Severočeský územní svaz ČRS včera zveřejnil statistiky úlovků za rok 2024. Jejich zpravodajství je pro mě už několik let velice cenným zdrojem zajímavostí s nimiž se ostatní ÚS tak intenzivně nedělí.
Jednou z věcí, která zajímá nejen mě, je každoroční celkový přehled přisvojených úlovků na revírech za uplynulou sezonu.
Většinu rybářů celkem logicky zaujmou především cifry týkající se nejpopulárnějších druhů ryb. Ať už je to kapr, sumec nebo štiky a candáti.
Je to logické, nejvíce pozornosti poutají tzv. vyjmenované druhy ryb.
Mě osobně už ale minulý rok zaujaly zajímavé hodnoty u některých zdánlivě méně oblíbených druhů.
Osobně jsem totiž žil v mylném dojmu, že rybáři určitými druhy z kulinářského hlediska opovrhují nebo je pouští protože se jedná o druhy, jejichž počty v našich tocích spíše klesají.
A nemyslím tím například obligátní cejny, na něž kdekdo při lov kaprů nadává. S cejny navíc někteří kulináři dříve dokázaly doslova divy a zdá se, že takoví fajnšmekři ani zdaleka nevymřeli.
Počet odnesených cejnů velkých na severu Čech loni dosáhl nezanedbatelných 14 665 kusů o celkové váze 12232 kg. Průměrně měl každý odnesený cejn 0,83 kg!
Tloušti, parmy a lipani ve statistikách úlovků
Zaujala mě „popularita“ jelce tlouště, kterého si rybáři na severu Čech odnesli v počtu celkem 1961 ks o celkové váze 1375 kg. O kvalitě tlouštího masa se napsalo hodně. Svoji roli zde bude patrně hrát zejména lokalita, v níž byl úlovek dosažen. Jelci tloušti z oblastí u čistíren odpadních vod a jiných výpustí prý nepatří mezi delikatesy.
Nezbývá než se domnívat, že valná část těchto úlovků byla dosažena na pstruhových vodách.
Zde je povinností rybáře tlouště do vody nevracet a možná i chuťové vlastnosti ryb z relativně čistých pstruhových revírů budou na lepší úrovni než u ryb z nížinných toků.
Docela očekávaně si rybáři neodnesli moc parem. Tato ryba je kulinářsky hůře zpracovatelná, i když někteří lidé prý nedají na karbanátky z parem dopustit.
Přisvojených 20 ks tak asi odpovídá úbytku populace této krásné ryby a všeobecně známé pověsti parmy jako ryby milionu kůstek.
Dále se ve statistikách úlovků severočeských revírů objevuje ještě 44 ks ostroretky o celkové váze cca 26 kg a 49 ks podoustve.
Ani tyto druhy nemají pověst vyhledávané lahůdky a příliš rybářů si je k jídlu nebere. Nutno navíc dodat, že tyto ryby jsou již na několika revírech celoročně hájeny.
Z ryb, „co se přece pouští“ lze zmínit ještě lipana. Toho na severočeských revírech snědli 205 kusů. Vzhledem k stavu lipanů na českých tocích snad chuť na tuto rybu bude mít méně a méně rybářů.
Jinak nám ten lipan zůstane akorát jen v tom znaku ČRS. Počty lipanů jsou dnes zlomkem populací ještě před 25 lety.
Z čistě kulinářského hlediska je přitom lipan chuťově dobrý, zkoušel jsem mnohokrát, dokonce i u uzeného. Dříve se lipani odnášeli běžně jelikož šlo o velice hojnou rybu.
Nyní je konzumován rybáři především v zahraničí, kde je této ryby ještě dostatek. Například na Sibiři je lipan vyhledávanou pochoutkou. U nás bych si lipana určitě nevzal.
Zdroj: autorský text, statistiky úlovků Severočeský ÚS ČRS, foto: autor
Čtěte také:
Nový organizér na rybářské věci: drobnosti i návazce v jedné krabičce
Přijeďte za zážitky, ne pro úlovek: Norsko od srpna 2025 zpřísní pravidla rybolovu
Boatman Actor: zavážecí lodička jako praktický nástroj moderního rybáře
Nový Big Pit od Giants Fishing: náhradní kovová cívka v ceně
Buďte první kdo přidá komentář