Některé nástrahy chvílemi upadají v zapomnění, aby se zase po čase objevily na výsluní rybářského zájmu. Stalo se to plandavkám, které dnes plní rybářské krabičky pstruhařů stejně jako v dobách našich otců a dědů. Avšak nejen klasické plandy zažívají renesanci. Stále oblíbenější jsou i rotačky na pstruhy.
Doba ale již pokročila a chytat pstruhy na rotačky s trojháčkem není úplně košer. Progresivnější výrobci nabízí rotačky na pstruhy s jednoháčkem už z výroby.
Čtěte také: Lov pstruhů na plandavky
Neznamená to, nicméně, že byste měli staré a otrojháčkované třpytky vyhodit. Přezbrojit na jednoháček je zvládnutelná operace, kterou uskutečníte s obyčejnými kleštěmi. Pokud má třpytka výměnný kroužek, tak je to ještě snazší.
Velikost rotačky na pstruhy
Volba velikosti nástrahy je ošemetná záležitost. Záleží to totiž na hloubce a rychlosti toku. Pstruhový rybník žádný proud nemá ale větší a tím pádem těžší třpytka jde hlouběji ke dnu a její vedení často vyžaduje rychlejší navíjení.
Ještě trochu víc zamyslet se nad velikostí a váhou nástrahy je nutné při lovu na řece. Říční proud ovlivňuje úplně všechno, přičemž záleží i na způsobu vedení nástrahy.
Nenechte se ale zmást popularitou malých třpytek velikosti 00. Na pstruha můžete klidně vzít i velkou třpytku. Zejména v klidných úsecích nadjezí a pomalých tůní.
Chytání s rotačkou na řece
Styl vedení nástrahy ovlivňuje výběr nástrahy z hlediska hmotnosti. U rotaček navíc hraje velkou roli i rozměr, protože rotačka funguje na principu kladení odporu vodě kovovým listem.
Vedení proti proudu
Na pstruhy jde o poměrně efektivní způsob vedení rotační třpytky, který za určitých okolností funguje opravdu dobře, zatímco jindy selhává na plné čáře. Nejraději mám tento styl chytání při vyšší vodě, kdy nechávám třpytku stát v proudu nad stanovištěm ryby.
Zde je vlivem proudu třpytka vynášena směrem k hladině. Čím lehčí třpytka a čím lehčí a oválnější lístek, tím snázeji stoupá nahoru a též klade odpor, který cítíme na prutu.
Zatímco „zavisení“ s třpytkou přímo na hladině mi funguje za menšího stavu vody v menších proudech, v rychlejší a vyšší vodě je lepší použít zatíženou třpytku. Pstruh se spíše zvedne k rotačce, která visí v proudu někde v polovině hloubky nebo i níž. Zejména závodní vláčkaři si svoje třpytky zatěžují sami pomocí wolframu. Nezřídka po tréninku vyrábí rotačky přesně na míru závodního úseku!
Chytání napříč proudem
Takto lze lovit pstruhy relativně snadno neboť při tažení nástrahy kolmo na proud nemusíte moc řešit vliv proudu na hloubku v jaké se pohybujete. Zatímco snos po proudu neovlivníte skoro vůbec, hloubku si určíte snadno rychlostí navíjení. Prochytat takto můžete všechny klidnější místa od úplných mělčin až po hluboké tůně, přičemž se celkem úspěšně vyhnete vázkám mezi kameny.
Hloubka se dá samozřejmě měnit takže můžete nechat třpytku kopírovat nerovnosti na různých zlomech nebo za kameny.
Chytání po proudu
Pstruh bere nástrahy jdoucí s proudem velmi ochotně. Většinou lépe než nástrahy jedoucí opačně. Zřejmě to bude dáno tím, že pstruh kouká většinu času proti proudu a je zvyklý na potravu nesenou proudem.
S rotačkou je vedení po proudu trochu problém. Lístek třpytky potřebuje tlak, aby se roztočil. Ten při stejné rychlosti s proudem poněkud chybí. Řešením je zvládnout vedení třpytky takovou rychlostí, aby se lístek roztočil ale nástraha nejela příliš rychle. V tomto pomohou kvalitní rotačky s oválným listem, které při vedení proti proudu kladou velký odpor. V opačném gardu se ale ukáží jejich pravé výhody, kdy jim stačí jen trochu vyšší rychlost oproti okolnímu proudění a točí se.
Při vedení třpytky po proudu nám třpytka snadno vyklesá až ke dnu i na rychlém místě. Volba váhy je zde také důležitá. Příliš těžké rotačky hodně zůstávají mezi kameny. My potřebujeme aby rotačka šla podél dna ale příliš nevázla.
Při navíjení po proudu se pak nenechte zmást tím, jak rychle řeka teče. Rychlost u dna je i ve velkých peřejích výrazně nižší než u hladiny. Fofr v navíjení byste tak měli poněkud snížit aby třpytka rybám neproletěla kolem hlavy kosmickou rychlostí.
Váha rotační třpytky na stojatých duhákodromech
Na stojáku je situace přece jen jednoduší a i to chytání není tak složité, i když ani na dobře zarybněném revíru to vždy nebere.
Pro výběr třpytky platí celkem podobná pravidla jako u plandavek.
Na rybníku nebo jezeru mně stačí třpytky do 3 gramů hmotnosti, které jsou dost univerzální a různou rychlostí můžete dokonale chytat ve všech hloubkách. Samozřejmě, výhodnější je mít několik váhových kategorií abyste mohli pokrýt všechny rychlosti vedení v různých hloubkách nádrže.
Barva třpytek pro lov pstruhů
Pruhované nebo tečkované lístky jsou držák na nějž vždy nějaký pstruh skočí. Osobně mám rád i bezbarvé lístky ze stříbrného nebo měděného kovu. Různé holografické fólie a podobné jasné odstíny si nechávám hlavně na čerstvě vysazené duháky, kteří ale jdou prakticky po všem.
Déle plavající granuláč už ale stejně jako potočák má raději klasičtější a temnější vzory. Nicméně, osvědčilo se mi opatřit háček třpytky něčím červeným. Může to být nit, chemlon nebo i trochu marabu peří. Na to jdou jak urvaní, hlavně když jim občas se třpytkou zrychlíte před nosem.
Buďte první kdo přidá komentář