V Česku se poprvé objevila difylobotrióza. Nechtěné prvenství v oboru parazitologie si připsal muž, který loni na podzim snědl štičí jikry z ryby ulovené na Lipně.
Původcem této nákazy je tzv. rybí tasemnice (Dibothriocephalus latus, dříve také Diphyllobotrium latum) v češtině odborně zvaná škulovec široký.
Sedmatřicetiletý muž si po několika měsících od konzumace začal stěžovat na žaludeční a střevní potíže. Po nějakém čase dokonce část tasemnice vyloučil se stolicí.
Ačkoliv jde v ČR o první tuzemský potvrzený výskyt tohoto parazita, bez problémů se podařilo pacienta úspěšně vyléčit. Parazit není životu nebezpečný a léčba naštěstí pro moderní medicínu nepředstavuje větší potíže.
Jde ovšem o nepříjemnou a citlivou záležitost. Parazit ve střevech nakaženého člověka může bez zásahu lékařů dorůst délky až několika metrů a příznaky se mohou projevit až po mnoha týdnech, jako v tomto případě.
Kaviár z ulovených ryb může být velmi riziková záležitost
Muž odborníkům potvrdil, že na podzim roku 2023 zkonzumoval lahůdku v podobě „kaviáru¨ ze štiky obecné, která pocházela z rybářského revíru VLTAVA 30 – 32 (421 200). Jak asi tušíte, pod tímto číslem se skrývá naše nejrozsáhlejší vodní plocha – přehrada Lipno na Šumavě.
Pojídání syrových jiker se tak muži příliš nevyplatilo. Zajímavý poznatek to ovšem představuje pro odborníky z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Ti zároveň upozorňují, že šance získat podobnou nákazu je obecně poměrně nízká. Rizikem je ovšem právě konzumace syrových a nedostatečně tepelné upravených ryb. Nejčastějším potenciálním zdrojem jsou dravé ryby jako okoun a štika, což jsou druhy na něž na Lipně cílí velké množství rybářů.
Parazita do Lipna pravděpodobně zavlekli ze zahraničí
Výskyt tohoto parazita je na území ČR potvrzen poprvé. V minulosti jsou známy pouze případy, kdy si někdo tuto tasemnici dovezl jako nechtěný suvenýr ze zahraničí.
Otázkou zůstává, jak se parazit na Lipno dostal. Není nutné ovšem hledat žádné konspirační teorie. Parazita pravděpodobně přivezl ze zahraničí nějaký turista.
Video: rybí tasemnice natočená při kolonoskopii (pro citlivější osoby nevhodné ku sledování)
Lipenská nádrž čelí masivnímu turismu a jeden z návštěvníků mohl nákazou trpět. Při svém pobytu v této lokalitě pravděpodobně vyloučil jeho vajíčka se stolicí. Ta se následně mohla dostat do vodního prostředí nádrže Lipno.
V Evropě se přitom tento parazit hojně vyskytuje v několika oblastech. Jde například o Skandinávii, alpský region či evropské území Ruské Federace nebo některé lokality na Balkáně.
Nakazit se škulovcem může nejen člověk ale také jeho domácí mazlíčci jako například pes nebo kočka, pokud by například zkonzumovali uhynulou rybu u břehu.
Přenašečem jsou nejčastěji dravci jako okoun říční nebo štika. Konzumovat ryby je vhodné jen po patřičné tepelné úpravě.
Kaviár jako oblíbená pochoutka je určitě bezpečný pokud jej konzumujete jen z bezpečného zdroje – od prověřeného výrobce, který při zpracování a dovozu do ČR dodržuje všechna nařízení a pravidla.
Co se týče dalšího možného výskytu nákazy na Lipně, další kusy nakažené škulovcem vědci v Lipně zatím nenašli.
Jihočeští vědci se přitom lipenské nádrži a výzkumu vodního života v ní věnují dlouhodobě. Jejich oblastí zájmu je například zdejší populace candáta, jejíž pokles je citlivým tématem.
V poslední době se zde například zabývali případem jiné nákazy u úhořů, která se letos na Lipně objevila po celé ploše nádrže.
Čtěte také:
Lipenský candát: přednáška o stavu candátů na naší největší přehradě
Candáti na Lipně: odborníci jsou překvapeni, letošní výtěr neproběhl jednou ale opakovaně
Štika obecná: co žere a jak se chová
Jaká štika zabere na 40 cm wobler? Podívejte se na video
Buďte první kdo přidá komentář