Svěráček na vázání mušek + 8 tipů na další nářadí

Každý muškař dospěje do bodu, kdy si začne vázat mušky sám. Má to svoje výhody. Mušky výrazně zlevní a získáte možnost si kdykoliv navázat potřebný vzor, na který to zrovna bere. Svěráček na vázání mušek je však docela citelná investice, potřebujete k němu navíc další nářadí.

V tomto článku se dozvíte:

• Druhy svěráčků – v čem se liší a na kolik vás to vyjde
• Další nutné nářadí pro vázání mušek – výčet všech základních pomůcek, bez nichž to vážně nejde.

Moje reálná story: Za prvotní „sadu na vázání mušek“ jsem utratil přes pět tisíc. A to jsem nekupoval zdaleka to nejdražší. Cenu za jednu mušku jsem ovšem srazil asi na 6 – 12 korun. Za kupované mouchy jsem platil asi dvakrát nebo třikrát tolik.

Možnost tvořit vlastní vzory a hodiny zábavy u svěráčku jsou k nezaplacení!

Po síti koluje naprosto legendární „Pikeův neb též Pájkův seznam„, což je po dvacet let sdílený post z diskuze, tuším na mrku a je to vlastně výčet nářadí a materiálů, které si každý začínající muškař a vazač musí pořídit. 

Seznamem jsem se při nákupu vázacího vybavení inspiroval také, a mýtickému „Pikeovi“ tímto posílám jednu velkou poklonu, poněvadž jeho seznam pomohl v začátcích spoustě muškařů.

Pojďme na to:

Svěráček na vázání mušek je základ

Nejdražší položka, která může stát několik tisíc. Kvalitní svěráček na vázání mušek vám umožní vázat v klidu, precizně a bez zbytečné námahy.

Svěráček v podstatě jen drží mušku při vázání a musí přitom splnit minimálně dvě základní funkce:

• Pevně udržet i nejtenčí a nejmenší muškařské háčky
• Umožnit přístup pro navazování vázacího materiálu

Vázání mušek je velmi jemná činnost. Hodně vzorů se váže na háčky velikostí 14 a méně. Velkou mouchu na pořádném háku jste mohli improvizovaně vázat třeba v stolním svěráčku z železářství. V dobách nouze prý používali i pean držený mezi koleny. Normální svěráček bude ale přece jen asi lepší volba pro váš komfort a pohodlí při práci.

Kolik stojí svěráček? Cena se různí. Nejlevnější svěráčky pořídíte od několika stovek, nejdražší stojí 5 – 10 tisíc.

Svěráčky můžeme z praktického hlediska rozdělit takto:

• Šroubovací ke stolu
• S podstavcem, které nemusíte nikam šroubovat

Druhá varianta je vždy dražší. Šroubování ke stolu není až tak praktické poněvadž vždy budete muset pracovat u kraje desky. S podstavcem si svěráček položíte kam potřebujete.

Svěráček na vázání mušek s rotující čelistí je výrazně dražší

Výše uvedené dělení ale zdaleka není konečné. Svěráčky ještě dělíme na:

• Rotační
• Nerotační

Rotace znamená možnost otáčet čelisti (a tedy i mušku) kolem vlastní podélné osy. Mušku si díky tomu ve svěráčku otočíte třeba břichem vzhůru nebo bokem a můžete pracovat ze všech stran. 

Rotační typy jsou dražší. Z toho vyplývá, že rotující svěráček s podstavcem bude pěkně drahý. Zatímco obyčejný svěráček se šroubem seženete v ceně do tisícovky, tak za nejlevnější „rotátor“ dáte minimálně 2 – 3 tisíce korun a ty nejlepší stojí od pěti tisíc výš.

Dražší svěráčky se navíc ještě liší různými způsoby konstrukce a doplňky jako bývají držáky bobin a nářadí, košíky na odpad a spoustou dalších věcí.

Rotační svěráček asi opravdu není nutnost pro úplného začátečníka. Klidně začněte s levnějším typem za pár stovek a lepší si pořiďte až po čase.

Pokud ale rovnou koupíte něco dražšího, tak to určitě nevadí. Levné svěráčky se navíc po pár tisících mušek vyžvejknou v čelistech a beztak koupíte lepší model.

Bobiny pro vázání mušek

Bobina slouží jako držák nitě. Cívku s nití cvaknete mezi packy, provléknete nit trubičkou a můžete vázat. V ideálním případě se nit odvíjí jako po másle.

Tip: tenká nit dlouhou trubičkou nechce prolézt. Někdo má navlékač. Většina muškařů strčí nit do trubičky a na druhém konci nasaje pusou. Snadné a jednoduché.

Bobiny začínají na padesáti korunách. Vřele ale doporučuji držet se Pikeova seznamu a koupit keramiku (kolem dvou stovek). Kovové bobiny horší kvality s oblibou řežou i tlustou tělíčkovou nit a musíte je před použitím zbavit ostré hrany.

Bobiny potřebujete alespoň 2 – 3 ať máte k dispozici různé nitě najednou. Různé bobiny se liší velikostí, což je věc důležitá pro pohodlí a dobrý úchop. Nejdražší bobiny umí regulovat brzdění cívky, což se nejspíš hodí pro velmi jemné nitě.

Nůžky – alespoň dvoje

Klasické nůžky na manikúru patří k základnímu nářadí. Většina vazačů má minimálně dvoje:

• Ostré – pro stříhání nejjemnějších nití, peří a dalších materiálů. Musíte s nimi být schopni precizně zastřihnout ve špičce cokoliv i na těch nejmenších muškách
• Jedny obyčejnější na hrubší práci – s nimi stříháte tužší materiály

Nejlepší je pokud nůžky vypadají odlišně, jinak hrozí záměna a otupení ostří na těch fajnových.

Dubbovací vidlička

Podivná věcička s tykadélky. Umožní vám dubbovat tzv. do smyčky, kterou si s její pomocí uděláte na niti, vložíte do ní materiál (dubbing, peří ze skřipce) a stáhnete. Výsledkem bude jemný knot, který můžete namotat tam, kde je potřeba.

Kovový skřipec

Nezbytné nářadí. Vázání se zakládá na principu omotávání různých materiálů. Nit vám podrží bobina ale různé další materiály si musíte podržet rukou. U drátku a lametky nebývá takový problém, většinou máte dostatečně dlouhý volný konec.

S jemnými peříčky přichází potíže. Mohou být příliš krátká a musíte je držet, co nejvíc na konci. To prsty nezvládnou. Někdy taky tlusté a neforemné prsty neudrží materiál dost pevně, aby seděl dobře na háčku před zafixováním pomocí nitě.

Proto máme skřipce, které materiál secvaknou a usnadní jeho aplikaci na háček.

Nejlepší jsou skřipce s bužírkou na čelisti. Holý kov může pírko ustřihnout.

Uzlovač neboli finisher

Na YouTube skoro každý vazač používá uzlovač. Existují různé druhy a s trochou cviku jej brzy ovládnete.

Časem třeba však zjistíte, že uzlovač není až tak potřeba. Uzel ve finiši jde udělat šikovnými prsty nebo přes propisku. Mě to ale jde s uzlovačem rychleji, proto jej můžu doporučit.

Laiblův skřipec na CDC peří

CDC peří je super materiál na suché mušky. Čím dál tím více se ale používá třeba na nymfy. Právě zde se hodně dubbuje do smyčky.

Abychom ho do smyčky dostali, musíme jen nejdříve skřípnout do Laibla, odstřihnout a pak vložit do smyčky. Laiblův skřipec ve starší literatuře pro muškaře většinou nefiguruje, k vázání moderních mušek a nymf je to však nutnost.

Jehla na dubbing

Není nutná úplně do začátku. Jakmile si ale začnete hrát s laiblem a CDC peřím, tak se vám může hodit taky. Dubbovat se totiž dá několika způsoby, například:

• Jednoduše na knot – omotáním dubbingu prsty kolem niti
• Do smyčky přes vidličku
• Jehlou

Jehla je fest ostrá. Píchnete ji do niti a rozdělíte vlákna od sebe. Mezi ně vložíte dubbovací materiál a stáhnete nit zpět.

UV lampa pro světlocitlivý gel

Moderní muškaření přináší nové materiály. Jedním z nich je UV gel, který se použivá například pro výrobu perdigone nymf (článek zde) i jiných mušek. K němu optřebujete zdroj UV světla, jehož působením se gel vytvrdí.