Přestupky rybářů ve středních Čechách: rekordman lovil na 9 udic

Lov na 9 udic současně, to je asi nejkřiklavější případ porušování rybářského řádu, který se řešil v rámci Středočeského územního svazu ČRS.

Celkem se v tomto ÚS za rok 2025 jednalo o 154 případů, což je o 7 méně než v předcházejícím roce. Řešení přestupku po linii ČRS přitom již několik let probíhá dle jednotného sazebníku trestů, který je ukládán příkazcem každého územního svazu.

Nejčastějším trestem je zde odebrání povolenky, respektive zákaz lovu, na dobu určenou rozmezím uvedeným právě v sazebníku. Proti rozhodnutí příkazce je možné se odvolat, což sebou ale nese povinnost složit kauci ve výši několik tisíc korun. Následně si věc převezme kárný senát, který v tomto ÚS měl loni na stole celkem 4 případy.

Dva z nich byly projednávány právě v rámci odvolání a další dva řešil KS rovnou, jelikož šlo o vážné přestupky.

Dotyčným hrozilo až vyloučení z Českého rybářského svazu, což je nejvyšší možný trest v rámci svazových stanov. Za přestupky na úseku rybářství přitom může provinilec současně řešen i po linii státní správy, což nejčastěji končí pokutou v přestupkovém řízení.

Nejpřísnějším svazovým trestem za rok 2025 se ve Středočeském ÚS stal zákaz rybolovu na 14 měsíců, což si lovící vysloužil za kombinaci přestupků. V jednom případě šlo i o lov s pomocí rekordních 9 udic. Ve většině případů se přitom přestupci dopouští více provinění zároveň.

Poplatkem je zatíženo i samotné kárné řízení, kromě zákazu lov tak je nutné počítat i s jistými finančními náklady. V této souvislosti SÚS uvádí, že asi 25 přestupců dosud neuhradilo poplatek ve výši 500 korun. Do vyrovnání dluhu jim přitom nemůže být vydána nová povolenka na tento rok, a to ani po vypršení trestu.

Nejvíce provinilců dopadla stráž na Labi

Z celkového množství případů řešených příkazcem, spadá nejvíce na řeku Labe. Zde jsou ovšem možná nejčastější kontroly. Celkem 6 případů řešila stráž například na nymburském Labi 21.

Celkem 8 provinilců připadá na poděbradský revír Labe 22 a z jiných revírů například 4 přestupky připadají na Turyňský rybník u Kladna. Nejvíce přestupců spadalo loni právě na kladenskou organizaci, kde se s kárným řízením potýkalo 12 rybářů (ovšem z necelých 2000 členů).

Nejčastějším přestupkem se stal lov mimo povolenou dobu lovu, který RS zaznamenala v celkem 33 případech. Jde ale o výrazně menší počet případů než v roce předtím.

V této souvislosti je přitom nutné zmínit, že možnosti legálního lovu nonstop budou letos omezenější než dříve. Výjimky pro rok 2026 byly vydány za účelem odlovu invazních druhů ryb, což je jeden z důvodů, proč se středočeské organizace rozhodly nonstop rybolov nevyužít. Týká se to hlavně středočeských revírů na Labi.

Z dalších přestupků se rozmáhá například přisvojování podměrečných ryb, v některých případech jde o neinformovanost lovících, kteří si nepřečtou Bližší podmínky výkonu rybářského práva a popisy revírů, kde mohou být minimální lovné míry u některých druhů zvýšeny.

Naopak se v roce 2025 snížil počet případů, kdy byli lovící přistiženi s nezapsanou rybou. Tento přestupek se přitom v předcházejícím roce 2024 řešil více než třicetkrát.

V tom roce ovšem byla novelizována vyhláška, která upravila i způsob zápisu tzv. ostatních druhů ryb, které je nově nutné zapisovat hned alespoň názvem druhu.

Častým prohřeškem ale nadále zůstává nepřítomnost u prutů, která se roku 2025 řešila ve 14 případech.

V tomto přehledu se jedná o přestupky, kterých se dopustili rybáři z místních organizací v SÚS. Část z nich se tak mohlo odehrát na revírech jinde, jelikož nemálo rybářů si pořizuje CS povolenky s platností na všechny revíry společného rybolovu ČRS. Středočeši se tak dopustili přestupků například na Slapech (7 případů), které sice leží ve Středočeském kraji ale uživatelem revíru je ÚSMP.

Jen pro zajímavost: celkový počet členů Středočeského ÚS přesahuje 40 tisíc osob, z okolo 35 tisíc tvoří dospělí rybáři. Celkových 154 případů tak nevypadá nijak hrozivě a odpovídá to poměrům, které jsou zmiňovány u dalších ÚS, případně MO v jiných částech země. Samozřejmě je otázkou, kolik přestupků není zaznamenáno. Dopadnout všechny přestupce je, vzhledem k rozloze revírů v rámci celé ČR, asi nemožné. Často ale RS pomáhají sami rybáři, kteří si pytláctví a porušování pravidel všímají a informují stráž nebo policejní složky.

Pozor na nerybářské přestupky, pokutu můžete dostat klidně za člun

V posledních letech je vidět, že stát mnohem víc hlídá dodržování zákonů a různých pravidel. Z pohledu práva je to v pořádku.

Pro běžného člověka to ale znamená jednu věc. Pravidel je čím dál víc a vyznat se v nich není jednoduché.

Platí přitom známé pravidlo, že neznalost zákona nikoho neomlouvá. Člověk se tak někdy o nějakém předpisu dozví až ve chvíli, kdy dostane pokutu. To se bohužel týká i rybářů.

Ani rybářský řád, který bychom měli znát dokonale, není stručný ani jednoduchý. Pokud navíc jezdíte na různé revíry v různých územních svazech, může v tom mít člověk zmatek. Pomoci může RIS Portál, kde najdete přehled revírů a základních pravidel pro konkrétní den na konkrétním revíru.

V rámci RISu jde o jednu z těch povedenějších částí. Přesto je vždy lepší si přečíst i bližší podmínky daného územního svazu.

Pravidla se týkají nejen rybolovu ale i plavidel

Stále častěji se ale řeší přestupky, které s rybářským řádem přímo nesouvisí. Rybářská stráž řeší jen porušení rybářských předpisů. Pokud ale přijede policie nebo například ochrana přírody, kontrolují úplně jiné věci. Často jde třeba o bivakování nebo táboření u vody. Pokutu dnes můžete dostat i za lehátko postavené pod brolly.

Loni mě osobně zaujalo jedno pravidlo, o kterém mnoho rybářů vůbec neví. Přitom už kvůli němu padlo několik pokut. Týká se označení plavidel a přiznám se, že jsem o něm netušil a z ohlasu vyplývá, že nejsem sám.

Jednoduše řečeno, téměř každé plavidlo na vodě musí být označeno údaji o majiteli. Pozor, nejde o registraci lodě jako u velkých plavidel!

Stačí jméno a adresa nebo jiný identifikační údaj. Toto pravidlo platí i pro nafukovací čluny a dokonce i pro belly boaty.

Možná to zní přehnaně, ale reálně už za to někteří rybáři pokuty dostali. Konkrétně v roce 2025 například na Labi ve středních Čechách, kde zasahovala poříční policie. Podobné případy se například řešily i na Lipně u belly boatů. V mnoha případech to skončilo domluvou. Padly ale i (zatím symbolické) pokuty v řádu několika stovek korun.

Zákon přitom nepředepisuje žádnou složitou formu označení. Údaje mohou být na štítku nebo přímo napsané na člunu. Problém je v tom, že o této povinnosti většina lidí vůbec neví. Nafukovací člun je dnes běžnou výbavou kaprařů a další plavidla používají vláčkaři, sumcaři nebo rybáři na velkých řekách a přehradách. Tohle pravidlo se netýká jen rybářů, ale i běžných vodáků a všech, kdo nějaké plavidlo provozují.

Rybáři naráží i na pravidla ohledně dronů

Pozornost si zaslouží i používání dronů. Dron samozřejmě není nutnost na rybách, vzhledem k jejich dostupnosti je má ale stále více lidí a vidět bývá i u rybářů.

I pro malé drony s kamerou platí řada omezení. Ty se často nachází i v okolí revírů. Ve skutečnosti je míst, kde lze dron bez větších omezení používat, jen velmi málo. To už je ale opět téma na samostatný článek.

Zdroj: Středočeský územní svaz, foto: autor

Další aktuální články:

Letní úhyn na Dyji způsobily sinice, potvrzují vědci z MENDELU

Ryba jako odměna aneb co znamená zimní lov

Hrozí zkáza rybářských revírů v ČR? V reakci na kormorány vzniká nová iniciativa a petice