Vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se spolu s kolegy z americké Baylor University pustili do unikátního výzkumu, který zabývá tématem, o němž se již dlouho mluví.
Jde o problém pronikání zbytků léků do volných vod a jejich vliv na ryby, které ve vodě žijí.
V tomto případě se vědecké týmy zaměřily na tzv. antidepresiva a další léky ovlivňující psychiku.
Zkoumali, jak se psychoaktivní léčiva, tedy léky na deprese, úzkosti nebo poruchy paměti, dostávají do vodních toků a co s nimi dělají u rybích jiker a plůdku. Výzkum se týkal zejména pstruha obecného, tedy našeho původního druhu, který je ohrožen například predací a vlivem léků změněné chování ryb může teoreticky ovlivnit jeho šance na přežití.
Experiment probíhal přímo v reálném toku ovlivněném odtokem z čistírny odpadních vod. Vědci sledovali dvě lokality.
Z důvodů porovnání jednu nad odtokem z ČOV a druhou pod ním. Zde porovnávali, jak se vyvíjejí jikry a vylíhlý plůdek.
Používali speciální plovoucí aparáty, do kterých vložili jikry, a během inkubace pravidelně sledovali mortalitu, rychlost vývoje a obsah léčiv. Po rozplavání byl plůdek vysazen zpět do toku a sledován až do chvíle, kdy byl možné zjistit i poměr pohlaví.
Co je na tom nejvíc znepokojivé pro rybáře i ochránce přírody? Některá léčiva překročila mezinárodně uznávané bezpečné limity bioakumulace. To znamená, že koncentrace látek v jikrách a plůdku byla vyšší, než je považováno za bezpečné.
Mozek ryb obsahuje mnoho receptorů a enzymů podobných těm lidským, takže rané vystavení psychoaktivním látkám může ovlivnit jejich správný vývoj.
Autoři výzkumu zdůrazňují, že smyslem není obviňovat léčiva jako taková. Jde o upozornění na to, jak se chemie z lidské společnosti dostává do přírody a jak může ovlivnit život ve vodě. Výsledky otevírají otázku, jak tyto látky mění chování ryb, jejich dlouhodobé zdraví a reprodukční úspěšnost.
Podle vědců jde zároveň o impuls k ekologičtějším formám léků, správné likvidaci nepoužívaných pilulek a udržitelnějšímu rybolovu.
Projekt byl financován Grantovou agenturou ČR a výsledky byly publikovány v prestižním časopise Environmental Science and Technology. Čeští a američtí odborníci spolupracují dlouhodobě a kombinace jejich znalostí umožňuje sledovat dopady znečištění na vodní ekosystémy jak v Evropě, tak v USA.
Téma je to nesmírně zajímavé, už v minulosti se například podařilo zjistit, že do vod a ryb pronikají také zbytky narkotik. Otázkou je, jak přesně ovlivní podobné znečištění vývoj a chování ryb. Mezi rybáři se mluví také o vlivu antikoncepce na rozmnožování ryb.
České ryby mají v mase také věčné chemikálie
Zdánlivé zlepšení čistoty vod na konci minulého tisíciletí sice českým tokům výrazně pomohlo. Situace ale není tak jednoduchá, kromě zcela viditelného nárůstů problému s fosforem, který podporuje rozvoj sinic, což je výrazný problém posledních let, tu máme i znečištění pouhým okem neviditelný.
Před pouhými dvěma týdny byla zveřejněna zpráva hovořící o tom, že ryby v českých vodách obsahují chemikálie. Psali jsme o ní zde.
Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR zjistili, že maso ryb ulovených v dolních úsecích českých řek často obsahuje per- a polyfluorované látky (PFAS), známé jako „věčné chemikálie“, které se prakticky nerozkládají a postupně se hromadí v organismech. Čím blíže k dolnímu toku rybu ulovíte, tím větší je pravděpodobnost, že její maso překračuje doporučené limity pro bezpečnou konzumaci. Dlouhodobý příjem PFAS může podle odborných studií ovlivnit imunitu, hormonální rovnováhu a zvýšit riziko některých onemocnění. Tento problém se netýká jen několika lokalit, ale je součástí širší environmentální zátěže českých vod i zahraničních toků.
Zdroj: Jihočeská univerzita
Čtěte také:
Revír Vltava 7 láká celoroční přívlačí: dříve sem vysazovali pstruhy i hlavatky
Připravte se na pstruhy: sada 3 plandavek s jednoháčky
Má to smysl, do revitalizované řeky se po 100 letech vrátil losos
Buďte první kdo přidá komentář