Feederový rybolov, tedy lov na prut s krmítkem v trochu modernějším podání, si dnes mezi rybáři drží neotřesitelnou pozici. Co do oblíbenosti jej překonává snad už jen lov na boilies ale to je dost české specifikum. Vsadil bych se, že mimo střední Evropu bude populárnější plavačka nebo na severu přívlač.
Feeder jako styl lovu má výhodu, že je efektivní, rychlý a zároveň velmi univerzální. Na feeder dneska lze nachytat jak drobné cejny či plotice na nástražky, tak i trofejní kapry nebo s ním lovit třeba candáty na mrtvou rybku.
Výběr vybavení je přitom obrovský, od jednoduchých prutů vhodných pro začátečníky až po sofistikované sestavy, které používají závodníci a vyznavači feederu jako lovu trofejních kaprů.
V oblasti lovu větších kaprů na feeder jsou přitom dost napřed například Maďaři. U nás máme ještě trochu rezervy i když například v závodní sféře se poslední rok začínají také u nás pořádat method feederové akce.
Rozdíl feeder versus method feeder spočívá v tom, že method je záležitostí specifických plochých krmítek a krátkých návazců s cílením spíše na stojáky. Zatímco klasický feeder s košíčky a dalšími typy krmítek vzešel z říčního rybolovu v Anglii. Například délka návazce zde také bývá většinou výrazně delší.
Feeder ve všech podobách má v létě své nejlepší období. Podstata lovu je jednoduchá: do vybraného místa nahodíte krmítko s návnadou a návazcem s háčkem.
Krmná směs přiláká ryby do lovného místa, kde už je čeká připravená nástraha. Jakmile ryba najde sousto, přichází záběr a právě ten se na feederu projeví citlivé špičky prutu. Jde o velmi jemný, ale spolehlivý indikátor, který zareaguje na sebemenší dotek. V kombinaci s pletenou šňůrou je detekce záběru velmi citlivá.
Jednou z hlavních výhod feederu je možnost lovit i na opravdu velké vzdálenosti. S těžší výbavou klidně přes 100 metrů. Záběry bývají často velmi zřetelné a rychlé, což dodává feederovému chytání dynamiku, která tolik baví i zkušené rybáře.
Začít s feederem je přitom celkem snadné. Pokud ale chcete dosahovat spolehlivých výsledků a máte zálusk na větší ryby, musíte se ponořit do celé řady detailů.
Začíná to od správného výběru prutu přes přesnost nahazování (velmi podceňované) až po složení a správnou přípravu krmné směsi a ladění sestavy.
Zásadní věc, kterou musíte pořídit jako první je speciální feederový prut s výměnnou špičkou. Ty většinou dostanete dvě až tři s různou tuhostí pro různé situace. Raději si pořiďte i ten nejzákladnější karbonový feederový prut než abyste to zkoušeli například s obyčejným teleskopem nebo jiným typem prutu.
Při výběru prutu je důležité sledovat jeho vrhací zátěž. Krmítko s návnadou může vážit i přes 100 gramů, zejména pokud lovíte na větší řece nebo naopak na stojáku potřebujete nahazovat daleko. Pro lov bílé ryby na menších vodách naopak můžete sáhnout po prutech s vrhačkou třeba jen 70 gramů.
Velkým tématem je i přesnost nahazování. Aby feeder fungoval tak, jak má, je nutné dopravovat krmítko stále do stejného místa. Feeder je v podstatě velice aktivní metoda, kdy při absenci záběru je nutné přehozovat a dokrmovat ve velice krátkých intervalech.
K přesnosti náhozu pomáhá vizuální orientace třeba podle stromu nebo sloupu na protějším břehu a především použití klipu na navijáku nebo označení vlasce gumičkou. Směr hodu totiž trefíte snadno ale trefit stejnou vzdálenost je již výrazně těžší. Jen s klipem se vám podaří udržet návnadu v jedné zóně a koncentrovat ryby.
Důležité je i místo samotné. Ryby se často drží v blízkosti změn v hloubce nebo typu dna. Hledat takové zóny můžete několika způsoby. Zcela nejjednodušší je „ťukání“ olovem na dně. S těžším prutem a pořádným olovem dokážete o dnu před vámi zjistit překvapivě mnoho informací. Samozřejmě je ideální mít pletenku, která netrpí elasticitou. Díky tomu budete v prutu spolehlivě cítit charakter dna (bahno, kamení) a dokážete také identifikovat i výraznější změny hloubek.
Přítomnost bahna na lovném místě poznáte i po čuchu, Olovo nebo krmítko má tendenci docela smrdět, stačí přiblížit k nosu. Nejlepší je najít zóny, kde se něco mění. Jak změny hloubek, tak především rozhraní různých substrátů dna, kde například měkké dno přechází v tvrdší a podobně.
Druhou možností, jak přijít novému revíru na kloub je použití echolotu. Dříve při feederu poněkud exotická záležitost. Dnes ale máte možnost využít vcelku šikovné nahazovací echoloty. Stojí to ovšem nějaký ten peníz.
Použití echolotu přináší několik výhod. V první řadě umožňuje detailně prozkoumat dno a jeho hloubku, tvrdost i strukturu. Díky tomu víte přesně, kam nahazujete, a netipujete naslepo. Moderní nahazovací echoloty, které můžete nahodit jako krmítko, navíc často dokážou zobrazit i samotné ryby. Pokud pak vidíte, že se v určité hloubce zdržuje hejno, máte daleko větší šanci na úspěch.
Dalším bonusem je možnost „projít“ s echolotem větší úsek břehu. Pomalým navíjením zjistíte, jak vypadá celý úsek okolo, ne jen jeden bod. Pak už si jen vyberete nejzajímavější prostor, pokud tam bude volno samozřejmě.
Je ale třeba počítat i s určitými omezeními. Předně je lepší s nahazovákem použít další prut speciálně pro tento účel. Například spodový s pevným návinem a šokovkou abyste echolot neurvali
I s prostým olůvkem a oťukáváním dna ale zjistíte spoustu informací a budete o krok napřed. Většina rybářů totiž dno příliš nezkoumá a vybírají místa hlavně dle pohodlí nebo jiných svých preferencí.
Čtěte také:
Proč kapr žere pečivo i když ve vodě rohlíky většinou neplavou
Kouřová dumbellka na feeder v 6 příchutích
Chcete víc záběrů? Tohle je zbraň, kterou používají zkušení method feederisti!
Buďte první kdo přidá komentář