Tahle ryba byla kdysi hojná: ČRS vysazoval slunky obecné

Ilustrační foto

Vysazování ryb do revírů a chovných vod se neomezuje jen na kapra. I když ten samozřejmě hraje zcela zásadní roli.

V minulém týdnu ale Český rybářský svaz reportoval například o vysazování slunky obecné.

Slunka se řadí k nejmenším kaprovitým rybám. Stříbřitá ryba měří jen pár centimetrů a byla ještě před dvaceti lety enormně hojnou rybkou.

Mohli jste ji potkat na nejrůznějších typech vod, revírů a nerevírů v podobě kdejaké louže a rybníčků, kde se stávala terčem zejména našich dětských rybářských pokusů bez povolenky.

Leucaspius delineatus

Autor: Christian Fischer | Licence: CC BY-SA 3.0 | Zdroj: Wikimedia Commons

Slunku tehdy také používali dospělí rybáři také jako nástražní rybku například pro lov okouna nebo úhoře a nikoho nenapadlo, že její všeobecně hojný výskyt není taková samozřejmost, jak se zdá.

Celkem 50 tisíc slunek vysadili ve 14. týdnu rybáři z Východočeského územního svazu. Polovinu tohoto množství získala MO v Broumově, druhá polovina se rozdělila mezi MO Lípa nad Orlicí a MO Nová Paka, která se před několika málo lety připojila ke společnému rybolovu v rámci ČRS (předtím šlo dlouhé roky o samostatně hospodařící MO).

Kromě slunek se ve VČÚS vysazoval také tržní duhák v klasické hmotnosti kolem 400 gramů. Putoval do revírů MO Moravská Třebová v celkové hmotnosti 200 kg. Další metrák vysadili rybáři v revírech MO Častolovice.

pstruh duhový

Kapr o celkové hmotnosti 6650 kg ve velikostech od 0,8 do 2,8 kg byl rozdělen mezi několik místních organizací. MO Slatiňany obdržela 400 kg. MO Holice převzala 400 kg v režimu RMV. MO Lípa nad Orlicí získala 500 kg. Největší podíl připadl MO Pardubice, kam bylo dodáno 3200 kg. MO Havlovice obdržela 275 kg v režimu RMV. Stejné množství, tedy 275 kg, putovalo do MO Ostroměř. MO Nechanice získala 400 kg v režimu RMV a MO Smiřice obdržela 1200 kg.

Na východě Čech také připravili v líhni plůdek štiky obecné. Vysazovat se bude asi 7 milionů kusů.

Na Žernosekách umístili výtěrová hnízda pro candáty

Jak jsme již informovali, používání umělých hnízd pro candáty je stále častější na revírech i chovných vodách po celé republice.

Candát obecný je druh, který se řadí mezi nejoblíbenější cílové ryby sportovních rybářů a je velice ceněný také po kulinářské stránce. Jeho umělý odchov je ale velice složitý a nepřináší kýžený úspěch.

Přirozený výtěr je bohužel ovlivněn stavem vod. Candát vyžaduje mělčí partie se specifickým substrátem, kterého se dostává jen na málo lokalitách. Pomáhájí umělá výtěrová hnízda, která rybáři sami vyrábí a umisťují na příhodná místa.

Zkušenosti po celé ČR jsou veskrze pozitivní. Candáti hnízda obsazují poměrně ochotně. Hnízda najdete také na severočeských revírech.

Litoměřičtí rybáři ve spolupráci s potápěči umístili do oblíbené štěrkopískoviště v Žernosekách celkem 65 uměle vyrobených hnízd. Oproti loňskému roku je hnízd o 25 víc.

Vzhledem k tomu, že jde o populární a navštěvovaný revír, tak byla vybrána místa, kde je rybářský tlak nižší nebo je zde vyhlášen zákaz lovu.

Je třeba upozornit, že rybařit v okolí hnízd se obecně nesmí. Candát nakladené jikry střeží a jeho vyrušení nebo dokonce ulovené (i za předpokladu puštění, jelikož je v tomto období hájený) s velkou pravděpodobností vede k opuštění hnízda.

Jikry potom zaniknou buď z důvodu sežrání jinými druhy ryb nebo udušením pod nánosem jemného sedimentu. Jakéhokoliv rybolovu v okolí hnízd je tak nutné se vyvarovat.

Po skončení období tření jsou umělá hnízda opět z vody vytažena a většinou mohou být použita následující rok.

Candát se vytírá v jarním období a přesné datum závisí na teplotě vody. V odborných učebnicích se uvádí, že výtěr candáta probíhá jednorázově.

V minulých letech ale vědci z Akademie věd ČR ke svému překvapení zjistili, že výtěr candáta na lipenském jezeře proběhl opakovaně. Došlo k tomu právě na umělých hnízdech. Vhodných míst pro přirozený výtěr ani na Lipně prý není dost.

Čtěte také:

Proč se rybáři zdraví pozdravem Petrův zdar?

Cejn pod lupou: co by měl znát každý rybář o lopaťácích

Výprava za pstruhy, na kterou jen tak nezapomenu

Neobyčejné zarybnění svazovky: přivezli kapry od 11 do 15 kg

Kolik toho sežere amur? Krmné místo vyluxuje jako nic

Vlasec na velké kapry v plechovce: Camo Carp Mainline vychází velice levně

Naviják s volnoběžkou kolem tisícovky: ZFISH Rider PRO stále v prodeji

Sdílet článek:

Sledujte náš YT kanál

3 Comments

  1. Na tuto rybu jsem již skoro zapomněl.
    Jako malý rybáři když nám bylo mezi 10 a 15 let a měli jsme naše první rybářské lístky, tak byla slunka v každém malém rybníku v Praze i v okolí Prahy východ.
    Stejně tak perlín nebo ježdík (o krásném zeleno hnědém Karáskovi nemluvim). Bylo toho všude plno. Ale dnes jsou zase v Praze například plně potoky koljušky tříostné, a Labe plně hořavky duhové, což v 80. a 90. Letech nebyly hojné ryby. Před 30 lety když jsem na Labi vylovil slunečnici pestrou, seběhlo se plno rybářů se na ni podívat, dnes s ní hazíme o zem a nosíme domu kočce. Svět se mění 🙂

    • Jinak… chtěl jsem opravit to „malý rybáři“ na mladí, aby to bylo mluvnicky správně, ale už to nešlo :-)))

    • Ano, já si taky pamatuji rybníčky plné slunek, hrouzků a karasů obecných. Tenkrát jsme ani ten lístek tak nějak nepotřebovali:))

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.