Věřte tomu nebo ne ale fluorocarbon už je s námi šedesát let! Jako rybářský vlasec ho využili poprvé v zemi vycházejícího slunce. Šikovní Japonci byli vždy na špici (nejen) v rybářských technologiích.
U nás se s tímto materiálem setkáváme něco málo přes dvacet let. To už je taky pěkná doba. Přesto ale jeho využití bývá opředeno řadou mýtů a dokonce nebezpečných omylů!
Reálné výhody, které fluorocarbon poskytuje vláčkařům
Nenechte se zmást výrazným nadpisem. Tento článek nemá za účel fluorocarbon hanit. Je ale potřeba rybářské veřejnosti předkládat správné informace o jeho využití.
Spoustu legend o něm rozšířili výrobci a daleko víc toho šíří sami rybáři. Fluo je přitom poměrně zajímavý materiál, který v zahraničí používá daleko více rybářů než u nás. Otázkou ovšem je vhodnost jeho použití pro různé situace.
Obchodníci postavili reklamní kampaň zejména na neviditelnosti ve vodě. Je pravda, že index lomu světla ve hmotě má fluorocarbon vodě nejblíže ze všech používaných materiálů. Neviditelnost ale opravdu existuje jen v pohádkách. Můžeme mluvit maximálně o větší nenápadnosti, což je ovšem také velmi pozitivní věc.
Daleko zajímavější vlastností je spíše jeho menší průtažnost, díky čemuž lépe cítíme pohyb nástrahy a záběry. Oproti šňůře, která má průtažnost prakticky nulovou je tady možno mluvit o určitém kompromisu. Fluorocarbon totiž zachovává jistou míru roztažnosti v tahu.
Nízká průtažnost zvyšuje citlivost, zároveň ale fluo materiál poskytuje dostatek pružení pro snadnější a šetrnější zdolání ryby. Tato vlastnost se doopravdy vyplatí pro lov na krátké vzdálenosti, kde je průtažnost a pružnost v ideálním poměru. Na velké vzdálenosti už citlivost bude daleko horší než s pletenou šňůrou.
Potápivost je také klíčovou vlastností
Méně doceněnou vlastností je potápivost, která ale při přívlači může hodně ovlivnit průběh lovu s některými nástrahami. To nejvíce oceníme při lovu na UL náčiní.
Stává se, že například woblery při použití fluorocarbonu jdou až o půl metru více do hloubky. Zdá se vám to jako fantasmagorie?
Potápivost vlasce hraje pro hloubku vedení nástrahy větší roli než myslíte. Platí to zejména u dalekých náhozů
Monofil má tendenci plavat a po zanoření v podstatě pořád táhne nahoru. Díky tomu máte i při napnutém vlasci určitý průvěs směrem k hladině. Zejména v prvních chvílích vedení nástrahy, než se vlasec došponuje. To ovlivňuje chod a snižuje citlivost na záběr.
Pokud si říkáte, že tenký vlasec nemůže zvedat wobler k hladině, tak si nejspíš neuvědomujete, že působí celá délka vlasce vyhozená z prutu do prostoru.
Třicet metrů monofilu ve vodě už nějaký výtlak má. Vzpomeňte na Archimédův zákon. Čím víc vlasce je ve vodě, tím víc se tlačí nahoru. Fluorocarbon této síle podléhá také ale jelikož je těžší než voda tak vyhrává gravitace a vlákno klesá ke dnu.
Vlasec je naopak lehčí než kapalina v níž se pohybuje a vektor síly směrem vzhůru zvedá i nástrahu.
Druhá věc je samotný pohyb nástrahy. Monofil má pořád tendence lehce táhnout nahoru, zatímco fluorocarbon vede přímější cestou k prutu. Chování nástrahy tak může být vždy trochu odlišné. Některé nástrahy jsou živější na fluo jiné na vlasci. Zkuste si vést wobler u břehu se zvednutou špičkou a podruhé se špičkou u hladiny a pochopíte rozdíl, který má úhel směřování vlasce mezi prutem a nástrahou na svědomí.
Odolnost proti otěru má svoje hranice
Z hlediska odolnosti proti otěru můžeme fluorocarbon velmi pochválit. Ani šňůra se nemůže pyšnit takovou tvrdostí a odolností vůči všelijakým hranám. Žádný jiný materiál nevydrží tolik jako fluo.
Štičí zuby versus fluorocarbon – žádná jistota
Bohužel od této vlastnosti se odvozuje vhodnost jeho použití jako návazce na štiky. Mnoho rybářů na tom udělalo řadu zkušeností, které se předávají dál a dál. Osobně znám x případů vlačkařů lovících na fluorocarbon tenkého průměru.
Čtěte také: Návazce na štiky – wolfram, ocel nebo fluo?
Za rok vytáhnou několik štik úplně bez problémů, což je v jejich přesvědčení utvrzuje. Bohužel tato zkušenost je hodně zcestná.
Takto jsem již také vylovil množství štik náhodou při lovu kaprů nebo na mušku a vždy to je jen o štěstí. Měl jsem přitom většinou obyčejný monofil. Háček byl vždy v koutku tlamy a hlavně šlo o ryby do sedmdesáti centimetrů.
Toto štěstí však nemusíte mít vždy. Velká štika si poradí s jakýmkoliv nekovovým návazcem. Vzhledem k velikosti tlamy a délce zdolávání je prakticky nulová šance, že by se vlasec nepotkal se zuby. Cílený lov štik bez lanka je tak velmi riskantní.
Fluorocarbon je možné použít jako návazec na štiku. Ovšem jen při lovu candátů nebo okounů, kdy záběr štiky nejde vyloučit ale jste na místě, kde moc štik není.
Lanko je nutné použít vždycky, když chytáte na nástrahu s trojháčkem nebo více jednoháčky. Přes toto opravdu vlak nejede. Sešitá tlama u utržené stiky vede zákonitě k úhynu, což je pro normálně uvažujícího člověka nepřípustné riziko.
Návazec z fluorocarbonu si můžeme dovolit použít pouze u nástrah s jednoháčkem, kde toto riziko odpadá. Aby měl fluorocarbon dostatečnou odolnost vůči zubům, budete potřebovat průměr minimálně 0,6 – 0,8 mm. Ani toto však není stoprocentní garance, že vám to štika neufikne. Ty zuby zahnuté směrem dovnitř jsou lepší než jakákoliv pilka. Delší doba zdolávání velké ryby pak toto riziko jen zvyšuje.
Stoprocentní návazec na štiku je tak pouze kovové lanko. U něj můžeme s jistotou říct, že zubům nepodlehne za žádných okolností.
Čtěte také další články o lovu dravých ryb:
bivakování boilies Candát feeder Jižní Morava kapr Kaprařina labe lov z plavidel Method feeder mrs muškaření Okoun povolenka Praha pstruhařina Pstruh Duhový pstruhové revíry Pstruh Potoční pytlák přívlač reklamní článek rekordní úlovek rybářská stráž rybářský řád Severní Morava severní čechy střední čechy sumcařina Sumec tipy Tipy na nákup Tloušť UL přívlač usa Vaše úlovky video Východní Čechy zarybnění zimní rybolov Západní Čechy závody černá kronika črs Štika
Buďte první kdo přidá komentář