Šokovka na kapry neboli šokový návazec je kus návazcového materiálu používaného pro zamezení “uprásknutí vlasce” během náhozu. Musíme si uvědomit, že fyzikální síly pří náhozu mohou působit také dynamicky.
Jednoduše řečeno, pokud házíte na vzdáleností přes 100 metrů s těžkou zátěží, tak na vlasec či šňůru během švihu působí značná zátěž. Ta může být v momentě švihu prutem mnohonásobně vyšší než jen síla způsobená samotnou hmotností zátěže s montáží. Vlasec to pak často nemusí vydržet.
Výsledkem je mnohým známá situace, kdy se ozve rána a vaše montáž se katapultuje a odletí do neznámých dálav. Z trochou štěstí snad nikoho při dopadu netrefí. Z tohoto důvodu se před montáž dává dlouhý kus šokového návazce. Jedná se o silnější šňůru, která zátěž vydrží a je dostatečně dlouhá aby v momentě náhozu sahala od montáže až po cívku navijáku.
Mít delší šokovku na kapry by bylo kontraproduktivní. Silná šňůra či vlasec by nám zpomalila odvíjení a zkrátila nához a navíc by se tolik tlustého materiálu nevešlo na cívku ani těch největších Big Pit navijáků. Z tohoto důvodu má šokový návazec jen několik málo metrů, jelikož zmíněné extrémní síly působí jen, když prutem provádíte švih. Jakmile montáž již letí vzduchem, není šokový vlasec třeba.
Když to shrneme, šokový návazec je kus silného vlasce nebo šňůry, který brání to u abyste to při náhozu velkou silou urvali. Ani kmenová třicítka totiž nemusí být dostatečně silná, aby ten nápor při švihu vydržela.
Jak dlouhý má být šokový návazec na kapry?
Z čistě teoretického hlediska stačí. aby šokový návazec sahal od montáže k navijáku (s tím, že sahá minimálně po jeden celý závit na cívce – jinak hrozí utržení před navijákem). V praxi je ale lepší to posichrovat. Návazec budeme možná při navazování nebo převazování montáže zkracovat o délku nutnou na uzel.
Obecně se doporučuje délka například dvojnásobek nebo trojnásobek délky vašeho prutu.
Přehled prodávaných šokových vlasců přinášíme v placené spolupráci s rybářskými e-shopy:
Pletená šňůra jako šokáč
Jako jedna z prvních myšlenek se nabízí použití pletenky, která je známá svojí pevností. Dřív toto opravdu využívala velká část kaprařů. Dnes již to není zdaleka jediná možnost. Pletená šňůra může mít své nevýhody. Například nulová průtažnost může zkomplikovat zdolávání v poslední fázi, s čímž by však zkušený rybář nemusel mít takový problém a navíc ani některé vlasce již nemají průtažnost velkou.
Dalším problémem ale může být otěr, na nějž jsou šňůry relativně citlivé a při dlouhém zdolávání na velkou vzdálenost si v různých překážkách můžeme teoreticky zadělat na potíž. V případě nějakého zamotání může šňůra působit i zranění na těle ryby. Přesto je silná pletenka jednou z možností, jak šokový vlasec navázat.
Běžný monofilní vlasec silného průměru
Šokáč můžete navázat také z běžného monofilu o průměru 0,40 a víc. Výhodou běžného monofilu je relativně nízká cena a zároveň snadné použití. Vlasec v silném průměru je relativně odolný a díky své pružnosti se nemusíte bát ani prudkých výpadů ryby pod prutem (na to je expert amur).
Fluorocarbonový šokový návazec
Fluorocarbon má několik výhod, které lze využít i při tvorbě šokových návazců. Jedna jde o nízkou viditelnost v čisté vodě a dobrou odolnost proti otěru. Výhodou také může být jeho potápivost. Když chceme vlasec u montáže co nejblíže poblíž dna, například na mělké vodě, může být fluoš dobrou volbou. Nevýhodou je možná menší pevnost oproti jiným materiálům a v případě použití klasického kusu vlasce o jednolitém průměru může činit potíže uzel. Na těchto vlascích se v silných průměrech někdy uzluje nesnadno a méně zdařilý uzel drhne o očka, což může zkracovat délku náhozu.
Ujímaný šokový vlasec
Ujímané vlasce se hojně používají jako návazce v muškaření. Svoji cestu si našly také do kaprařiny, kde se používají ale přesně opačným koncem. Jedná se o tzv. kónický vlasec, neboli přesněji kus vlasce o určité délce s postupně se měnícím průměrem.
Jako šokový návazec poslouží ujímaný vlasec právě silnějším koncem k montáži. Od ní, směrem ke kmenovému vlasci, se velmi postupně zužuje. Výhodou je plynulejší přechod mezi šokovkou a kmenem, což mimo jiné napomáhá plynulejšímu odvíjení a tím pádem i delšímu náhozu.
Tyto vlasce se prodávají v návinech cca 13 – 15 metrů a pokrývají s rezervou trojnásobek délky dlouhých kaprových prutů používaných pro dálkový odhoz.
Kmenový vlasec s ujímaným koncem
Další evolucí předchozího je přímo kmenový vlasec s ujímaným koncem. Zde si koupíte návin např. 300 metrů. Vlasec může mít průměr například 0,30 mm ale posledních cca 15 metrů se plynule zvyšuje průměr až například na 0,50 mm.
Výrobci většinou nechávají tlustý konec relativně dlouhý, jelikož při převazování montáží samozřejmě vlasec postupně zkrátíte. Rezerva by ale měla být taková aby pokryla předpokládanou životnost vlasce na cívce.
Příkladem může být Korda Subline tapered
Toto řešení má zásadní výhodu, šokový návazec již máte v základu na navijáku a nemusíte nic řešit. Hlavně vlasec na naviják dát správným koncem dopředu, pokud je ujímaní pouze na jedné straně. V případě ujímaní na obou koncích prodávaného balení lze vlasec v polovině životnosti otočit a využít neochytaný konec, který je jako nový.
Be the first to comment