Zákaz rybaření v EU a iniciativa Zachraňme naše vody: na Carp Show Moravia řešili vážná témata

Jihomoravské město Břeclav minulou sobotu hostilo tradiční akci s názvem Carp Show Moravia. Kromě představení rybářských firem zde ale došlo i na velmi vážná témata.

Jedním z nich se stalo prohlášení, že ekologové lobují v Evropském parlamentu za zákaz sportovního rybolovu. S informací o této hrozbě překvapil účastníky akce jeden z nejvýznamnějších českých kaprařů – Karel Nikl.

Tyto poznatky získal na nedávných setkáních zástupců rybářských firem z celé Evropy. Na pódiu K.Nikl vystoupil společně s Petrem Jakubkou, který zde prezentoval hlavní téma týkající se českých vod – iniciativu Zachraňme naše vody.

O čem se na přednášce mluvilo:

• Lobbing ekologických aktivistů na půdě Evropského parlamentu s cílem zakázat sportovní rybolov v EU
• Snahy zlikvidovat sportovní rybolov pomocí zákazu používání monofilních vlasců a pletených šňůr
• Petr Jakubka přednášel o iniciativě Zachraňme naše vody

Ekologové se snaží zakázat nebo alespoň omezit sportovní rybolov

S touto informací se Karel Nikl, dle svého vyjádření na přednášce, setkal na mezinárodním rybářském veletrhu EFTTEX, což je významná mezinárodní B2B akce, kde setkávají prodejci a výrobci rybářského náčiní.

Zde se na nejvyšší úrovni řešilo, že existuje nátlak na to, aby k zákazu sportovního rybolovu v EU nebo k jeho radikálnímu omezení. Karel Nikl v přednášce přiznal, že jej tato informace šokovala. Rybářské firmy se naopak snaží na unijní půdě proti těmto tlakům bojovat.

Podobné zvěsti již prosakovaly na veřejnost dříve, je to ale nejspíš poprvé, kdy své znepokojení projevují i zástupci významných rybářských značek.

Objevují se také pokusy vylobovat zákaz použití vlasců a šňůr ve vodě, s odkazem na jejich ekologickou škodlivost.

Podobné restrikce se přitom snaží ekologové prosadit například u olova. Zde již došlo k jeho omezení pro myslivost v okolí mokřadů, což myslivcům působí značné potíže. Podobné komplikace by zákaz olova způsobil také rybářům.

V případě projednávaného zákazu vlasců a šňůr by došlo také k faktickému znemožnění sportovního lovu ryb, ledaže bychom se vrátili k hedvábným šňůrám používaným cca do padesátých let minulého století, které jsou ovšem s moderním vybavením prakticky nepoužitelné.

V přednášce se zmiňovala také snaha zakázat lov na některých lokalitách ve městech, například v Amsterdamu.

Stejné snahy se přitom daly zaznamenat také v roce 2020, kdy se mluvilo o možnosti zákazu lovu na určitých chráněných územích.

Tehdy se objevovala informace o zhruba až desetině všech revírů, které by mohly být zrušeny.

Petr Jakubka – nechceme zrušit vysazování kaprů, jde nám o rozumnější hospodaření a zlepšení stavu revírů

Výše zmíněný „bombový“ úvod přednášky, který jistě mnohé překvapil, byl úvodním slovem, kterým Karel Nikl uvedl hlavního účinkujícího.

Tím byl Petr Jakubka, kterého nejspíše již znáte díky iniciativě Zachraňmne naše vody. Tato iniciativa vychází od běžných rybářů, rybářských hospodářů na úrovni MO a podpořila je řada významných osobností, včetně zmíněného K. Nikla.

Na veřejnost se iniciativa dostala koncem podzimu a její snahou je zlepšit hospodaření na našich revírech, s nímž není řada rybářů spokojena. Nejde přitom jen o spokojenost rybářů. Negativní vlivy našeho nesprávného hospodaření se stávají terčem kritiky řady zájmových skupin a rybáři jim tak dávají do ruky zcela zbytečně celou řadu argumentů, které proti sportovnímu rybolovu mohou použít.

Iniciativa přichází s poměrně komplexním návrhem řešení a opatření, které by mohly výrazně změnit neutěšený stav našich vod.

V přednášce také zaznělo, že odpůrci nové iniciativy si mylně vykládají, že jde o boj proti kaprům. To je však omyl. Iniciativa ale přichází s diskuzí o komplexní změně, která nemá za cíl „zrušit“ kapra.

Cílem je nastavit rozumnější hospodaří a dát šanci i jiným druhům.

To přitom neznamená, že by se měl kapr plošně přestat vysazovat.

Potřebujeme individuálnější přístup k revírům

Problémem je, že kapr při intenzivním vysazování vytlačuje ostatní druhy ryb a jeho přemnožená populace má další negativní vlivy na celý revír a jeho ekosystém.

Podle slov Petra Jakubky se přitom na značném množství revírů pohybuje výtěžnost kapra pouze kolem 50 procent. To poukazuje na nadměrné vysazování tohoto druhu. Trpí tím navíc i samotná kapří obsádka.

Aktuálně již naráží populace kaprů na své limity i na velkých vodách typu Nechranic apod.

Přemnožený kapr působí úbytek dravců i jiných druhů ryb.

Úživnost revíru pak není dostatečná ani pro samotného kapra a zpomaluje se i jeho růst. Přehnaným vysazováním tak trpí příroda i rybáři sami.

Problémem současných svazových vod je zejména plošný přístup a intenzivní vysazování některých druhů, což se dlouhodobě netýká jen kapra ale třeba i pstruhových vod.

Jedním z hlavních návrhů iniciativy je zejména nová kategorizace revírů dle jejich charakteru a vysazování ryb ve vhodné skladbě a množství.

Zjednodušeně řečeno, jde například o vytipování revírů vhodných pro citlivější přístup a udržování obsádky původních druhů a revírů, kde se naopak bude počítat hlavně s vysazováním a velkou výtěžností ze strany rybářů.

Kategorizace má přitom být daleko rozsáhlejší, nejen dle výtěžnosti ale zejména dle charakteru vody a konkrétních podmínek (stojaté vody, přirozené či regulované toky atd).

Na kategorizaci revírů se mají podílet především MO, které na nich hospodaří a revíry dobře znají.

Za poslední dva měsíce nasbírala petice iniciativy Zachraňme naše vody tisíce podpisů.

Dle slov Petra Jakubky se dokonce podařilo již zahájit oficiální komunikaci se zástupci ČRS.

Více o iniciativě Zachraňme naše vody:

• Petr Jakubka hostem podcastu Rybománie

Edit: doplněn odkaz na záznam přednášky na YouTube!

Čtěte také:

Vysazujte méně kaprů: petice Zachraňme naše vody žádá změny hospodaření na revírech

Kaprařská elita se o víkendu sejde v Břeclavi: řešit se bude také petice za změny v zarybňování