Brzo ráno vylézám z vlaku a hrnu se k řece. Turistický batoh na muškařskou výbavu byl geniální nápad. Daleko lepší než všechny drahé rybářské vychytávky. To pohodlí na zádech během přesunu je k nezaplacení. U řeky jen vyndám broďáky s podběrákem a vytáhnu prut z tubusu. Naviják a další věci už se v klidu vejdou do kapsy u vesty.
Začínám pod jezem. Voda je tady skoro křišťálově čistá. Přitom jsme v zemědělské krajině středních Čech. Oblázkové a štěrkové dno je skrz vodu krásně vidět.
Moji pozornost pravidelně dráždí nějaká větší ryba, která loví pár metrů proti proudu ode mě. Na moje mušky ale vůbec nereaguje a drží si vždy odstup. Nepomáhá ani přesun nad ni a spouštění mušek do jejího rajónu. Některé ryby mi prostě nejsou souzeny. Zato se mi z proudu daří pár menších tloušťů na klasický prokurátorský kartáček.
Řeka je opravdu nádherná. Kousek níž se střídají tišiny a rychlejší proudy. Široko daleko přitom ani noha. Jediný kdo ruší můj klid uprostřed luk a lesů jsou obyvatelé blízké vesnice. Venkov a zvuk sekaček střídaný motorovou pilou ale už tak nějak patří k sobě.
Chatovou oblast procházím bez zastavení a k vodě se spouštím až ze strmého zarostlého břehu v lese. Řeka je poměrně placatá a dobře broditelná. Přístup ale stěžuje sráz, kde musím dávat velký pozor ať si neroztrhnu broďáky. Mohlo by do nich téct víc než do nich teče už teď.
Voda tady plyne skoro ideálním tempem. Ani ne moc rychle. Ani ne příliš pomalu. Skoro by se chtělo říct, že je to dokonalá muškařská lokalita. Zatím tomu ale chybí ten správný úlovek.
Na hladině se to hemží ouklejemi. Žádná muška jim neunikne. Ani nymfa, když se zvedne k hladině nezůstává ušetřena.
Raději přezbrojuji na mokrou. Chytám rád na větší dálku a to by tady mohlo fungovat. Přívěs hlídá prokurátor a na konec si beru červeného spidera. Velmi triviální muška, která ale funguje dobře.
S tímto ansámblem se vrhám do hlubší vody a pečlivě tahám ouklej za ouklejí. Ani před padlým stromem se nedaří žádná lepší ryba.
Osud se ale láme o pár metrů dál. Nad stromem jsem se lepšího záběru nedočkal. Když ale pouštím spidera dost nakrátko do úplavu pod ním, tak přichází záběr. Nejdřív jen zastavení, pak ale odpor narůstá a cítím nečekaný tah.
S rybou se peru dobrých pět minut aniž bych ji zahlédl. Pomalu začínám propadat zoufalství, že jsem zapřáhl nějakého kapra.
U hladiny se naštěstí za chvíli objevuje zlatavý tloušť. Přesně v tuto rybu jsem tady doufal. Pěkný tloušť na mušku je parádní úlovek. V podběráku ho rychle změřím. Do půl metru mu chybí jeden centimetr.
Přesně v takovou rybu jsem zde doufal. Spokojenost tak převáží nad loveckými pudy a zbytek vycházky to už jen tak šolíchám. Tloušťů je tady celkem dost ale dostat podobného giganta se mi už nedaří. Před odchodem ještě ze břehu pozoruji snad stohlavé tlouští hejno, jak se pomalu přesunuje řekou. Impozantní pohled na takovou masu ryb.
Balím vercajk do krosny a vyrážím na cestu zpět. Dvě hodiny chytání s parádním výsledkem jsou pro mě akorát. Jako bonus si dávám asi sedmikilometrovou vycházku podél řeky abych poznal další zajímavá místa. Krosna na zádech se nese sama, dokonce se dají za chůze sušit broďáky a boty. Místa na další lov jsem si také vytipoval a uložil body do mapy. Příště se vydám třeba na parmy!
Be the first to comment