Lipenská nádrž se letos potýká s poklesem hladiny. V důsledku dlouhodobě nízkých průtoků je v naší největší přehradě o několik metrů vody méně, než je obvyklé. Sucho je letos opravdu velkým problémem.
Pokles hladiny má ovšem jednu výhodu. Pomůže vědcům zmapovat zdroje znečištění, které přispívají ke zhoršující se kvalitě vody na naší největší přehradě.
Díky suchým břehům se na světlo světa dostaly četné výpusti, které do lipenské nádrže vedou již možná po desítky let.
Na mapování výpustí a zkoumání jejich vlivu na lipenskou vodu se nyní zaměří vědci, kteří dlouhodobě sledují kvalitu vody v přehradě Lipno.
Naše největší přehradní nádrž se totiž již minimálně po dvě desítky let potýká se zhoršující se kvalitou vodu a problém se nadále prohlubuje. Lipno přitom svojí geografickou polohou mělo vždy předpoklady k tomu, aby jeho vody patřily v rámci českých přehrad k těm čistějším.
V povodí nad Lipnem se nachází jen relativně řídké osídlení a není zde provozováno intenzivní zemědělství ani průmysl. Stav vod nad přehradou sice také není zcela ideální, k problémům Lipna ale značnou měrou přispívá zejména lidská činnost na jeho březích.
Okolí Lipna je až na několik větších obcí poměrně málo osídlené, to se ale bohužel postupně mění. O trávení dovolené na Lipně je obrovský zájem, což má samozřejmě nesmírně pozitivní vliv na zaměstnanost a tržby podnikatelů v regionu.
Lokální prosperita, proti které nelze celkem nic namítat, se ale klasicky po Česku mění ve zlato horečku a z Lipna se stává Klondike podobný tomu, jaký známe z těch nejznámějších krkonošských, a už bohužel i jiných center, cestovního ruchu.
Podobně jako například v jiných horských oblastech, i tady se projevují zájmy nejrůznějších investorů. Na Lipně se tak plánuje vznik dalších rekreačních objektů.
Nejde přitom o žádné troškaření. V dohledné době může vzniknout cca 9000 dalších ubytovacích míst v nových a rozsáhlých rekreačních objektech. Na české poměry jde o obrovské číslo.
Plány jsou zcela konkrétní a z čistě investorského hlediska by bylo hloupé tuto příležitost zmeškat. Pronajímat nebo prodat nově vzniklé kapacity totiž bude možné stále dráž, poptávka je neúprosná.
Pomiňme nyní také závažný strategický fakt, že v době, kdy je nedostatek bytů i na malých městech, vznikne v podstatě další městečko v horoucích peklech a to jen za účelem soukromé rekreace či dalšího pronájmu rekreantům (samozřejmě z části dovedně maskované jako byty).
Jako člověk přes deset let pracující jako pěšák v cestovním byznysu tyto investiční záměry celkem chápu. Ekonomicky to dává smysl. Bohužel, v ČR pro samé řeči o investicích a budování infrastruktury trochu zapomínáme, že v této zemi chceme nejenom vydělávat ale taky nějak přijatelně žít. Ta odpovědnost přitom má přesah i pro budoucí generace.
Masivní výstavba znamená změnu krajinného rázu, úbytek zeleně, zvýšení dopravy a další negativní vlivy. Pro Lipno to například znamená s tím spojenou i další stavbu přístavišť, které jsou přímou součástí některých projektů, což znamená zvýšení lodního provozu a další eko zátěž včetně prostého faktu, že v sezoně budete na Lipně hledat klid už jen dost těžko.
Živelný rozvoj výstavby je tak samozřejmě obrovská ekonomická příležitost, z hlediska přírody a stavu vody v Lipně je ovšem tato věc problematická.
Když odhlédneme od ostatních hrozeb, tak plánovaný stavební boom paradoxně ohrozí samu podstatu cestovního ruchu. Zájem o tuto oblast mají turisté z velké části právě díky vodám lipenského jezera.
Lipno je stále ještě nejen významným rybářským revírem (i když zlaté staré časy jsou asi dávno pryč), láká ale zejména rekreanty, vyznavače vodních i jiných sportů, kteří mají zájem o pobyt v přírodě u čistého horského jezera – byť vybudovaného jako umělá vodní nádrž.
Jezero ale dlouho čisté zůstat nemusí. Už nyní je to místy dost nahnuté.
Kvalita vody v Lipně se setrvale zhoršuje, místy se na to nedá dívat
Problémem se ale stává právě kvalita vody. Lidově řečeno, přehrada začíná trpět podobným problémem jako jiné nádrže a voda zde, mimo jiné, taky dost „kvete“.
Podle odborníků se do Lipna dostává stále více živin, což napomáhá například růstu sinic. Společně s klimatickou a hydrologickou situací posledních let to přestává být předmětem akademických debat ale jde o fakt, o němž se každý návštěvník může přesvědčit na vlastní oči.
Původ živin je z podstatné částí právě ve splaškových vodách. Jak zmiňují odborné zdroje, na vině jsou nejen staré výpusti ale i nová výstavba. Ani moderní způsoby čištění odpadních vod totiž příval dalších živin do přehrady nezastaví. ČOV značnou část živin propustí dál do volných vod a není to žádný šlendrián, tak prostě čističky fungují. Normy jsou navíc poměrně benevolentní.
Dá se tak předpokládat, že další tisíce nových ubytovacích míst tuto situaci nevylepší, mírně řečeno.
Do Lipna se bude dostávat více fosforu a dalších látek, které například podporují růst sinic. Zhoršujícím faktorem zde je také sucho a teplo posledních let.
Přehrada má přitom běžnou hladinu vody v nadmořské výšce kolem 725 metrů nad moře, takže by se dalo očekávat, že voda zde bude studenější a problémy tohoto druhu nebudou tak palčivé jako na níže položených nádržích.
I na Lipně se ale postupně prodlužuje období, kdy má voda více než dvacet stupňů. Právě v teplé vodě dochází nejlépe k rozvoji sinic.
Lipno má navíc jednu nevýhodu oproti některým jiným přehradním nádržím. Nádrž je charakteristická malou průměrnou hloubkou. Živiny a další látky způsobující zhoršení kvality vody se zde nemohou ukládat do větší hloubky.
Při silném větru a vlnách, které v této oblasti nejsou vzácné, pak dochází k jejich opětovnému promíchání do vodního sloupce, což problém nadále prohlubuje.
Voda jako hrách a holé břehy
Když jedete autem po státovce z Krumlova tak první pohled zdálky na jezero vypadá naprosto v pořádku. Stačí ale dorazit přímo ke břehu a zjistíte, že voda je letos prostě pryč. Břehy jsou holé a na mělkých místech se odkryl pruh dna v délce až několik desítek metrů.
Není divu. Letošní rok byl vodohospodářský průšvih. Na jaře žádné pořádné průtoky.
Trochu deště v létě a nedávno na podzim to už nevylepšilo. Občas sice sprchlo, ale velké přehrady zasažené suchem to ale opravdu „nevytrhlo“.
Horší než sucho je ale vzhled vody v některých místech. Kvetoucí voda se na hladině místy drží až do pozdního podzimu. Fenomén posledních let…
Přehrady se mění na zelené laguny a rybářské fotky jsou jedna velká galerie s dominující světle zelenou barvou. A přitom dřív, ještě než se všude postavily čistírny a kanalizace, bývala voda paradoxně mnohde čistší.
Na Lipně se s tím nesetkáte po celé ploše jezera. Stejně jako jinde, i tady se zelená voda shromažďuje jen v určitých partiích.
To je ale jen slabá útěcha.
Odborníci krčí rameny. Čistírny prý zachytí, co se dá, ale spousta toho proteče. Normy jsou děravé jak síto a do řek proudí živiny ve velkém množství. Všichni zúčastnění jsou naprosto v klidu, protože papírově problém neexistuje.
Pár dní zpátky jsem to viděl na vlastní oči. Levý břeh od hráze směrem k Lipnu nad Vltavou – absolutní hrachovka. Fotit se mi to už protivilo.
Na horní části jezera hrachovka buď nebyla nebo to vítr trochu rozfoukal, ale záleží jak kde. Na Malém Lipně u Černé v Pošumaví se táhl podél silnice pruh zelený, jak čára z fixy. Rybám to tedy bylo jedno, braly jak divé, ale je vidět, že problémy s vodou jsou i ve vzdálenějších částech nádrže než jen u hráze.
Vzniká nám tu klasický paradox a rozpor mezi zájmy cestovního ruchu a důvodem, proč lidé konkrétní oblast pro rekreaci vyhledávají. Lidi sem jezdí za přírodou a přitom ji ničí systematicky. Každý apartmán, každý nový objekt, přístaviště, další parkoviště, to všechno znamená další ekologickou zátěž.
Mimochodem, na slovo „ekologie“ je část veřejnosti silně alergická, takže se snažím v článku mluvit trochu lidověji a používat výrazy, které můžete od ostatních návštěvníků slýchat přímo na místě podél lipenských břehů. Takže bych to řekl jinak – Lipno se hnusné vody asi nezbaví, ledaže by nám počasí šlo více na ruku a více pršelo a bylo víc vody.
Neříkám, že by se mi nelíbil apartmán nebo chata s výhledem na jezero. Pro rybáře naprostý ideál, problém je, že to jezero asi bude stále častěji jen zelené. V části přímo u Lipna nad Vltavou to vypadá fakt děsivě.
Asi nejvíce zasažená je část mezi hrází a Lipnem n. Vltavou. Nejošklivější je letos voda právě v místě, kde aktuálně přímo nad vodou vykáceli stromy a začíná zde stavba dalších desítek bytů se sloganem „nejhezčí místo na Lipně“. To mi přijde trochu vtipné, kdyby ovšem pohled na další vznikající stavbu nad přehradou nebyl tak tristní.
Rybí obsádka má také své problémy
Nás rybáře může zajímat také problém ve vztahu kvality vody a rybí obsádky, což je na Lipně je další velké téma. Mimochodem, odborníci a rybáři na něj mají většinou dost odlišné názory.
V souvislosti s kvalitou vody ale lze jen poznamenat, že výše probírané zhoršení se patrně projeví i na rybolovu. Zvyšující se teplota vody a rozvoj sinic může do budoucna znamenat například vyšší rizika úhynů ryb.
Výstavba na břehu znamená také zábor dalších míst vhodných k rybolovu ze břehu, jelikož řada projektů počítá i s nějakým záborem části břehu či přímo stavbou mola nebo přístaviště.
Sama hydrologická situace se také mění a proměňuje se i složení ryb v jezeře.
Mezi citlivější druhy v tomto směru, pro něž se situace nevyvíjí zcela příznivě, může patřit i candát. Candát obecný je přitom ikonická ryba Lipna. V prvních desítkách let existence přehrady to byl hlavně candát, co sem táhlo další a další rybáře.
Co se stalo cca v letech 2003 – 2019 by bylo na dlouhé popisování a většina rybářů to zná. Kolaps populace, omezení rybolovu, obnova a další velký výkyv stavu obsádky této ryby byly v médiích propírany opakovaně.
Sláva lipenského candáta žije ale dodnes, když jsou zlaté časy asi minulostí. Jsou dokonce k dispozici statistiky dokazující, že velká část rybářů na Lipno stále jezdí právě za candátem a každá lepší candátí sezona znamená i nárůst počtu docházek na tento revír.
Oteplování vody ale nahrává spíše jiným druhů jako jsou kaprovité ryby či sumec, jehož počty na Lipně jsou dalším tématem slovních šarvátek mezi rybáři a odbornou veřejností, takže je lepší do tohoto tématu zabrušovat až v nějakém další článku. Pro zajímavost jen odkážu na nedávný článek, který pojednává o stabilizaci sumčí populace a poměrně velké kusové hmotnosti ulovených jedinců.
Zdroj: Lipensko pro život, Biologické centrum AV ČR, text čerpá také z mých osobních zkušeností z cest do oblasti, foto: autor.
Čtěte také:
Revoluce v rybářském řádu: 20 odnesených ryb a dost
Vágnerovo velké Cé: známý rybář ulovil 100 cm candáta
Moderní bunda na ryby i jinam: Ixtera Razor Army
Nový vlasec Mivardi Technix Mainline: 1000 metrů za čtyři stovky a méně
Buďte první kdo přidá komentář