Přehradní nádrž Lipno má další unikát, bohužel na tom nic příliš pozitivního není.
Velký problém se sinicemi se totiž nevyřešil ani s příchodem mrazu. Dokonce se zdá, že sinicím se letos daří nebo dařilo i po zámrzu. Led na Lipně díky nim místy získal zelené zbarvení.
Vědci z Biologického centra AV ČR tak patrně budou mít jako první na světě možnost tento jev podrobněji popsat. Jedná se totiž o fenomén, který zatím není globálně příliš prozkoumán.
Jak jsme psali nedávno, Lipno se potýká s enormním výskytem sinic. V některých částech jezera se hromadí na hladině ve velkém množství a pověst Lipna, jako čisté podhorské přehrady díky tomu pomalu bere za své.
Zelený povlak se na hladině vyskytoval hojně i během listopadu, kdy teploty začaly atakovat nulu na teploměru. Příchod mrazů a ochlazení vody většinou přispívá k úbytku sinic a pročištění vody, to se ale nestalo. Na velké části českých přehrad lze přitom úbytek sinic pozorovat již od začátku podzimu.
Nyní se zdá, že se situace mění a sinice se pomalu stávají celoročním problémem.
Podle zprávy na webu Biologického centra AV ČR je v případě Lipna příčinou nadměrná eutrofizace nádrže. Lipno je i v zimě plné živin, především fosforu, který je produktem lidské činnosti na březích nádrže.
Lipno prochází dlouhodobou změnou, kvalita vody se zhoršuje
„Zelený led na Lipně zapadá do dlouhodobých změn, které zde pozorujeme v souvislosti s eutrofizací i probíhající změnou klimatu. Naznačuje, že podobných překvapení můžeme být v budoucnu svědky stále častěji,“ říká hydrobiolog Petr Znachor z Biologického centra AV ČR
K udržení sinic navíc přispělo i letošní vlídné podzimní počasí. Bylo poměrně málo větrno, teplo a v kombinaci se slunečným počasím to sinicím prospělo takovým způsobem, že přečkaly i příchod ledových jevů.
Zelené zbarvené sinic bylo dobře viditelné při pořizování záběrů ze vzduchu. Přímo na ledě bylo možné pozorovat tzv. sinicová oka. Po aktuálním vydatném sněžení již patrně pozorovatelná nebudou, jelikož zanikají při omezení přístupu slunečního světla pod led.
Lipno čelí další masivní výstavbě, vzniknout má 9 tisíc ubytovacích míst
Přehradní nádrž Lipno je unikátní nejen svojí rozlohou, která je největší v ČR. nýbrž i polohou. Leží v nadmořské výšce okolo 725 metrů a v povodí nad nádrží není žádné větší město ani průmysl. Přesto zde v posledních letech narůstá problém se znečištěním.
Masivní rekreační výstavba je důvodem, proč se v Lipně objevuje stále více živin. V kombinaci s růstem teplot (často má lipenská voda přes dvacet stupňů) to přispívá k růstu sinic.
Čistírny odpadních vod nejsou s to situaci vyřešit. Vědci poukazují na to, že normy ohledně splaškových vod jsou poměrně benevolentní. Výsledek je vidět nejen na Lipně ale vlastně i na celé řadě jiných přehrad a rybníků na území ČR.
V případě Lipna je problém ještě složitější. Za poslední dvě dekády se z oblasti stal pošumavský ekvivalent Špindlu, což znamená nejen zvýšenou návštěvnost ale i stavební boom. Rostou zde další rekreační stavby a apartmánové domy, které se prodávají za horentní sumy nehledě na polohu u brčálově zeleného jezera (viz aktuálně kousek nad hrází).
Podle spolku Lipensko pro život se v oblasti plánuje vznik dalších až 9 tisíc ubytovacích míst. Kromě úbytku zeleně, zvýšené dopravy to nepochybně může mít následek v podobě přísunu dalších živin do vody. Budoucnost Lipna, tak jak ho známe, je kvůli tomu dosti nejistá.
Zdroj: Biologické centrum AV ČR
Čtěte také:
Lipno zelené jako hrachovka: masivní výstavba ničí kvalitu vody i přírodu
Lipno: muž si pochutnal na štičích jikrách a nakazil se cizokrajnou tasemnicí
Má to smysl, do revitalizované řeky se po 100 letech vrátil losos
Takže se na ty sr**ky budeme dívat i v zimě super!