Amur bílý je zvláštní ryba. V Evropě nepůvodní druh. U nás a v některých sousedních zemích na něj ale narazíte na velké spoustě revírů.
Amura se daří uměle odchovávat ve velkém množství. Vysazuje se do chovných vod i do lovných revírů, Zároveň ale u něj nehrozí, že by se v našich podmínkách sám rozmnožil. Jikry potřebují k přežití mnohadenní unášení říčním proudem, které jim nedovolí usazení na dně, což je v našich podmínkách zcela vyloučené. Jiná situace ovšem nastává například v USA, kde se amurům a dalším asijským rybám velice daří. Z pohledu místního ekosystému až tak, že na něj v nějakém projevu nadával současný americký prezident.
Jeho introdukce do našich rybníků a volných vod ale přemnožením nijak nehrozí, i když samozřejmě strážci čistoty přírody nějaké argumenty proti amurovi najdou.
Co je hezké, je fakt, že amur dorůstá pěkných rozměrů. Proto jej mají v oblibě nejen produkční rybáři ale i my, rybáři vysedávající u vody s pruty.
Přemýšleli jste někdy o tom, kde se bere tolik trofejních amurů? Jedinců s délkou přes metr není v našich vodách zcela málo. Trofejní kusy mohou dosáhnout až desítek kilogramů hmotnosti. Vysazené ryby navíc rostou poměrně rychle.
Takové přírůstky nepřichází samy od sebe. Amur je totiž žrout, kterému není rovno.
Živá sekačka na trávu a vodní vegetaci
Jak je vám jistě známo, amur je býložravec. Tedy měl by být. V našich podmínkách nejsou vzácné ani záběry na nástrahu, která s vegetariánstvím nemá nic společného.
To ale možná jde na vrub určité teritoriálnosti amura či možná dokonce jeho obřího apetitu, jenž některé lokality asi nemohou ukojit přírodní potravou.
Jde o ryby původem z Dálného Východu a žije například na řekách v Číně ale také dálněvýchodní části Ruska. Právě řeka Amur dala této rybě jméno a díky spolupráci s rybochovy v bývalém SSSR se v šedesátých letech dosrali amuři do Evropy.
S trochou ostrovtipu by se dalo říct, že ruská ryba má spotřebu jak ruské auto. Je známo, že amur nemá problém vyluxovat vaše krmné místo během chvíle.
Když jsem pátral po odborných informacích, jaká je tedy spotřeba amura, tak jsem se dočetl neuvěřitelná čísla.
Sovětské ichtyologické zdroje uvádí, že amur může sežrat okolo kilogramu potravy na kilogram hmotnosti. U velkých jedinců nevylučují desítky kilo denně…
Zoo Chleby píše, že na 1 kg přírůstku své váhy spotřebuje 12 – 57 kg potravy. Nevím, kde je pravda, ale když to zobecníme tak žere s nebývalým apetitem, na tom se shodují odborníci, staří praktici i běžní rybáři, kteří nestíhají dosypávat kukuřici na zakrmené místo.
Ostatně, jedním z důvodů introdukce amura byla právě jeho schopnost poradit s velkým množstvím trávy ve vodě, takže se ušetří za mechanizaci. Navíc amur netvoří vyloženou potravní konkurenci kaprů, i když to samozřejmě neplatí zcela.
Z roční ryby v délce do 30 cm prý může být za 5 let metrové torpédo
Z hlediska zájmové rybolovu je nemožné tuto rybu nemilovat. Snad jedině na kaprových závodech může být rybář při ulovení pěkného amura zklamaný. Jinak ale těžko.
Amur je velký, umí bojovat a je rafinovaný soupeř, kterého nemusí být snadné cíleně přelstít. Z posledního důvodu zvedá tep právě sportovním rybářům, kteří ryby nejední a tráva ve vodě jim je ukradená.
Chroupe trávu přímo u břehu
Na internetu koluje spousta videí, kde amur viditelně a slyšitelně ožírá vegetaci okolo břehu.
V jeho domovině v Asii neváhá využít ani jarních povodní, aby se doslova napásl.
Pokud se zvedne hladina a voda se rozlije do okolních luk, amur neváhá vyplout z původního prostředí a pustí se do čerstvé trávy. V ten moment se z ryby stává skutečný „vodní býložravec“, který využije každou příležitost k tomu, aby doplnil energii.
Ještě extrémnější situace nastává u mladých jedinců. Malí amuři mají totiž ještě vyšší nároky na příjem potravy než dospělci. Rostou rychle a jejich organismus potřebuje obrovské množství živin. Proto není výjimkou, že během jediného dne zkonzumují více, než sami váží.
Amur nemá ostré zuby jako dravec, ale podobně jako jiné druhy disponuje silnými požeráky uloženými hluboko v tlamě. Ty fungují jako mlýnek, který dokáže rozmělnit i tvrdé stonky rákosu nebo jiné houževnaté rostliny.
Rozmělněná potrava pak putuje do dlouhého trávicího traktu, který je u amura výrazně delší než u jiných kaprovitých ryb. Důvod je jednoduchý. Trávení rostlin je složité a pomalé. Vyžaduje čas, enzymy a spolupráci s mikroorganismy, které pomáhají rozkládat vlákninu.
Právě tahle kombinace neustálého příjmu potravy a efektivního trávení dělá z amura tak výrazného „žrouta“. Není to o nenasytnosti v lidském smyslu slova, ale o biologické nutnosti. Pokud by amur přestal přijímat potravu na delší dobu, rychle by ztratil kondici. Jeho životní strategie je postavená na tom, že pořád jí a zároveň roste.
Tam, kde se přemnoží vodní rostliny a začnou dělat problémy, dokáže amur během relativně krátké doby výrazně změnit situaci. Stačí mu na to pouze jeho žravost.
Z pohledu rybáře je pak amur trochu zvláštní protivník. Na jednu stranu je to býložravec, takže klasické živočišné nástrahy ho často nezajímají. Výjimky nejsou zas tak vzácné ale často přichází jako „vedlejší produkt“ při lovu kaprů.
Při něm se často krmí partiklem, například kukuřicí, jíž logicky amur vůbec nepohrdne.
Dokáže bojovat s obrovskou silou. Jeho tělo je stavěné na vytrvalý pohyb a odpor, takže zdolávání bývá dlouhé a náročné. I proto má mezi rybáři respekt.
Možná právě tahle kombinace vlastností dělá z amura tak zajímavou rybu. Není to dravec, který by budil respekt svou agresivitou. Je to klidný obr, který ale před podběrákem dokáže ukázat, že ta jeho majestátnost a ladné pohyby neznamenají, že neprověří váš postřeh a hlavně brzdu navijáku.
Dá se také říct, že po kaprovi jde o druhou nejpopulárnější cílovou rybu. Pokud tedy vynecháme dravce.
K jeho růstu na revírech navíc určitě přispívá i bohaté zakrmování zejména právě partikly, které je běžné nejen při cílení na tuto rybu ale hlavně na kapra. Proto se mu daří i tam, kde zrovna moc vegetace nenajdete.
Jdete-li na amury cíleně, tak si sežeňte raději víc krmení
Když se tedy řekne, že je amur žrout, není to nadsázka ani rybářské přehánění. Potřebuje zpracovat obrovské množství potravy, jen aby pokryl své základní metabolické potřeby. Roste pak do rozměrů, jež budí respekt i u zkušených rybářů.
U nás a na Slovensku existují záznamy o rybách vážících až 30 kilogramů a dosahujících délky kolem 130 cm.
Trochu mimo téma je loňský úlovek amura černého z konce loňského roku. Jeho rozměry jsou ale impozantní: 155 cm a 46 kg.
Čtěte také:
Rekordní amur vážil přes 46 kg: rybář možná překonal i evropský rekord
Dvoubarevné boilie: na míru dělané pro amura
Masakr amurů na Ohři: predátoři na Žatecku zlikvidovali přes 200 kg ryb
Buďte první kdo přidá komentář