Feederový rybolov patří mezi disciplíny, kde se dá pohrát s každým detailem. Není to jen otázka výběru nástrahy, montáže a síly návazce či výběru místa a dalšího bambilionu možností.
Všechno ovlivňuje výsledek, snad bych řekl, že nejvíce je to volba místa a krmení. Kromě toho je ale velice důležité i to, co máte navinuté na cívce.
Většina rybářů začíná s klasickým monofilním vlascem, který je univerzální a odpouští chyby při zdolávání větších i menších ryby.
Jenže jednou přijde chvíle, kdy se začnete ptát, jestli vám něco neuniká. A právě tehdy je dobré zkusit pletenku. Pletená šňůra ve feederu není žádnou novinkou a celá řada vynikajících rybářů ji dávno používá. Včetně závodníků LRU, kde právě může mít pletenka své velké využití.
Čím se vlastně tyto dva materiály liší? Klasický monofilní vlasec je vlastně plastová hmota vytažená do vlákna. S příchodem slovutného silonu do světa rybaření nastala úplná revoluce. Dnes jsou materiály pro výrobu monofilních vlasců daleko pokročilejší a nezdá se, že by vlasce daly rybařině vale.
V některých rybolovných technikách ale má pletenka už navrch, jako například v přívlači. Velice jistě se ovšem začíná etablovat také ve feederu. Tím nechci prohlašovat, že používat vlasec nemá smysl.
Je to plně funkční varianta, která má své výhody. Použití šňůry ale samozřejmě také, dokonce mnohdy i víc než vlasec. Je to ale samozřejmě na vás, pro co se rozhodnete.
Článek vám přinese srovnání některých výhod a nevýhod. Rozhodnout se ale musíte sami, je to vždy něco pro a proti.
Přechod z vlasce na šňůru vám zase přinese do rybaření trochu toho vzrušení a spoustu nového. Tep vám možná zvedne už jen nákup. Kvalitní pletenka není levná a týká se to i splétaných šňůr určených pro použití speciálně ve feederu.
Na rozdíl od přívlače, kde vám stačí koupit pletenku na jeden prut, je tady navíc potřeba koupit dvě. Pokud tedy nebudete chytat jen na jeden. Ne vždy ale máte při feederu takový ten den, kdy stačí jedna nahozená udice.
Možná také zjistíte, že kromě pletenky se vám bude hodit feederový šokáč.
Proč ale vůbec na pletenou šňůru při feederu přejít?
Prvním velkým argumentem je citlivost. Pletenka nemá téměř žádnou průtažnost, a to znamená, že okamžitě vidíte i ty nejjemnější záběry. Teoreticky, samozřejmě.
Svoji roli zde hrají i negativní vlivy v podobě větru a proudu. I zde ale má pletenka výhodu. Díky větší nosnosti můžete využít slabší průměr, do nějž se živly méně opřou.
Minimální průtažnost pletenek je ale asi hlavním argumentem. Čistě teoreticky, jakmile ryba jen lehce ochutná nástrahu, špička feederu se okamžitě pohne.
Mnozí rybáři až žasnou, kolik záběrů jim dříve unikalo. Elasticita vlasce je vyšší a projevuje se tím víc, čím dále chytáte. S pletenou šňůrou se na špičku feederu dostávají daleko jemnější pohyby, než jste byli u monofilu zvyklí. Těží z toho hlavně na závodech, kde jde o každou rybu, i malou.
Nejjemnější záběry jsou často právě od menších kusů
Další obrovská výhoda spočívá v okamžitém kontaktu s rybou. Díky nulové průtažnosti pletenky zaseknete rychleji a efektivněji. Tam, kde vlasec ještě pruží a ryba má čas nástrahu vyplivnout, šňůra okamžitě reaguje. Zvyšuje se tak počet úspěšně zdolaných ryb a hlavně přibývá těch, které by vám na vlasci utekly.
Dalším důvodem pro pletenku je délka náhozů. Pletenka má menší průměr při stejné nosnosti, takže máte šanci se stejnou sestavou dohodit dále.
Jak známo, čím tenčí vlasec nebo šňůra, tím menší tření při odvíjení z cívky navijáku. Logicky se tak prodlužuje délka náhozu.
To oceníte hlavně na velkých přehradách nebo řekách, kde je potřeba dopravit krmítko na vzdálenosti co největší. Rázem se dostanete na ryby, které doteď byly s feederovým prutem mimo váš dosah.
Samozřejmě je fér dodat, že pletenka má i své mínusy. Nemá žádnou průtažnost, takže při zdolávání vyžaduje citlivější zacházení. Rybář musí víc pracovat s prutem, aby eliminoval prudké výpady ryby. Proto se často kombinuje s delším návazcem z monofilu, který část tvrdosti vyrovná. Ale i to je jen otázka cviku.
Otázka odolnosti pletenky vyvstává vždy tam, kde je například hodně kamenů (většina tekoucích vod), mušlí nebo potopených větví. Zejména levnější pletenky nemusí v mechanické odlonosti příliš excelovat, však to znáte.
Kvalitní šokový vlasec ale pomůže i zde. Bez šokového návazce nebo alespoň kusu obyčejného monofilu to vlastně ani s pletenkou zcela nejde. Vlasec jako dlouhý šokový návazec mezi pletenkou a krmítkem zvyšuje odolnost a zároveň přináší do celé sestavy alespoň trochu pružení. To se totiž při zdolávání přece jen může hodit.
Takže nevýhodou je i trochu větší složitost, kdy pro rekreační chytání s feederem stačí navinout vlasec a šokové návazce neřešit.
Pokud vám navíc jde hlavně jen o klasickou rekreační říční feedrařinu, tak je otázkou jestli vlasec nebude přece jen praktičtější.
Další nevýhodou je samozřejmě cena, která se může od vlasce diametrálně odlišovat směrem nahoru. Bohužel, mezi nejlevnějšími šňůrami těžko najdete tu nejvyšší kvalitu. Než kupovat mizernou pletenku, tak je snad lepší každý normální vlasec
Když to shrneme, pletenka na feeder otevírá úplně nový rozměr rybařiny. Nabízí citlivost, delší hody, jistější zásek, větší sílu i odolnost a lepší kontrolu nad tím, co se děje pod hladinou kolem krmítka.
Pokud jste ji ještě nezkusili, stojí za to dát jí šanci. Možná to bude zpočátku velký nezvyk ale přínosy určitě oceníte.
Jakou pletenku si na feeder vlastně vybrat?
Co se týče výhod, je to i možnost použít menší průměr. Někdo jde dost na krev a kupuje to nejslabší co jde. Dobré je ale začít alespoň na 0,08 – 0,10 mm a se zmíněnou šokovkou nebo kusem vlasce před krmítkem hlavně pro lepší nahazování. Tenká pletenka a těžší krmítko už umí říznout do prstu. Taky to pořeší otěr o překážky.
Rozumná síla pletenky je asi 0,12 – 0,15 pokud už cílíte hlavně na kapra, např. s method feederem. Kupujte kvalitní, ideálně kulaté pletenky z více vláken. U levných je stejně buď průměr zavádějící nebo kvalita mizerná.
Co se týče barev, tak pro feeder se vyrábí většinou tlumenější nebo třeba pískové barvy. Ono ten konec, co se máčí ve vodě stejně poměrně rychle může vyšisovat. V tom jsou lepší tmavší varianty než ty světlé.
Fluo barvy mají své výhody ale moc dlouho jim zářivý odstín nevydrží a po častém koupání se mění spíše na bílošedou. Jde to pak krásně vidět, když nahodíte dál a z navijáku vám vyjede „nevyšeptalý“ kus návinu. Černá, tmavě zelená a hnědá nebo šedá jsou asi nejlepší.
Jako návazec můžete koupit hotový šokový vlasce nebo dát alespoň 5 m vhodného vlasce o větší síle než pletenka.
Pár tipů na feederové pletenky:
- J-Braid Expedition od Daiwy – sice přívlačová ale lze i na feeder, cena lehce přes 500 (tmavé i signální barvy)
- Nytro Sublime X8 Sinking Feeder Braid
Do 500 Kč:
- Delphin Divera (fluo žlutá nebo zelená)
- Mivardi Method & Feeder Sinking Braid
Buďte první kdo přidá komentář