Bahno není nic hezkého, je to ale součást přírody a rozumné míře může být místy i prospěšné. Proces zanášení vodních nádrží je naprosto přirozený a v českých poměrech se s ním setkáváme u prakticky všech typů lidmi vytvořených nádrží. Napomáhá tomu velké množství rybníků, z nichž mnohé jsou velmi staré a odbahnění je u větších ploch poměrně náročné, takže na něj přijde řada jednou za X desítek let.
Problémy se zabahněním se dají v blízkém budoucnu očekávat také u starších údolních nádrží. Naše nejstarší přehrady mají za sebou víc jak století existence. Jejich odbahnění je v některých případech velmi složité kvůli okolnímu terénu a také ekologické zátěži. Nekontrolované vypouštění škodlivin do toků si zde totiž vybralo svoji daň.
S vrstvou bahna se můžeme setkat také v nadjezích regulovaných řek. Zanášení dna je prostě přirozený proces všude tam, kde se voda a její tok zastaví nebo zpomalí. Problémy technického rázu ale nechme vodohospodářům…
My jako rybáři se lovu na bahně velmi často nevyhneme. Jak ale přizpůsobit taktiku lovu?
Když se snažíme najít vhodné místo pro lov, často se držíme osvědčených pravidel a tipů na vhodná místa. Hledáme například rozdíly v hloubce, přechody mezi měkkým a tvrdým dnem a podobně.
Pokud se dá, tak je většinou lepší se hlubokému bahnu vyhnout. Není to ale vždy možné a také není bahno jak bahno.
Pravda je ale taková, že bahno může mít různé vlastnosti. Na místech, kde bahno vyloženě hnije je opravdu lov složitý. Ba snad i odporný, jelikož hnilobný pach někdy proniká až nad vodu.
Nástraha v takovém bahně rychle nasaje nepříjemný zápach a kapr o ni neprojeví zájem a nejspíš se takovým místům snaží spíše vyhýbat.
Zabahněná místa ale mohou být pro kapry i lákadlem. Zetlelé zbytky rostlin, listí a dalšího organického materiálu totiž vytváří ideální podmínky například pro líhnutí larev pakomára. Tento hmyz, jehož larvy se líhnou dokonce i v zimě (ovšem méně intenzivně než v teplé části roku, logicky), patří k jedné z nejpřirozenějších potrav snad všech druhů ryb, které v revíru žijí. Pochutnávají si na nich všichni od menších ryb a dravců typu okouna, přes lososovité ryby, pokud na revíru jsou až po kapry.
Místa výskytu ložisek pakomárů lze za teplé části roku vypozorovat právě díky zvýšenému pohybu ryb na určitém místě. U kaprů to jsou nejčastěji výskoky nad hladinu. Můžete ale vidět například i menší ryby, které larvy stoupající k hladině sbírají.
I v tom nejvíce zabahněném rybníku, najdete místa kam se ryby stahují za larvami. Pokud jej nenaleznete pomocí sledování aktivity ryb, tak je to poněkud těžší ale možnosti jsou. Vydržte do konce článku.
Tip: Pokud to jde, vyhněte se místům s hlubokým mazlavým bahnem.
Řekněme si spíše, jakým místům se pokud možno vyhnout. To jsou místa s hlubším sedimentem do nějž má olovo tendenci propadat. Takové bahno lze poznat právě nejlépe pomocí prutu drženého v ruce, kdy cítíte jak vám olovo znatelně do bahna propadá a cítíte, že jej z bahna musíte tahat..
Můžete si takto dno velice snadno oťukat pomocí zátěže. Pokud zároveň máte rádi přívlač, tak můžete využít své znalosti revíru získané při lovu s jigovou nástrahou, která dopadá na dno. Pár letních či podzimních vycházek vám dá slušný přehled o charakteru dna na velké části revíru,
Pokud olovo citelně propadá do měkkého bahna, je to většinou jedno z horších míst.
Naopak perspektivní místa se sedimentem bohatým na přirozenou potravu, jsou často na oťuk tvrdší a někdy připomínají tvrdé dno. To je dané tím, že jej ryby intenzivně přerývají a mocnost usazenin není taková. Tato místa jsou rybami tak důkladně vyčištěná, že by jim záviděla i ta nejpečlivější hospodyňka. Ryby se tam stále vracejí, protože vědí, že tam najdou potravu.
Pokud tedy při tažení olova lepivým bahnem najednou ucítíte, že olovo začne klouzat nebo se pevně udeří o dno, jste na správné stopě. Takové místo byste si měli zapamatovat a prozkoumat ho důkladněji.
Jsou v podstatě dvě varianty. Buď jste narazily na místo s tvrdým dnem nebo právě na takto vyluxovanou plochu. V druhém případě je z olova po vytažení někdy cítit stále zápach bahna. To proto, že trocha sedimentu v okolí i přímo na místě pořád je. Často může jít o jakási „oka“ mezi hlubším bahnem.
Teoreticky ještě můžete narazit na velmi měkké dno, kde ale po vytažení olova zápach cítit tolik není. To může být rostlinstvo na dně – např. na pískovnách. Ku pomoci v takovém případě může být i nahazovací echolot, který je schopen přítomnost rostlin rozpoznávat. Na mělčích revírech je nejjednodušší si jít v létě zaplavat a pocítit vše na vlastní nohy.
Z hlediska přípravy krmení a nástrahy je vždy lepší počítat s tím, že bahno v okolí je a připravit se na to. Na scénu nastupuje tzv. rehydratace boilies, což je proces dobře známý z videí i kaprařských tipů.
Princip spočívá v tom, že boilies necháte nasáknout tekutinu s přidanými dipy, boostery či aminokomplexy. Cílem je nasytit vysušené boilies tak, aby nepříjimalo pachy okolí – tj. z bahna.
Nasypte boilies do kbelíku a přidejte vodu tak, aby byly lehce ponořené. Poté přidejte vhodný booster. Můžete to udělat dopředu doma nebo hned na začátku, zatímco budete připravovat místo k lovu. Výsledkem budou poněkud měkké boilies, které okamžitě začíná fungovat po dopadu do vody. Místo aby se „aroma“ prostředí dostávalo do nástrahy, tak se z nástrahy dostává ven, což je určitě lepší varianta, která dokáže přilákat ryby.
Není tak důležité, kterou nástrahu zvolíte. Snažte se maximálně zvýraznit svou nástrahu a krmení na dně, protože lovíte v okolí bahna, a zabránit tomu, aby boilies nasákly zápachem bahna.
Shrnutí:
Jak rozpoznat nevhodná místa k lovu:
- Vyhněte se hlubokému bahnu: Místa s hlubším sedimentem, do kterého olovo snadno propadá, nejsou ideální pro lov. Takové dno poznáte nejlépe při prozkoumání prutem – olovo se zde znatelně zaboří.
- Měkké dno: Pokud cítíte, že olovo propadá do měkkého bahna, pravděpodobně se jedná o méně vhodné místo k lovu.
Jak rozpoznat perspektivní místa k lovu:
- Ložiska přirozené potravy: Perspektivní místa bývají při dopadu zátěže tvrdší a připomínají tvrdé dno. Tato místa ryby intenzivně přerývají, což znamená, že sediment zde není tak silný. Ryby se sem často vrací, protože zde nacházejí potravu.
- Změna struktury dna: Při tažení olova bahnem můžete náhle cítit, že olovo začne klouzat nebo narazí na tvrdší dno. To je signál, že jste našli potenciálně dobré místo k lovu.
Příprava krmení a nástrah:
- Rehydratace boilies: Aby boilies nenatáhly nepříjemný zápach z bahna, je dobré je předem namočit v tekutině s přidanými dipy, boostery nebo aminokomplexy. Takto připravené boilies po dopadu do vody uvolňují vůni ven, což přiláká ryby.
- Postup rehydratace: Nasypte boilies do kbelíku, lehce je ponořte do vody a přidejte vhodný booster. Tím zajistíte, že boilies neabsorbují pachy z bahna, ale naopak zůstanou atraktivní pro ryby.
Další tipy:
- Nahazovací echolot: Tento přístroj může být užitečný při rozpoznávání struktury dna a výskytu ryb
- Výskyt ryb: Sledujte aktivitu ryb, jako jsou výskoky nad hladinu. Taková místa mohou signalizovat přítomnost přirozené potravy, například larev pakomárů, které jsou pro ryby velkým lákadlem.
Čtěte také:
Na ryby ve slejváku? Deštník s podporou vás ochrání v nepřízni počasí
Nejlepší naviják pro kapraře? Dost možná nese název Basia
Pár tipů pro podzimní chytání kaprů
Buďte první kdo přidá komentář