Svého času jsem četl anketu, která sestavovala žebříček určující nejlepší vláčecí nástrahy na pstruhy.
Od té doby už ale uteklo hodně vody a ve světě nástrah se toho taky dost změnilo. V tomto článku nebudeme řadit nástrahy podle úspěšnosti, protože to je silně individuální záležitost. Ukážeme ale jaké nástrahy na revírech frčí dnes. Vycházíme hlavně z návštěv pstruhových soukromáků ale nástrahy na řeku a stoják jsou dosti podobné, liší se většinou jen ve velikosti nebo hmotnosti.
Jednoháčkové plandavky – oblíbené vláčecí nástrahy na pstruhy v současnosti
Starým dobrým plandavkám jsme se věnovali již v jednom z minulých článků. Tato nástraha patří k jedněm z nejpoužívanějších právě při lovu pstruhů. Před patnácti lety by nikdo neřekl, že se plandavky budou řadit mezi nejlepší vláčecí nástrahy na pstruhy, ale od té doby se toho změnilo opravdu hodně.
Nabídka plandavek nyní sestává z pestrobarevných typů s jednoháčkem bez protihrotu. Můžete si vybrat menší lehčí plandy i těžší kusy, které se dají bez potíží chytat v proudu na řece.
Rotační třpytky – klasika, která nezklame
Rotační třpytky jsou univerzální nástrahy, které lze používat na stojáku. Nejlepší využití rotaček je e na mělkých částech řek, kde díky odporu snadno projdou i místy, kde jiné nástrahy nechytají tak dobře.
Použití rotaček na řece je ale velká alchymie. Mnozí rybáři si třpytky upravují sami pro konkrétní podmínky. Do velkých proudů se například používají přetížené třpytky, které dokáží dobře chytat i v peřejích.
Nelze zapomenout ani na legendární třpytky Vaškovky, na nichž vyrostla nejedna generace českých pstruhařů. Mezi nejúspěšnější vzory často patřily jednoduché stříbrné, měděné nebo zlaté lístky. Pro duháka už ale můžeme vsadit na poněkud jedovatější fluo barvy.
Pstruhové woblery na stojatou vodu a na řeku
Lov pstruha na wobler je jedna z velmi efektivních metod. Hlavně na řece se může hodit schopnost nechat splavat plovoucí wobler po proudu. Takto dosáhneme například pod převislé větve nebo můžeme nástrahu jednoduše dostat k rybě nepozorovaně z velké vzdálenosti.
Nejčastěji se používají menší woblery se zavalitým tělem. Velký pstruh je schopný bez problémů zabrat i na nástrahy kolem 10 centimetrů. Při takových pokusech ale nezapomeňte na šetrný přístup k lovu a pravidla chytání na pstruhové vodě, pravděpodobně nebude od věci sundat z takové nástrahy trojháky.
Pro lov na soukromých revírech se hodí i potápivé woblery, které vám pomohou efektivněji chytat ve větších hloubkách, pokud tedy revír není vyloženě mělký.
Legendární nástrahy v tomto segmentu představuje firma Salmo se sérií Hornet. Na řece začínají být zajímavé všelijaké napodobeniny brouků a další pobřežní havěti.
Gumové nástrahy na pstruha
Gumy nejsou považovány za úplně top nástrahy na pstruha. Není ale pravda, že by na ně nebyly záběry. Spíše naopak, vhodně vedená guma dokáže zblbnout i zkušenou rybu.
Osvědčilo se například vedení ve sloupci po proudu, které omezuje váznutí nástrahy mezi kameny. Takto lze prolovit i proudné peřeje, kde často bere duhák i pstruh obecný. Nejvíce se osvědčila menší kopyta okolo pěti centimetrů a různé nymfy. Váhu hlavičky je potřeba volit dle síly proudu, často ale kvůli kamenům nelze volit klasické vedení u dna.
Jigstreamery a hauzerovo peří
Hauzerovo peří je velice stará ale účinná a hlavně jednoduchá nástraha pro lov pstruha na klasických říčních revírech. Jde vlastně o zátěž s několika kohoutími srpky, jež při poskakování na dně napodobuje drobnou rybku. Nevýhodou Hauzerova peří je ovšem časté váznutí mezi šutry.
*Hauzerovo peří je klasická nástraha známá už z Říhovy starodávné a proslulé knihy 1000+1 rada pro rybáře
Moderní nástraha z peří a syntetických materiálů se nazývá jigstreamer. V podstatě jde o variaci na muškařské streamery, které jsou ale vázané na jógové hlavičce. Tyto nástrahy lze poměrně snadno zhotovit doma, chce to ale vlastnit svěráček a bobinu na nit.
Vedení takové nástrahy může být podobné jako u gum, musíte ale jigstreamer nějak oživit prutem jelikož peří a umělé vlasy při rozměrném vedení prakticky nepracují.
Buďte první kdo přidá komentář