Severočeští rybáři zveřejnili souhrn výsledků činnosti rybářské stráže na svých revírech za rok 2025.
Celkově se porybným povedlo dopadnout 55 čistokrevných pytláků, kteří lovili ryby bez jakéhokoliv oprávnění.
Ani mezi rybáři nebyla situace zcela bez poskvrnky. Přestupků bylo za minulý rok odhaleno celkem 177, z toho 45 jde na vrub rybářům z jiných územních svazů, kteří byli ale přistiženi na severočeských revírech.
V jejich případě proběhne kárné řízení v domovském ÚS. V jednom případě byl pro přestupek řešen člen Moravského rybářského svazu.
Jeden ze členů rybářské stráž také využil blokových pokut přímo na místě. Stráž tuto variantu řešení přestupku využívá nejen v severočeském regionu.
Celkem zde rybáři platili bokovou pokutu v 8 případech, výši pokut či konkrétní přestupek řešený blokovou pokutou ale specifikován nebyl.
Nutno ovšem dodat, že příjem z pokut za rybářské přestupky nejde do svazové poklady nýbrž se jedná o příjem ze správní činnosti podle § 7 zákona č. 250/2000 Sb..
Vybrané peníze tak náleží příslušnému úřadu státní správy (nejčastěji prostřednictvím ORP), jež rybářskou stráž na revír ustanovuje.
Nejvíce přestupků připadá na Labe a vodní nádrž Nechranice
Nejvíce přestupků zcela očekávaně připadá na vodní nádrž Nechranice, která představuje největší a také nejnavštěvovanější revír Severočeského územního svazu. Každoročně jsou na tomto revíru zapsány vyšší desítky tisíc docházek. Za minulý rok zde RS vyřešila 35 přestupků.
Dalším exponovaným místem je hlavní tok Labe, který je co do počtu přestupků na druhém místě. K porušování rybářského řádu nebo pytlačení dochází nezřídka přímo v krajském městě.
Rybáři se nejčastěji dopouštějí překročení denní doby lovu
Překvapením není ani fakt, že nejvíce přestupků se týkalo lovu mimo povolenou denní dobu, což se stalo ve více než padesáti případech.
Denní doby lovu, potažmo lov nonstop, jsou předmětem sporů. Nemalá část rybářů považuje povinnou noční pauzu za přežitek.
Například na Slovensku je nonstop rybolov na kaprových revírech povolen v letním období celoplošně. U nás existuje jen několik výjimek.
Naše současná legislativa i stanovisko MZe nejsou výjimkám či změnám nikterak nakloněny, alespoň prozatím.
Mnozí rybáři pak zákaz lovu v noci cíleně ignorují s vědomým rizikem, že při kontrole RS budou mít potíže.
Dalších třiadvacet rybářů mělo například nezapsané přisvojené ryby, což je hrubým porušením povinností vyplývajících z rybářské legislativy.
Za pozornost stojí také přestupek v podobě nepřítomnosti u udic, který RS odhalila celkem v 18 případech.
Dále se jednalo například o lov v zakázaném úseku nebo použití nepovolených způsobů lovu. Oba přestupky shodně po jedenácti případech.
Celkem 4x také stráž narazila na rybáře s neplatnou povolenkou a ve stejném počtu případů řešila nešetrné zacházení s ulovenými rybami.
V posledních letech je předmětem bouřlivých diskuzí také státní příslušnost přestupců. Severočeský územní svaz ČRS k tomu uvádí, že více než tři čtvrtiny přestupců tvoří občané ČR. Ve zbývající čtvrtině lze nejčastěji najít občany sousední států.
Regiony hraničící se SRN se přitom již dlouhá léta potýkají s rybářskými přestupky ze strany občanů či obyvatel Německa. Často se ale jedná o osoby rekrutující se z tamních ruskojazyčných menšin, pro něž je typická velká obliba rybolovu ale často také nízký respekt k pravidlům.
Mezi přestupci jsou samozřejmě i hojně propíraní Ukrajinci, netvoří však zdaleka většinu. Za poslední léta měli na Ústecku porybní dočinění taktéž s přestupci či pytláky pocházejícími z několika poměrně exotických zemí v Asii.
V několika případech RS dopadla zahraniční řidiče kamionů, kteří pauzu využili pro ilegální lov ryb. V jednom z případů se pytlák snažil vyřešení přestupku vyhnout tak intenzivně, že se jej podařilo zadržet až ve spolupráci s policejní hlídkou.
Profesionální RS čeká posílení o další členy
Při prevenci a odhalování přestupků se již několik let osvědčuje tzv. profesionální rybářská stráž, která funguje na mnoha místech v ČR, severočeský region nevyjímaje.
Profesionální RS je přitom pojem, který by bylo možná vhodnější uvádět v uvozovkách. Zákonem není nijak definována.
ČRS v podstatě supluje stát, který na začátku tisíciletí svým způsobem zcela rezignoval na plánovaný rozvoj stráží na úseku myslivosti, rybářství a ochrany přírody.
Výkon činnosti RS tak zůstal na dobrovolné bázi. Vzhledem k obrovské ploše revírů ale není v silách dobrovolníků zajistit dostatečně intenzivní dohled. Proto uživatelé revírů vybrané členy RS za hodiny strávené na kontrolách odměňují.
Soustředí se na lokality, kde je to nejvíce potřeba a jsou k dispozici v časech a objemu hodin, které nelze od dobrovolné stráže vždy očekávat.
Severočeští rybáři například uvádí, že na revírech loni proběhlo celkem 20 tisíc kontrol lovících osob. Z toho více než 3300 osob zkontroloval člen profesionální stráže. Zbylé kontroly připadají na dobrovolnou stráž v síle několika stovek členů.
Právě profesionální stráž navíc využívá možnost blokových pokut. Při kontrolách pak úzce spolupracuje se státní podniky povodí, plavební správou a některé situace řeší v součinnosti s policejními složkami.
Další 4 profesionální porybní zahájí činnost od března
Již na konci minulého roku proběhlo v Severočeském ÚS další výběrové řízení na několik nových členů stráže.
ČRS stál zejména o zájemce, kteří již mají zkušenosti jako dobrovolná RS a jsou nositeli příslušné kvalifikace. Osoby bez složených zkoušek a předchozích zkušeností byly z výběrového řízení vyřazeny.
Vybrat vhodné kandidáty, splňující všechny požadavky, se nakonec podařilo. Dalších posil se profi RS dočká již od března například na revíru Nechranice a v okolí.
Problematickým bodem zůstává například pstruhová Ohře. Ta patří k velice navštěvovaným vodám a navíc zde řádí neuvěřitelně sveřepá skupina pytláků, kterou neodrazují ani opakované vysoké finanční pokuty.
Další profesionální porybní se zaměří na oblast Libereckého kraje a v neposlední řadě také na hlavní tok Labe.
Zdroj: Severočeský územní svaz, foto revírů: autor
Buďte první kdo přidá komentář