Jak chytat v proudu na přívlač – volba nástrah

Vláčka může být hračka. Taky to ale může být pořádná dřina. Okořenit vám ji zvládne třeba obyčejné říční proudění. Kdo je ale připraven, ten nebývá zaskočen a tak si můžete přečíst pár tipů jak chytat v proudu.

Proudné úseky řek jsou za určitých okolností magnet pro dravé i nedravé ryby. Některé druhy jsou v proudech jako doma nebo se s oblibou drží v jejich blízkosti. Chytit bolena, tlouště nebo parmu není v takových místech žádná vzácnost.

Tímto ale výčet druhů, které můžeme chytat v proudu, nekončí. Zejména za letního horka jsou peřeje útočištěm prakticky všech ryb. Můžeme zde chytat například candáty, kteří si i tam dokáží najít vhodnou prohlubeň nebo proudový stín. Vyskytuje se zde také sumec, který však raději dává přednost jámám s měkčím sedimentem, v němž může ulehnout.

Vhodná místa v okolí proudu a jejich příbřežních zón může zaujmout i štika. Proudy jsou pro dravce velmi perspektivní útočiště i z potravního hlediska. Nejenže přinášejí chladnější a okysličenou vodu, v různých úplavech se zde shromažďují například plotice a další bílé ryby, jenž také nepohrdnou vhodným stanovištěm blízko rychlejší vody.

Ryby lovitelné na vláčku a primárně žijící v proudech či jejich okolí:

• Parma
• Bolen
• Jelci
• Lososovité ryby

Nastěhovat se sem za určitých okolností můžou také:

• Sumci
• Candáti
• Štiky

Zapomeňte na lehkou přívlač

Jak chytat v silném proudu s UL prutem? Dost těžko. Jde to jen s opravdu malými nástrahami. Větší woblery a další tvrdé nástrahy v proudu vyžadují o třídu těžší sestavu než na klidné vodě.

Nemůžete tady volit gramáž prutu jen podle váhy nástrahy. Silný proud vytvoří takový tlak do nástrahy, že se lehké proutky prostě ohnou a i nejlepší modulární uhlíkové blanky začnou vlastnostmi připomínat klacek na opékání buřtů.

Pro plnohodnotnou přívlač se širokým spektrem nástrah tak budeme muset trochu přitvrdit.

Jak chytat v proudu aby to nebyla dřina

Vlivem vysoké rychlosti řeky se nám tedy přívlač stává opravdu těžkou za jakýchkoliv okolností. Odpor nástrahy jsme už vyřešili tvrdším prutem a můžeme se vrhnout na stěžejní problém, který lov v proudu provází. Tím je nutnost použití těžkých nástrah abychom mohli lovit u dna.

Lovit v proudu blíže k hladině není žádný problém. Určité rybí druhy i v proudné vodě dno tolik nevyhledávají. Můžeme tak chytat hlavně boleny a jelce. Jiné druhy ryb ale bez kontaktu se dnem v proudu často nemáme šanci dostat na prut.

Vzít nástrahu s pořádným kusem olova je sice taky řešení. Ale jednoduchost ne vždy spočívá v použití hrubé síly. Pokud budeme uvažovat o nastráze jen takto mechanicky, ke dnu se také dostaneme. Až budete trhat desátou nástrahu při desátém náhozu, tak se na to ale možná úplně vykašlete a nikdy nezjistíte jaké ryby tam vlastně jsou. Rychlé proudy bývají plné kamení a těžké nástrahy v něm váznou naprosto spolehlivě.

Různé nástrahy chytají různé ryby

Na trhu se nabízí nepřeberné množství nástrah. Toho můžeme využít a vybrat si nějakou, která v proudu udělá ten nejlepší job.

Například zmíněný tloušť a bolen mají jedno společné. Loví ve vodním sloupci a u hladiny. Pro jejich lov využijeme nástrahy, které se nezanoří tak hluboko. Variant takových nástrah vymyslíme několik.

Například oblíbená rotačka může být velmi účinná. V silném proudu ale dokáže klást i malá třpytka obrovský odpor a o to více kroutí vlasec nebo šňůru. Naopak plandavka tento problém skoro nevykazuje a navíc má velkou výhodu v délce náhozu, což zejména na boleny dobře využijeme.

Hladinové woblery se v tomto případě také spíše hodí do slabšího proudu. Na rychle proudící vodě se při navíjení proti toku řeky využije spíše jiný druh wobleru, který nebude klást přílišný odpor. Můžeme vybírat z různých potápivých nebo neutrálně vyvážených modelů.

Všeobecně uznávaný je pro tyto případy třeba Salmo Thrill a jemu podobné woby. Ne nadarmo se mu v některých zemích přezdívá „kladivo na boleny“.

Použít ho pro lov u hladiny se může zdát jako nesmysl. V praxi se ale při vedení proti vodě drží v horní části sloupce a, na rozdíl od plovoucích woblerů, si krájí cestu vodou bez zbytečného odporu a s perfektním chodem i při rychlém navíjení.

Vzhledem k drahotě dnešních šňůr a vlasců je lepší použít právě nástrahy, které se neotáčí kolem své osy neboť v proudu lze zničit celý návin i při používání obratlíku.

Když si vyberete správně, tak jde s woblerem chytat i v proudu u dna. Vzhledem k vázkám a složitosti vyprošťování na takovýchto místech je ale lepší využít woblery, které jdou opravdu do hloubky. Do dna narážejí čumákem, čímž chrání háčky před uváznutím a víří kal a dávají o sobě vědět na velkou dálku. Proudění u dna je vždy výrazně menší než na hladině a tak je takový wobler vidět poměrně zdaleka.

V rychlém proudu ale spíš než woblery s velkou lopatkou je snazší použít bezlopatkové typy woblerů podobné jako rattlin‘ od Rapaly. Ušetříte si hodně třesu rukou.

Dropshot a jeho varianty

Nebyli bychom to my, kdybychom nepřišli s nějakým neotřelým řešením. Zajímavý způsob, jak si v proudu zachytat relativně jednoduše je všeobecně známý dropshot. Nastražení gumové nástrahy na šňůru a koncové olovo si můžete názorně prohlédnout v našem starším článku zde.

V tomto případě budeme chytat na modifikovaný způsob jehož součástí je lanko vedené mimo hlavní šňůru. Nástraha bude sice klasicky na háčku, ten ale nebude vázán přímo na kmenu. Na šňůru přivážeme lanko a teprve pak nástrahu. Od spoje šňůry a lanka pak vede kus návazce ke koncovému olovu.

Nástraha bude vlát na přívěsu právě z onoho lanka. Metoda je to lehce netypická ale funkční a v zahraničí poměrně často praktikovaná.

Výhoda dropshotu zde zůstává zachována. Olovo, které necháme viset od lanka dolů na slabším navazci, při vázce zůstává mezi kameny a zachráníme alespoň nástrahu s lankem. Válečkové olovo na dropshot navíc z šutrů leze daleko lépe než kulaté jigy a čeburašky.

Vybavení a technika chytání

Třímetrový prut tady není žádná velká délka. Čím delší nához, tím je ostřejší úhel, který vlasec zaujímá a nástraha tam může teoreticky drhnout o překážky na dně. Toto se dá ale kompenzovat délkou mezi nástrahou a olovem. Pokud budete házet daleko, tak může nástrahu vázat klidně metr i více nad olůvko. Takto máme jistotu, že při dalekém náhozu chytáme těsně nade dnem ale v bezpečné vzdálenosti nad kamením a zachycenými naplaveninami.

Při samotném chytání můžeme využít i snos proudem. Po náhozu kolmo na proudu necháme nástrahu klesnout ke dnu a postupným zvedáním ji vždy necháme proudem odnést o nějaký kus níže. Šňůru udržujeme řádně napnutou neboť záběry přichází i během pauzy. Nástraha v proudu na přívěsu krásně vlaje. Všechno tak funguje teoreticky i bez našeho přispění, stačí jen držet kontakt a nemusíme ani dropshot příliš ovládat.