Malá vzpomínka na úvod: Byl začátek října a vzduch už u nás na vysokém severu ráno štípal do tváří. Vzal jsem prut, malou krabičku nástrah a šel k řece, kam chodím od dětství. Ryby jsem tu chytal už jako kluk na rotačky, dneska jsem si ale přinesl úplně malinký wobler, který měl napodobovat malou rybku nebo možná hmyz padající z větví nad vodou.
Podél břehu plavalo listí a voda byla už tak čistá, že jsem viděl kameny na dně. Hned při prvních hodech jsem cítil jemné ťukance, ale záběr pořád žádný. Až když jsem wobler vedl pomaleji, skoro líně, přišla rána, která mi ohnula špičku prutu. Tloušť kolem čtyřiceti centimetrů se snažil využít proudu a dvakrát mi zajel skoro až pod spadané větve. Naštěstí jsem měl u sebe dlouhý podběrák a po chvíli jsem rybu podebral. Krásně stavěný podzimní bojovník, jeho boky hrály do zlatava jako spadané listí.
Nechal jsem ho po krátkém obdivování odplout zpátky a posadil se na břeh. Řeka voněla podzimem, voda šuměla a já měl pocit, že ten okamžik je cennější než všechny rekordní úlovky. Připomnělo mi to dobu, kdy jsem tady házel hlava nehlava a moje nástrahy končily spíš na větvích kolem než ve vodě. Tenkrát pro mě byla jakákoliv ryba zázrak.
Podzimní tloušť možná není trofej, která se vyjímá na fotkách, ale v ten den pro mě znamenal přesně to, proč se k řece vracím Pro klid, vzpomínky a radost z prostého záběru pod stromy v barvách podzimu.
Jelec tloušť je možná trochu přehlížená ryba podzimu
Podzim to jsou pro vláčkaře hlavně štiky, candáti a pro fajnšmekry třeba i velcí okouni. Podzimní lov tloušťů má v sobě zvláštní kouzlo.
Zatímco v létě se tihle všestranní všežravci rádi honí za hmyzem a drobnými rybkami přímo pod hladinou a hlavně je rybáři loví na ovoce, což je jedna z nejstarších rybářských tradic, s příchodem chladnějších dní se jejich chování mění. Voda se ochlazuje, přírodní potravy ubývá a ryby jsou opatrnější.
Pro rybáře to znamená nejen přizpůsobit výběr nástrah, ale také způsob vedení a celkový přístup k lovu. Tloušť patří k těm druhům, které reagují na širokou škálu umělých nástrah.
Nejlépe asi na tzv. tvrdé nástrahy jako jsou woblery, plandavky a rotační třpytky.
Výhoda tlouště je hlavně v tom, že je nějakým způsobem aktivní skoro pořád. Máte šanci jej ulovit i v zimě, i když jeho aktivita je dost nízká ale rozhodně ne nulová.
Další výhoda je jeho hojnost. Na tekoucích vodách se v ČR vyskytuje prakticky na všech MP úsecích. Neříkám, že jej nachytáte úplně všude protože když vezmu třeba kilometrový úsek nějaké řeky, tak jsou tloušti buď v pohybu a ve špatný čas na špatném místě záběr těžko uděláte nebo obývají hlavně konkrétní úseky. To ale není takový problém tlouště najít.
Já mám rád právě začátek podzimu, kdy ještě není úplně chladno ale vedra jsou ty tam. Tloušti i jesení jsou hodně aktivní a pro lov na přívlač nebo třeba na mušku to je hodně vděčná ryba, s níž se dá vydržet do doby, než se pozornost přesune víc na jiné dravce.
Základem podzimního chytání jsou různé typy woblerů. Tyto nástrahy dokážou pracovat v různých hloubkách a díky tvaru lopatky je možné prochytávat jak mělčí partie u břehu, tak i hlubší úseky řek.
Někdy už se tloušť drží o něco hlouběji než v létě, a tak přichází ke slovu středně potápivé až hlubinné modely. Při pomalejším navíjení a občasném zastavení působí wobler velmi přirozeně a dává rybě čas k útoku.
Většinou mi funguje vedení proti proudu, kdy nahodím kolmo na břeh a nástrahu pomalu přitahuji zatímco ona se postupně snáší proudem. Na jelce je dobré někdy navíjet přerušovaně.
Další účinnou volbou jsou malé woblery, které nechodí příliš hluboko. Ty jsou vhodné na mělčí toky nebo když jsou tloušti velice aktivní.
Zapomenout nesmíme ani na rotační třpytku, se kterou se dá za hezkých podzimních dnů hezky vyřádit. O tom jsem se přesvědčil nedávno a za ten pokroucený vlasec a přitopený telefon při natáčení to stálo:
Hladinové nástrahy jako poppery a ploppery kralují hlavně v létě. I třeba v říjnu se dá zažít překvapivý útok na hladině. Nejčastěji v teplých dnech a na mělčích tocích. Podzimní strategie ale stojí hlavně na pečlivém pročesávání různých vrstev vody a hledání, kde se zdržují aktivní ryby.
Výbava by měla být lehká, ale spolehlivá. Prut o délce kolem dvou metrů s vrhací zátěží do patnácti gramů, naviják velikosti 2000 až 2500 a tenká šňůra s fluorocarbonovým návazcem jsou univerzálním základem.
Pokud mám nástrahy s trojháčkem, tak dávám tenké wolframové lanko neboť štika nikdy nespí. O tom, jestli má lanko vliv na záběry se vedou spory. Já si myslím, že určitě se s lankem povede ryb méně.
Ale na druhou stranu, pokud ryby berou a jste na správném místě, tak vždycky něco chytnu. Když je vše špatně, tak nepomůže ani ten nejneviditelnější fluorocarbon.
Jako kompromisní řešení mám hned několik woblerů menší velikost, kde jsem trojháček vyměnil za woblerový jednohák (se svislým očkem), s tím není problém chytat bez lanka. Pár menších štik chycených za kraj jsem s tím vytáhl. Jedna to uhryzla až v podběráku.
Rád používám spíš menší nástrahy maximálně do 5-7 cm. Ve spoustě případů vůbec neplatí, že velká nástraha rovná se velká ryba. Na rotačku 000 může klidně skočit i trofejní kus.
Můžete při lovu brodit, což je na neregulovaných tocích asi nejpraktičtější protože tloušti často stojí v místech, kam se ze břehu hůř nahazuje nebo se přes členitou pobřežní zónu nedá vést dobře nástraha.
Díky broďáků se dá zajít i pod strmější břehy, kde se nedá přes větve nahodit nebo naopak zabrodit a vést nástrahu v proudnici v mělčích místech.
Na regulovaných větších tocích je to asi jedno. Párkrát jsem ale zkoušel lovit tlouště z plavidla a taky to mělo své výhody.
Podzimní lov tlouště není jen o počtu záběrů, ale hlavně o atmosféře. Mlžná rána, šumění proudu a barevné listí na březích dávají tomuto období neopakovatelnou kulisu.
Úspěch přichází k těm, kdo dokážou číst vodu, přizpůsobit se náladě ryb a vydržet čekat na ten správný okamžik. Podzimní tloušť je totiž soupeř, který si zaslouží respekt a také ryba, která dokáže udělat z obyčejného dne u vody nezapomenutelný zážitek.
S jak velkými tloušti můžeme počítat?
Jelec tloušť samozřejmě patří k menším dravcům. Osobně to ale beru jako trochu podceňování. V našich podmínkách je často rybář rád za mírovou kudlu nebo candáta.
Tloušť je daleko hojnější a jeho velikost sice není nic ohromujícího ale na každé středně velké řece jsou kusy nad 40 cm a na velkých tocích i větší. Možná největší tloušti žijí paradoxně na údolních nádržích, což lze často pozorovat v létě v přítokových oblastech, kde můžete ryby spatřit u hladiny.
Ulovit tlouště na přehradě se ale z nějakého důvodu většinou moc nedaří. Osobně mám jen pár menších kusů na plavačku a při pokusech o jezerní muškaření.
V případě tekoucích vod se naopak tloušť stává velice hojným úlovkem. Na každém větším toku máte šance na ryby kolem půl metru a to už jsou soupeři par excellence. Na ně si jen tak nepřijdete a když už je máte na prutě, tak to rozhodně stojí za to.
Velikostí průměr při přívlači je ale tak kolem 25 – 40 cm. Záleží taky trochu na místě kde lovíte, jelikož těsně u břehu a na nejmělčích místech bývají početná hejna spíš těch menších. Na spoustě menších a čistých toků si ale tlouště můžete doslova vybírat, respektive si najít ty větší kusy a těm zkusit nástrahu předhodit.
Tohle období je zkrátka časem trpělivých rybářů. Ne vždy se podaří hned, ale když se najednou prut ohne do oblouku, všechna čekání i chladné ruce stojí za to. Podzim a tloušť k sobě patří minimálně stejně jako lov tloušťů k létu.
Ten podzim stejně kolikrát teplotně připomíná právě to léto a možná, že díky úbytku přirozené potravy je šance na záběr už trochu vyšší.
Foto a video: autor
Čtěte také:
Chytání s rotačkou na Vltavě (s videem)
Co na naviják pro podzimní přívlač? Tip na akční pletenky pod 500 Kč
Nový německý wobler na velké štiky: Zeck Dundee
Chytání ryb na nejkrásnějším revíru v ČR: 2 hodiny přívlače na přehradě Bedřichov
57h9cf