklové nástrahy tak dobře. Kapři jsou na podobnou potravu evolučně zvyklí.
Potravní aktivita kapra se výrazně mění taky během roku. Na jaře po dlouhé zimě nastává období intenzivního žraní, kdy ryby rychle doplňují energii před třením.
V této době často vyjíždějí do mělčin a k porostům rákosu, kde hledají potravu v teplejší vodě. V létě a na podzim bývá aktivita nejvyšší a kapři přijímají potravu prakticky po celý den. Velké ryby často najíždějí za šera a v noci do velmi mělkých partií u břehu, kde několik hodin intenzivně hledají potravu, než se s rozedněním vrátí zpět do hlubších jam.
Naopak s poklesem teploty vody aktivita slábne. Při teplotě (vody!) kolem 7 až 8 stupňů kapři téměř přestávají přijímat potravu a přecházejí do zimového útlumu, během kterého výrazně zpomalí metabolismus a drží se u dna. Potravu ale může příjimat i v tuto dobu, což lze pozorovat u těch skalních rybářů, kteří se vydávají k vodě nehledě na počasí. Ani výskyt přirozené potravy není vázán jen na teplou část roku, například larvy pakomárů se mohou v sedimentu vyskytovat i během zimy.
Čtěte také:
Jak natipovat dobré fleky na neznámém revíru během 30 minut
Záleží na tom, jakou nástrahy na kapry si vyberete?
Výjimečné úlovky na českých kaprařských závodech, dva kapři přes třicet kilo
Pelety, kukuřice nebo boilies: co použít na zakrmování?
Promyšlený rybářský přístřešek od Zfish: Comfort Dome 2 Man
Delphiňácká topovka na sezonu 2026: prémiový kaprový prut Delphin StingRAY
Buďte první kdo přidá komentář