Počasí je jedním z největších vlivů, které mohou ovlivnit, kde, kdy a co kapr dělá. Kapři reagují na různé stavy počasí v závislosti na teplotě, směru větru, tlaku a ročním období. Horké, klidné počasí v létě je přiměje zamířit na jejich oblíbené místo na mělčině nebo u hladiny, teplé fronty v hloubi zimy je přimějí začít se krmit.
Aktuálně vládne léto, s poměrně horkými dny, které ale střídají prudké bouřky s následným několikadenním ochlazením, takže jak to funguje nyní?
Předně se podívejme na vlastnosti vody, protože v tomto prostředí ryby žijí a stav a vlastnosti vody je ovlivňují nejvíce.
Čím teplejší voda, tím méně kyslíku může obsahovat, to je dáno jejími fyzikálně chemickými vlastnostmi. Množství kyslíku silně ovlivní chování ryb, Některé druhy extrémně reagují na jeho množství, některé méně. Vliv je ale patrný u všech druhů.
Léto je sice jakýmsi vrcholem sezony s jejímž nástupem by měla aktivita ryb růst, všechno má ale své meze. Pokud se teploty vzduchu a hlavně vody dostanou hodně vysoko, tak se na mnoha lokalitách sníží obsah rozpuštěného kyslíku a ryby mohou být letargické.
Pokud hladina kyslíku klesne pod určitou mez, tak dokonce může dojít k jejich úhynu, což bohužel každoročně pozorujeme napříč celou republikou a první případy máme již letos.
V létě stačí málo a například drobné znečištění vody, které by v chladnu nemělo zásadní vliv, způsobí v teplé vodě pohromu.
Za normálních okolností se při mírném poklesu hladinu kyslíku děje jen to, že ryby hůře berou. Většina ryb má menší sklon se krmit pokud voda dosahuje vyšších teplot.
Faktor počasí zde ale může sehrát zajímavou roli. Déšť či vítr může množství rozpuštěného kyslíku zvýšit a ryby najednou k aktivitě probudit. Děje se díky zvýšenému přítoku i díky zamíchaní vrstev vody vlnami způsobenými větrem.
Pokud žádné výkyvy počasí nenastávají a máme stabilní horko bez silnějšího větru, tak je vrcholem aktivity ryb perioda času od večera do brzkého rána. Pozor ovšem na místo, kde lovíte. Jsou lokality, kde vodní rostlinstvo během noci způsobuje kyslíkový deficit a ryby se z takových míst stěhují někam dál.
Pozorovat to lze například na některých průtočných říčních ramenech, odkud ryby na noc doslova prchají na hlavní tok.
Zatímco v létě může být ochlazení požehnáním. v jiném období spíše naopak. Na podzim a v zimě je povzbuzením spíš zlepšení počasí.
Na stojatých vodách může na podzim být zajímavé, když se zvedne teplý vítr. Ten pomůže nasytit vodu kyslíkem a ryby projevují větší aktivity.
Vliv kyslíku na aktivitu ryb je celkem značný. Krásně to je vidět například na řekách, kde podjezí je doslova rájem pro rybáře i v létě. Tedy za podmínky, že elektrárník pouští nějakou vodu vrchem přes hranu jezu a dochází k prokysličení.
Tam, kde jde vše jen přes spodní výpust turbínou už to taková sláva není. Vliv kyslíku na ryby je v současném teplém klimatu často značný až do pozdního podzimu.
Znakem podzimu je ale většinou příjemná ustálená nebo postupně klesající teplota po delší dobu, což braní dost pomáhá, protože ryby mají možnost fungovat ve stabilním prostředí. Na období říjen-listopad v posledních letech připadá velké množství zajímavých a rekordních úlovků. Zdá se, že podzim je nejlepší částí sezony, kdy navíc břehy pustnou a na ryby máme po létě konečně klid.
Velmi nevyzpytatelné je ovšem období začátku jara, s teplotami nahoru a dolů a rychlým střídáním počasí.
Dlouhé ustálené období v zimě nebo změna k teplejšímu může být dobrá, přičemž náhlá změna uprostřed léta také signalizuje možné krmící období. Sledování počasí je nesmírně důležité a s veškerou současnou technologií smartphonů a přístupem na internet nikdy nebylo snadnější sledovat počasí.
Jak v Británii sledovali kapra v rybníce pomocí vysílačky
V Anglii, kolébce kaprařiny, učinili na jednom klubovém revíru zajímavý pokus. Očipovali kapra lokátorem, aby mohli pozorovat jeho pohyby. Bylo to na středním ale poměrně členitém stojáku, kde jsou malé zálivy, mělčiny i širší a hlubší části. Pozorovaní probíhalo během chladnějšího dne v mezisezoně kdy panovaly teploty mezi 10 až 15 stupni Celsia.
Během ochlazení a prudkého deště kapr vyhledával hlubší partie na rozlehlejší části, kde setrvával po několik hodin. Zde se vyskytovalo více ryb, což šlo pozorovat podle jejich výskoků nad hladinu. Přítok studené vody v tomto období ryby vytlačil na stranu, která je od přítoku vzdálenější.
Při tom, když se počasí zlepšilo se ale kapři dokázali přemístit do mělčích partií a zátočin. Za jasného dne je bylo možné občas pozorovat i u hladiny. Tato změna v chování probíhala i v rámci jednoho dne při výraznější změně počasí.
Svoji roli ovšem mohlo hrát také hájení, které na revíru probíhalo. Ve vodě nebyly rozkrmená žádná místa ani natažené vlasce k montážím. Na vodách s velkým rybářským tlakem může i toto sehrát svoji úlohu v pohybu kaprů.
Potvrdilo se ale, že zhoršení počasí ryby obecně vytlačí z mělčích partií do hloubky a dále od břehu. Pokus je ovšem poplatný britskému počasí, kde nejsou tak častá vedra jako v kontinentální Evropě.
Čtěte také:
Boilies nebo partikl: Co je lepší jako návnada na kapry?
Jaké revíry umožňují nonstop rybolov v roce 2024?
Be the first to comment