V řece Odře byl ve středu zaznamenán úhyn ryb, který jako první zaregistrovali polské úřady hned na úseku řeky za českou hranicí. Původ úhynu byl zřejmě výše po proudu na našem území. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) a Povodí Odry reagovaly na tento incident a zvýšily odtoky z přehrad. To je obvyklý krok sloužící ke zvýšení průtoku a případnému naředění obsahu škodlivých látek či zvýšení obsahu kyslíku ve vodě.
Příčinou úhynu ryb by v tomto případě mohl být právě nedostatek kyslíku. Hasiči z řeky vytahují stovky mrtvých ryb různých druhů, které podle rybářů ležely ve vodě nejméně dva dny. Polské zpravodajství hovoří až o čtvrt tuně uhynulých ryb. České úřady situaci zkoumají a čekají na další informace od zúčastněných orgánů.
„Na řece Odře byl zhruba na čtyřkilometrovém úseku od ústí Stružky po hraniční profil v Bohumíně zaznamenán úhyn ryb ve stovkách kusů. Odhadem mohlo dojít k úhynu zhruba dvou procent z celkové populace ryb na řece Odře. V současnosti situace doznívá a uklidňuje se. Bylo odebráno velké množství vzorků, které budou vyhodnocovány v laboratoři státního podniku Povodí Odry. Výsledky mohou být známy do zhruba dvou až tří dnů, některé až do týdne,“ uvedla Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry ve zprávě ČTK.
Český rybářský svaz se vyjádřil ve smyslu, že k úhynu pravděpodobně došlo na české straně a na některém z výše položených revírů. Podezřelé místo s výskytem uhynulých ryb bylo nalezeno v ústí Černého potoka, nad soutokem Odry a Ostravice.
Co však pokles hladiny kyslíku způsobilo je předmětem šetření. Klimatické výkyvy poslední doby těmto událostem bohužel nahrávají. Podobnou vlnu úhynů způsobených udušením ryb jsme mohli pozorovat například minulé léto a podobné případy se stávají bohužel i letos.
Nutné je také podotknout, že ke snížení hladiny kyslíku dochází v této době často kvůli vypouštění nejrůznějších odpadních vod. Za běžných okolností toto nemusí působit žádné větší potíže. Během nízkého průtoku či vyšší teploty vody ale nezvládají vodní toky tyto látky dostatečně naředit, což je spolupříčinou problémů. Za úhynem pak může stát například únik splašků či manipulace na vodních dílech, které způsobí pohyb sedimentů či vody obsahující sinice.
Uhynula každá padesátá ryba, nejvíc to odnesli dravci
Odhadovaný rozsah úhynu je v tomto konkrétním případě na dané lokalitě zhruba dvě procenta. To je asi každá padesátá ryba ze zdejší obsádky. Dvě procenta nejsou na první pohled velké číslo, špatnou zprávou je ale druhové složení uhynulých kusů. Jako téměř vždy v podobných případech, nedostatek kyslíku odnesly převážně dravé ryby. Predátoři přitom vždy tvoří jen zlomek obsádky a jejich ztráta je o to více bolestivější. Dravci jsou na obsah kyslíku většinou náchylnější a podobnými událostmi vždy jejich obsádka utrpí mezi prvními.
Buďte první kdo přidá komentář