V Maďarsku se začíná stále víc řešit rychle se rozvíjející byznys kolem rybářských průvodců a placených lovných míst.
Zákony tam hospodařícím organizacím umožňují, aby podnikání třetích osob na svých revírech regulovaly, a některé z nich této možnosti už začaly využívat v praxi.
Nově tak musí rybářští průvodci splnit přísné podmínky pro získání licence a zároveň platit roční poplatky organizacím, které na daných vodách hospodaří.
Cílem je dostat komerční aktivity pod kontrolu a omezit jejich negativní dopady na ostatní rybáře.
Podobný vývoj je ostatně patrný i u nás. Zatímco dříve se rybářské podnikání točilo hlavně kolem prodeje vybavení, nástrah nebo provozu soukromých revírů, dnes se stále častěji přesouvá i do oblasti služeb.
Rybáři jsou stále více ochotni platit nejen za výbavu, ale také za zkušenosti, znalosti a snazší cestu k úspěšnému lovu.
Právě společné svazové revíry se tak v některých případech stávají zázemím pro komerční aktivity, čemuž se v Maďarsku rozhodli nastavit jasné mantinely a podmínky.
Jak informuje maďarský rybářský web Pecaverzum, k regulaci došlo především po nárůstu konfliktů mezi rybáři lovícími ze břehu a průvodci, kteří loví s klienty na lodích.
Propracovaný systém licencí zavedla organizace Ráckevei Dunaági Horgász Szövetség (RDHSZ), která hospodaří na malé části povodí Dunaje.
Tato oblast ale patří mezi velmi vyhledávané revíry a v posledních letech se dostala do širšího povědomí maďarských rybářů.
K tomu přispěly i opakované rekordní úlovky, které nastartovaly silný rozvoj rybářského turismu. Spolu s rostoucím zájmem se zde začali objevovat také rybáři nabízející placené průvodcovské služby.
Právě kombinace vysokého rybářského tlaku a komerčních aktivit ale vedla k častějším třenicím a konfliktům mezi jednotlivými skupinami rybářů. RDHSZ připouští, že část problémů by šla řešit větší tolerancí na obou stranách, tu však nelze vynucovat.
Jako hospodář revíru proto svaz přistoupil k regulaci počtu průvodců, k čemuž má oporu i v maďarské legislativě. Podle oficiálních informací se počítá s omezením na přibližně pět licencí ročně pro jednotlivé rybolovné techniky. Pro jejich získání je ale nutné splnit celou řadu podmínek a neobejde se to ani bez každoročních plateb.
Kromě průvodců se bez poplatků neobejdou ani pronájmy pozemků u vody
Stejně tak se rybářské organizace hodlají zaměřit na byznys v podobě pronájmu lovných míst u revírů, které jsou v hospodaření rybářských organizací, jež z komerčních výdělků třetích osob na svých revírech dosud neměly žádný podíl.
Základem nového systému je proto omezení počtu vydaných licencí. Povolení k výkonu průvodcovské činnosti jsou vydávána vždy na dobu jednoho roku a jejich celkový počet může být na základě zkušeností a zpětné vazby upravován.
Zájemce o průvodcovskou licenci musí mít maďarskou obdobu živnostenského listu, musí jít o osobu bezúhonnou po rybářské stránce (žádné přestupky proti rybářskému řádu) a v budoucnu budou muset zájemci projít určitým vzdělávacím kurzem nebo školení, které se chystá zavést maďarský rybářský svaz.
Součástí regulace jsou také registrační a roční poplatky, které musí rybářští průvodci uhradit. Registrační poplatek bude činit asi 100 tisíc forintů (6 tisíc Kč) a roční poplatek 300 000 HUF (19 tisíc Kč).
Podle RDHSZ se může výše poplatků na první pohled zdát vysoká. Rybářská organizace ovšem argumentuje, že profesionální poskytovatel průvodcovských služeb je schopen tuto částku vydělat během několika málo dní.
Smyslem poplatků je podle svazu spravedlivější rozdělení nákladů na hospodaření s rybí obsádkou a správu revíru.
Svaz zároveň otevřeně uvádí, že podnikatelé, kteří na rybách generují zisk, by se měli na financování rybářského hospodaření podílet výrazně více než rekreační rybáři.
Zavedený systém má zároveň fungovat jako přirozený selekční mechanismus, kdy na revíru zůstanou pouze kvalitní a profesionální průvodci. Ty chce RDHSZ navíc podporovat i mediální prezentací na svých komunikačních kanálech.
Cílem opatření je navíc snížení rybářského tlaku na revír, omezení konfliktů mezi rybáři a snaha udržet atraktivitu revíru i do budoucna.
V ČR rybářský svaz podnikání na revírech nereguluje
Na revírech v ČR není zatím podobná činnost ze strany svazu prakticky nijak regulována. Otázkou je, zda u nás, na rozdíl od Maďarska, nechybí příslušná legislativa, o níž by se například ČRS nebo MRS mohl opřít.
V některých lokalitách je přitom pronájem soukromých pozemků přiléhajících ke svazovým revírům poměrně rozšířenou výdělečnou činností, což nezřídka vede k dohadům mezi jejich majiteli a ostatními rybáři, jejichž možnosti výkonu rybářského práva jsou tím omezovány.
Praktické vymáhání ustanovení o přístupu na soukromé pozemky je v takových případech dost složité a nezřídka také končí konflikty.
Poskytování služeb rybářských průvodců je na našem území zatím rozšířeno výrazně méně. V této oblasti ale u nás také dochází k rozvoji, jehož si nelze nevšimnout. Rybářští průvodci či instruktoři a jejich klienti jsou přitom v ČR bráni na stejnou roveň jako běžní rybáři, respektive naše rybářská legislativa ani svazové stanovy něco takového zatím neznají.
K provozování jakékoliv výdělečné činnosti je pak obecně nutný živnostenský list a plnění dalších povinností vyplývajících z činnosti osoby samostatně výdělečně činné. To jde ale zcela mimo uživatele revírů.
Zatímco u nás je pojem rybářský průvodce v podstatě novinkou, v zahraničí jsou naopak rybářští průvodci relativně běžnou a také náležitě ohodnocenou činností.
Nutno dodat, že v těch nejlukrativnějších lokalitách i velice regulovanou, neboť regulacím mohou v zahraničí podléhat dokonce jen počty vydaných povolenek.
V případě průvodců si pak uživatelé revíru vybírají mezi zájemci, kteří v případě úspěchu získávají šanci na slušný přísun dobře placených zakázek. Legislativa a regulace se mezi jednotlivými zeměmi dost liší, obecně platí pravidlo, že čím exkluzivnější revír, tím složitější je se na podobnou pozici dostat.
Zájemci často musí dokázat nejen své rybářské schopnosti ale také například soft skills a jazykovou vybavenost, neboť jde zejména o práci s klienti z různých zemí a s různou mentalitou.
Kvalifikaci pro tuto činnost lze přitom získat i oficiálně. Například ve Skandinávii existují rybářské školy, které nabízí speciální teoretické a praktické vzdělaní pro potenciální adepty tohoto řemesla.
Zdroj: Pecaverzum, foto: autor
Čtěte také:
Jak je to s nonstop rybolovem v roce 2026? Méně revírů a důraz na invazní druhy
Buďte první kdo přidá komentář