Jak mnozí rybáři obeznámení se situací tuší, situace, kvůli níž proběhl úhyn na Dyji, se může opakovat.
Ve vyjádření novinářům se o tom zmiňuje dokonce i předseda MRS. Jeho vyjádření přinesla celostátní média, jako například Právo a jeho internetová platforma Novinky.cz.
„V současné situaci na tocích a nádržích vzhledem k suchu, vysoké teplotě a zatížení vod živinami nelze další úhyny v souvislosti s kyslíkovými deficity vyloučit. S podobnými událostmi se nejspíš budeme v budoucnu setkávat ve větší míře,“ řekl deníku Právo předseda Moravského rybářského svazu Ryšánek.
Jak je na tom Dyje po úhynu? Přesná výše škody se určit nedá. Jako vždy je při podobných událostech těžké přesně spočítat množství zasažených ryb.
Část uhynulých kusů odplavala po proudu někam do Rakous,větší část nezapočítaných zůstala na dně, kde se rozkládá. I přesto rybáři ve spolupráci zejména s dobrovolnými hasiči a dalšími dobrovolníky uklidili minimálně padesát tun mršin.
Na Dyji to není jako na Bečvě, úhyn způsobila kombinace několika faktorů
Na rozdíl od nechvalně známého úhynu na Bečvě v září 2020, zde neexistuje jednoznačný původce katastrofy. U otrav je hlavním cílem zamezit šíření jedovaté látky, zde je nutné hledat poněkud komplexnější řešení.
Zatím je jasné, že na vině je úbytek rozpuštěného kyslíku, Ten velmi pravděpodobně souvisí s intenzivním výskytem sinic na přehradní nádrži Nové Mlýny, která sousedí s postiženým revírem Dyje 4B u Bulhar.
Mechanismus, jakým k úbytku kyslíku dochází, je sice znám. Stojí za ním sinice a odpadní látky, které kyslík ve vodě spotřebovávají . Dohady odborníků a nejrůznější pokusy ze strany rybářů však ukazují na to, že příčina tkví v kombinaci těchto látek s počasím a nejspíš i způsobem manipulace na vodním díle.
V posledním týdnu si správce povodí i jednotlivé organizace MRS vyměnili řadu invektiv, kdy jeden poukazoval na vinu toho druhého. Ze strany rybářské veřejnosti došlo dokonce k podání trestního oznámení.
Do obou subjektů se dokonce opřel i bývalý ředitel Povodí Moravy, který však některé své argumenty následně zmírnil.
Z vášnivé diskuze ale vyplývá, že o určitém problému se vědělo již roky. Bohužel zatím nedošlo k realizaci plánů, které se týkaly pravidelného monitoringu obsahu kyslíku ve vodě na předmětné lokalitě.
Informace o stavu kyslíku v řece by nejspíš pomohly upozornit na hrozící problém a umožnilo by rybářům s vodohospodáři na situaci reagovat například vypouštěním vody z přehrady pomocí horních segmentů hráze.
Právě manipulace na přehradě po úhynu je terčem kritiky. Vypouštění vody přes spodní výpusť elektrárny je dle mnohých příčinou pokračujícího úhynu v době, kdy již byla událost nahlášená.
Bývalý ředitel PM prohlásil, že použitím segmentů v hrázi by se množství kyslíku zvýšilo minimálně dvakrát: “když se voda pouštěla segmenty, byla koncentrace kyslíku až dvojnásobná.” tvrdil novinám Jan Hodovský (kráceno).
Panuje shoda na tom, že na vině je kombinace faktorů. K otravě přispívají také odpadní vody
„Podle odborníků je faktorů, které zapříčiňují podobné události, více. Tím hlavním je přemíra živin ve vodních tocích, zejména fosforu. Naším společným cílem by proto mělo být zkvalitňování čištění odpadních vod a zpřísnění limitů pro vypouštění odpadních látek do vodních toků,“ řekl deníku Právo Jiří Ryšánek.
Menší úhyny v posledních dnech hlásí například z Neratovic či revírů na Severní Moravě. Podobný průběh vzniku kyslíkového deficitu je velmi těžko kontrolovatelný a rybáři mnohdy nemají žádnou možnost, jak ryby zachránit. Podniknout ochranné kroky lze například na menších produkčních rybnících. Tam lze například aplikací vhodných látek podpořit fungování vodního rostlinstva, které kyslík vytváří.
Na tak velkém vodním díle je situace složitější. Řešení další podobné krize bude záviset hlavně na dobré komunikaci mezi uživatelem revíru a provozovatelem vodního díla.
Buďte první kdo přidá komentář