Jaká je přípustná vzdálenost od prutů? U nás nevíme, v zahraničí mají jasno

Tímhle tím článkem si asi zadělávám opět na záživnou diskuzi a reakce. Minulý týden na Berounce mě to napadlo, když si vedle sedící rybář musel od prutů na minutku odskočit. Šikovné místo se nacházelo asi 15 metrů za námi. To už není úplně malá vzdálenost od prutů.

Kdyby v tu chvíli dorazil porybný, tak nezbylo doufat, že bude mít pro tyto běžné lidské záležitosti pochopení.

V tuhle chvíli by si nezasvěcený nerybář mohl začít myslet, že jde o naprosto nesmyslné téma. Pro rybáře jde o jeden z evergreenů, o němž se dá diskutovat donekonečna. A to jen díky tomu, že nemáme přesnou definici.

Rybářský řád obsahuje nenápadnou ale významnou klauzuli o tom, že rybář se nesmí od prutů příliš vzdalovat. Praktickou aplikaci ale nechává na nás, respektive na toleranci porybných.

Přesné znění z RŘ: Lov ryb na plavanou, na položenou nebo čeřínkováním může být
prováděn jen za předpokladu, že osoba provádějící lov je u udic přítomna tak, aby s nimi mohla bez prodlení manipulovat… – § 14 vyhlášky č. 197/2004 Sb (zkráceno)

Přesná vzdálenost není definována nijak. Když to vezmu do důsledku, tak zacházení s pruty není rybář chvíli schopen ani když si odskočí přímo vedle prutů, jelikož v tu chvíli drží v ruce zcela jiný nástroj.

Přerušení činnosti v případě záběru stojí drahocenné vteřiny. Neprodlená manipulace s pruty se tedy v tom čase zdá jako zcela vyloučená.

Některá oficiální vyjádření jdou přesně v tomto duchu. Ba dokonce připouští ještě přísnější výklad, kdy rybář teoreticky nemá povoleno vykonávat jakoukoliv jinou činnost než sledovat pruty.

A to i když se nachází přímo u nich.

V časopise Rybářství svého času existovala rubrika dotazů. Na otázky veřejnosti odpovídal bezpochyby nejkompetentnější odborník na rybářkou legislativu v ČR a dlouholetý předseda ČRS JUDr. Šíma.

Mezi dotazy samozřejmě došlo i na vzdálenost od prutů. Dohledat přesný zdroj na internetu již nejde ale odpověď na tuto otázku se online dochovala například na webu ČRS MO Hustopeče nad Bečvou:

Lov ryb udicí, na plavanou, na položenou nebo čeřínkováním může být prováděn jen za předpokladu, že osoba provádějící lov je u udic přítomna tak, aby s nimi mohla bez prodlení manipulovat. Rybář je v danou chvíli lovec a jako takový si musí také počínat. Pokud by lovil, ovšem při tom nebo dokonce místo toho vykonával, byť v blízkosti nahozených prutů, úplně jiné činnosti, které ho plně zaměstnávají, pak nepochybně nevykonává řádně výkon rybářského práva.

Je sice přítomen u udic, ale nemůže, zaujatý jinou činností, s udicemi bez prodlení manipulovat. Vzdálí-li se od prutů, pak s nimi nemůže bez prodlení manipulovat, nechová se tedy jako lovec. Bez prodlení znamená ihned, okamžitě, jakmile ryba zabere….. Právě tehdy se totiž rybář chová jako lovec. Výjimku lze připustit jen v těch výjimečných případech, kdy důvod nepřítomnosti u prutů je po dobu zcela nezbytně nutnou akceptovatelný (někdo přivolává pomoc zraněnému).

Z toho mám tedy pocit, že o doklady bych mohl přijít i když si sednu u prutů a na chvíli otevřu redakční notebook abych udělal nějakou práci (ano, workoholismus), nebo kdybych chvíli telefonoval.

Přitom stačí aby to píplo a noťas letí stranou. Asi můžeme být rádi za určitou „gumovost“ v oblasti vymáhání práva.

Kdyby RS vyžadovala doslovné dodržení výše uvedeného, museli bychom být u prutů nachystaní ke startu podobně jako Usain Bolt před startovním výstřelem na Zlaté tretře v Ostravě.

Snahy definovat přesnou vzdálenost od prutu zatím neuspěly

Předpokládám, že jste na tuto stránku vlezli s tím, že najdete řešení tohoto letitého problému. Bohužel, řešení asi není. Můžeme se ale podívat, jak to chodí na různých místech u nás i ve světě.

Předně je třeba říct, že maximálních dosahů, které nabízí moderní příposlechy k hlásičům asi není úplně radno při lovu využívat. Jít s příposlechem 150 metrů do auta při kontrole asi nedopadne dobře ani když je RS vůči této problematice smířlivá.

Pokud se přidržíme oficiálních vyjádření ze svazu, tak je zřejmé, že vůle definovat přesnou vzdálenost zde není. To může být pozitivní i negativní zpráva zároveň. Shoda ale panuje na tom, že rybář musí být schopen s pruty neprodleně manipulovat.

Pokud rybář zaleze do bivaku, jenž se nachází několik metrů od prutů ale zůstává schopen při záběru okamžitě vylézt a chopit se prutů, není problém. To jsem si nevymyslel. Přesně to se píše na webu Západočeského územního svazu.

Pořád ale visí ve vzduchu, kolik je těch několik metrů. Pořádek v tom před necelými deseti lety chtěli udělat jihočeští rybáři, kteří navrhovali definování vzdálenosti na 15 metrů.

Prosadit tuto změnu se ale na celosvazové úrovni nepodařilo.

V praxi u vody by se taková definice celkem hodila. Na mnoha místech je situace taková, že na úzký pruh mezi cyklostezkou/cestou u vody umístíte pouze stojan s pruty. Bivak či sezení se v lepším případě dá postavit za cestu, někdy ovšem až o větší kus dále.

Specifikovat konkrétní případy asi příliš nemusím, všichni podobná místa znáte například z Labe. Velice dobrá ilustrace je z každoročního závodu S2H, kde část bivaků stojí pod obvodovou hrází protože jinde prostě není místo.

Kromě překonání vzdálenosti musí závodníci zvládnout sprint do prudké a vysoké hráze. Přesto se nezdá, že by měli problém na záběr reagovat.

Vzdálenost přesně na metry určit jde, ale ne v České republice

Z letitých diskuzí se zdá, že definovat, jaká vzdálenost od prutů je ještě v pořádku, prakticky nelze. To je ale jen subjektivní dojem. V zahraničí se s podobným problémem asi příliš nezabývali a nějakou vzdálenost prostě určili.

Pro příklad můžeme zajít do rybářské velmoci, kterou je Maďarsko. Rybářský řád jezera Balaton určuje maximální vzdálenost 50 metrů.

Bod číslo 61 anglické verze rybářského řádu jezera Balaton sice zakazuje nechávat pruty bez dozoru nebo je ponechávat na starosti jiné osobě.

Zároveň se ale dodává, že pruty jsou pod dozorem pokud se lovící pohybuje ve vzdálenosti do 50 metrů od nich a je schopen reagovat na signalizátor záběru.

Další bod k tomuto ustanovení dokonce upřesňuje, že je přípustné aby rybář měl nahozeno ale zároveň vyrazil na vodu za účelem zdolávání ryby či zavážení návnad a nástrah.

Jaká je vaše zkušenost s RS v tomto ohledu? A jak přesně by měla být vzdálenost od prutů definována?

Čtěte také:

Kdy nemůžete chytat na dva pruty? Pozor na toto pravidlo

Hurá na amury: nová řada boilie a doplňků k nim

Porybný na Nechranicích dostal polenem: útoky na RS končí u soudu

Neokoukaná nástraha na přívlač: tohle jsme ještě fakt neviděli