Před týdnem jsem si rozepsal článek na tohle téma a počasí si zase dělá co chce. O víkendu jsem málem zmrznul. Ale ta jedna poctivě vyházená štika za to celkem stála.
Dneska jsem byl u řeky a když svítilo slunko a zrovna nefoukal vichr, tak jsem si musel rozepnout mikinu. Rozdíl jako blázen
Tohle dokáže zacvičit s biorytmy člověka celkem fest. Co to dělá s rybami ve vodě?
Zkušenost praví, že radikální změny teplot směrem dolů nejsou vždy to pravé. Ale záleží, jak kdy a kde.
Když teploty spadnou dolů podobně jako akcie českých zbrojovek po uvedení na burzu, tak ryby dost často přestávají spolupracovat.
Jejich aktivita klesá, záběry nejsou a okolo vody se zas začíná mluvit o tom, že se nevysazuje. Co se ale v takové chvíli skutečně odehrává pod hladinou? A proč některé ryby reagují na prudké ochlazení mnohem citlivěji než jiné?
Rybám je někdy prostě zima
Ryba nemá v podstatě možnost se moc zahřát. Jedině, že by měla přístup k nějakému zdroji teplejší vody. To se někdy stává, tam kde jsou třeba spodní termální nebo jen o něco prameny přímo na dně revíru. Někde teplejší vodu zajistí odtok spodní vody z VD, která je za nejtužšího chladu zpravidla teplejší nebo dokonce výpusti elektráren a velkých ČOV.

To jsou ale dost atypické situace a ani podobný jev nemusí znamenat místo, kde budou ryby aktivnější. I když zrovna ty ČOVky mohou stát za zkoušku, rozhodně ale ne pro maso.

Voda se v tomto období nevyhnutelně ochladí, někde víc a někde méně. Zpomaluje se tím metabolismus ryb, klesá rychlost trávení a mění se také aktivita svalů a nervové soustavy. Ryba jednoduše potřebuje méně energie a její organismus pracuje pomaleji.
Neznamená to ovšem, že všechny ryby přestanou žrát. Rozhodující je především rychlost změny teploty, její výsledná teplota a místní podmínky.
K tomu všemu musíme ještě přihlédnout k jednotlivým rybím druhům. Některé druhy jsou poměrně aktivní i v zimě a týká se to určité míry i bílé ryby, což může někoho překvapit. Některé druhy dokonce s ochlazením doslova pookřejí, jako například tajemný mník, který je na našich revírech hojnější než se může zdát.
Chytit ho není lehké ale jeho sezona je právě nyní, na přelomu podzimu a zimy. O druzích ale později.
Prudké změny jsou asi nejhorší
Představme si situaci, kdy se po několika teplých dnech výrazně ochladí. Teplota vzduchu spadne během krátké doby o deset stupňů a studený vítr začne intenzivně ochlazovat vodní hladinu. Já si tohle dovedu představit zcela reálně. Pokud mám v tuhle dobou plánovanou nějakou větší rybářskou akci tak skoro jistě to končí takhle. I když jedu na soukromák, tak potom jenom slyším hlášky typu „minulou sobotu to bralo“. Mám na to pech.
Co se týče ochlazení vody, tak ta nevystydne stejně rychle jako okolní vzduch. Na mělčinách a menších vodních plochách může být změna poměrně výrazná. Typicky menší a ne moc hluboké rybníky jsou tím ovlivněné docela silně.

Ryby se tak najednou ocitají v prostředí, na které jejich organismus nebyl v předchozích dnech nastavený.
Následkem může být dočasné omezení aktivity. Ryby méně vyhledávají potravu, pohybují se pomaleji a mohou se přesouvat do míst, kde jsou teplotní podmínky stabilnější.
U některých druhů a za určitých okolností se může objevit také stresová reakce. Organismus musí upravit své fyziologické procesy tak, aby se s novými podmínkami vyrovnal. Z našeho pohledu to možná tak nevnímá ale ryby žijí v poměrně drsném prostřední a mají zásadní nevýhodu. Na spoustě míst nemají kam utéct do příznivějších podmínek, což platí v chladu i v letních vedrech.
Předkové na tohle navíc mysleli a v rybářském řádu se dočtete, že cílené lovy na zimovištích jsou nepřípustné. Jak moc tohle dodržujeme je ale otázka. Revírů, kde je vyznačený zákaz lovu na zimovišti je minimum. Napadá mě třeba jen Berounka 2.
Daleko lépe ryby zvládají postupné podzimní ochlazování. To jim naopak na apetitu někdy dost přidá. Skutečně prudký teplotní šok ale nemá rád snad nikdo.
Kapr a pstruh to berou každý jinak
Jednotlivé druhy ryb se s poklesem teploty vyrovnávají rozdílně. Zatímco některé jsou přizpůsobené životu ve studené vodě, jiné dosahují nejvyšší aktivity při výrazně vyšších teplotách.

Kapr patří mezi druhy, u kterých je změna teploty vody dobře patrná také na potravní aktivitě.
S ochlazováním se zpomaluje jeho metabolismus a klesá potřeba přijímat potravu. Po prudkém teplotním zlomu může na určitou dobu výrazně omezit svoje rejdění po dnu.
Jak nám ale mnozí nadšenci dokazují třeba v lednových mrazech, neznamená to ani náhodou, že by přestal přijímat potravu úplně. Pokud se podmínky ustálí, může být jeho aktivita docela slušná i když sněží a začíná se dělat led.
Třeba štika je na chladnější vodu daleko lépe přizpůsobená. Podzimní pokles teploty pro ni nemusí představovat zásadní problém. Změna teplotních podmínek ale ovlivňuje také její kořist a tím nepřímo i chování samotného predátora. Pokud se drobné ryby přesunou do jiných částí revíru, štika se často přizpůsobí jejich místu pobytu.
Podobně zimu lépe zvládá okoun a candát. Pstruzi jsou naopak typickými milovníky chladnější vody. Stejně tak můžete v zimě lovit lipany, tam kde ještě jsou. Vzhledem k tomu, že hmyz se může občas líhnout třeba na Nový rok, tak se dá lovit i na suchou mušku a samozřejmě úspěšněji třeba na nymfu.
Z ryb, které jsou celkem žravé v zimě bych zmínil pro někoho možná překvapivě plotice, které prostě pro většinu rybářů netvoří cílovou rybu. S vhodnou nástrahou se dají tyto ryby lovit n soukromácích někdy i na dírkách. Potravu v zimě příjímá i cejn a samozřejmě jelec tloušť.
K rybářské latině patří lov tloušťů na třešně. Jenže on žere všechno a furt. Bude sice možná na jiných místech než v létě ale můžete ho chytat vlastně pořád. Zrovna na něj bych si došel pod nějakou ČOV, kde si rád debužíruje. Samozřejmě musí jít o lov jen sportovně, jíst ryby dlouhodobě žijící u takových zdrojů potravy, to fakt není nic pěkného.
Specifickou kategorií je zmíněný mník, který se dlouhodobě vysazuje na poměrně velkém počtu revírů. Jeho lov je trochu pro drsňáky: v té největší kose a tmě.
Pokud ale můžu pozorovat některé tyto rybáře, tak zde máme stále více rybářů, kteří této ryba a hlavně vhodným lokalitám přichází na kloub. Pár pěkných úlovků je už letos. Historicky se mimochodem na mníky nejvíc osvědčilo Lipno a dolní tok Ohře. V současnosti je potenciálně zajímavých toků ale víc.
Kam se ryby přesunou?
Jednou z nejzajímavějších reakcí na změnu počasí je pohyb ryb v rámci revíru. Pokud se změní teplotní podmínky, mohou vyhledávat části vody, kde je teplota stabilnější a kde mají vhodnější podmínky k životu.

Na velkých přehradách a hlubších jezerech přitom hraje důležitou roli nejen samotná teplota vody ale hodně i vítr a místa, která jsou chráněná.
Po ochlazení na některých revírech prakticky ryby mizí z míst, kde se ještě před několika dny pravidelně krmily.
Zajímavým paradoxem je, že studená voda obecně obsahuje více rozpuštěného kyslíku než voda teplá. Z hlediska kyslíkových podmínek tedy může ochlazení představovat výhodu. Ve srovnání s tím, co se dělo v létě je to rozhodně lepší stav. Úhyny z tohoto důvodu v zimě hrozí spíš jen následkem nějakého externího vlivu, který kyslík odčerpá (havárie).
Ryby mají v chladu kyslíku, co hrdlo ráčí. Jejich metabolismus se ale zpomaluje, takže na aktivitě to moc nepřidá.
V praxi je důležité také to, jaký charakter má konkrétní revír. Jinak reaguje hluboká přehrada, jinak mělký rybník a jinak proudící řeka.
U tekoucích vod navíc hraje významnou roli teplota přítoků a celková hydrologická situace včetně vlivu přehrad a charakteru vody, která se z přehrad vypouští. Studená voda z přítoků může ovlivnit chování ryb v jejich okolí, zatímco třeba spodní voda z přehrady může tok pod ní udržet v zimě teplejší, což pomáhá rybí aktivitě.
A jako všechno v rybařině, i tady jsou chvíle, kdy je vše opačně.
Přestože prudké ochlazení často vede k dočasnému útlumu aktivity, existují i situace, kdy rybáři zaznamenají pravý opak.
Důvodem je především skutečnost, že ne každé ochlazení znamená pro ryby zhoršení podmínek. Platí to ale spíš v létě, kde pořádná studená fronta s deště je požehnání.
Od podzimu do jara je to spíš k horšímu, i když déšť se dá jen přivítat.
Významnou roli hraje také rychlost změny. Jednodenní prudký pokles teploty může vyvolat jinou reakci než několikadenní postupné ochlazování, na které se ryby dokážou lépe adaptovat.
Po počátečním útlumu se navíc může aktivita postupně obnovit. Ryby si na nové podmínky zvyknou a jejich potravní chování se ustálí.
Pro rybáře je proto důležité sledovat počasí v kontextu delšího období.
Ochlazení neznamená konec sezony
Rybaření má dělat radost. Nikdo vás netlačí abyste chodili k vodě pořád, když se vám vůbec nechce. Nikde se ale nepíše, že příchod studeného počasí je uplná konečná. Tou je většinou až zámrz. Jinak ale můžete chodit skoro pořád.
Prudké ochlazení nemusí znamenat konec úspěšného rybolovu. Je ale potřeba počítat s tím, že najednou je vše jinak. Nerad to říkám ale někdy je nejlepší použít selský rozum než nějaké rybářské rady. Na menším rybníku je sice možné, že ryby budou ovlivněné víc ale zase není tak těžké je najít.

Na řece to může být lepší, musíte ale být na tom správném místě. Řeka je zrádnější. Nevhodný flek je marný. Na dobrém fleku to může v zimě brát víc jak v létě.
Důležité je ale nepodléhat představě, že po ochlazení musí všechny ryby automaticky zamířit do nejhlubších částí revíru. Jejich pohyb závisí na charakteru konkrétní vody. V tom je výhoda, pokud svůj revír už dobře znáte nebo vám někdo upřímně poradí.
Ochlazení samo o sobě neznamená, že je konec. Ryby nemají zimní spánek. Může to být ale náročnější po všech stránkách. Jak ohledně hledání ryb, tak po stránce trávení času na chladném počasí. Kromě výběru dobrého místa se dá doporučit co nejlepší oblečení a po rybářské stránce není někdy od věci zjemnit.
Čtěte také:
Ne-realistická plotice s chrastítkem v ocasu: nástraha od Savage Gear cílí na štiky
ČRS odmítá plavební stupeň Děčín: nový jez ohrozí poslední přirozený úsek dolního Labe
Neznámá látka znečistila rybářský revír na Kladně: vyhlášen zákaz rybolovu
Kaprařský dárek pod stromeček: TB Baits vánoční set nástrah GLM Strawberry
Změna řádu na oblíbené přehradě: vyvážku omezili maximálně na 600 metrů
Buďte první kdo přidá komentář