Druhá polovina prosince je taková dravcová derniéra. V České republice končí sezona přívlače, například na Slovensku i jinde v zahraničí zdaleka ne, tam si vláčení mohou užívat i po Silvestru, ale co se dá dělat. Pravidla máme jasná, aspoň je u nás díky tomu všude tolik dravců:)))
Problém taky může být s počasím, přituhuje a ne každému se chce jít třeba na štiky nebo candáty, které není zas tak lehké chytit.
Vděčnou rybou, i pro méně zkušené vláčkaře, zůstává stále okoun říční. Právě v zimě navíc můžete kápnout na nějaké pěkné kousky,
Lehká výbava usnadní chytání a na okouny se vyplatí vyrazit i třeba pouze na dvě hodinky, zkrátka tak, abyste si chytání užili i v zimě a při nedostatku času.
Jak se okoun chová, když se voda ochladí
Okoun se mění z agresivního pronásledovatele kořisti v opatrného, přemýšlivého predátora. Kdo se mu dokáže přizpůsobit, má šanci na ryby, o kterých se v létě často ani nezdá, že by na místě mohly být.
Jde samozřejmě pořád o docela malé ryby, ve srovnání s jinými druhy. Okoun nad 30 cm je ale už hezká ryba a na lehký vláčecí prut dokáže hezky zabojovat.
Zimní a pozdně podzimní lov okouna není o velkém počtu ryby ani o rychlém chytání. Je to rybařina, která vyžaduje cit, trpělivost a ochotu zpomalit. Hodí se rukavice a teplé oblečení, protože při tomto způsobu lovu se moc nezahřejete.
Voda s teplotou pod deset stupňů znamená, že okoun opouští mělčiny. Jde totiž za hejny malých rybekk, které tvoří jeho kořist a které se většinou stáhnou na hloubku či třeba do závětrných zátok bez výraznějšího proudění vody.
Tam, kde se v létě okouni proháněli u břehu, asi nyní nebudou. V podstatě každá dravá ryba hledá místa, kde je teplota vyrovnanější a kde má k dispozici dostatek drobné ryby. Právě v tomto období se často sdružuje do poměrně kompaktních hejn a intenzivně se krmí před příchodem skutečné zimy.
Když přemýšlíme, kde okouna v chladné vodě hledat, je dobré zapomenout na letní zvyklosti. Mělčiny bývají prázdné a život se přesouvá na hrany, zlomy a přechody do hloubky.
Okoun velmi rád stojí na hranách koryta, na svazích vedoucích do hlubší vody a v jamách, kde má klid a zároveň přehled o okolí.
Kamenité dno, potopené stromy, staré kořeny nebo zbytky staveb jsou místa, kde se cítí bezpečně a odkud vyráží za kořistí. Na menších vodách se často drží v hloubkách kolem dvou až čtyř metrů, především v klidných zátokách bez výrazného proudu.
Velkým pomocníkem je v tomto období sledování drobné ryby. Pokud na echolotu nebo pouhým okem zaznamenáte hejno ouklejí či plotic stojících v určité hloubce, je téměř jisté, že někde poblíž číhá i okoun.
A dost možná i jiný dravec. Zimní okoun logicky málokdy loví daleko od své kořisti. Spíše stojí opodál a čeká na šanci něco sežrat, než aby rybky výrazně aktivně pronásledoval.
Samotná technika lovu se v chladné vodě zásadně liší od letního přívlačového tempa. Okoun už není ochotný honit rychle taženou nástrahu. Většinou reaguje na pomalý, nenápadný pohyb, který mu připomíná snadnou kořist. Základem úspěchu je pomalá prezentace a od věci nejsou dlouhé pauzy. Právě ve chvíli, kdy nástraha stojí nebo se jen nepatrně pohupuje nade dnem, přichází často jemný, sotva znatelný záběr.
Z toho plyne, že nejlepší nástrahou budou různé gumové nástrahy tak kolem 5-7 cm délky. Na škodu nejsou ani různé jigstreamery. Naopak tvrdé nástrahy volte jen takové, které dokážete vést v potřebné hloubce nižší rychlostí.
Co se týče vedení, není nutné se držet jen pomalého stejnoměrného navíjení.
Velmi účinné jsou krátké potahy špičkou prutu následované několika vteřinami klidu. Někdy stačí lehce klepnout nástraho o dno, aby se zvedl drobný obláček kalu, který okouna vyprovokuje ke zkoumání nástrahy. Záběry bývají v tomto období jemné, často jen jako lehké ťuknutí nebo změna napětí na šňůře. Kdo není soustředěný, snadno je přehlédne.
Lehká nebo ultralehká sestava na přívlač
Dobrá pletenka je základ, jemný záběr na ní lze většinou poznat od například nárazu do šutru. Při podezření je ale lepší vždy přiseknout.
Jednou z nejúspěšnějších metod pro studenou vodu je taky například dropshot, který dovoluje nástraze pohybovat se těsně nade dnem, zatímco zátěž leží na dně. Pokud ale dropshot nechytáte, tak je možná lepší nechat pokusy až na další sezonu, kdy budou ryby přece jen aktivnější.
Co se týče nástrah, zimní okoun překvapivě často dává přednost menším soustům. Velké gumy, které v létě fungují bez problémů, teď zůstávají bez povšimnutí. Ideální jsou jemné gumové nástrahy o délce tří až sedmi centimetrů.
Zkusit můžete i arzenál, který funguje na trout area jako jsou různí červi, nymfy, drobní raci nebo nenápadné smáčky a další podobné věci, jenž dokážou v chladné vodě doslova zázraky. Důležitý je jejich lákavý pohyb při minimálním pohybu. Nástraha by měla pracovat sama, jen vlivem proudu nebo drobných vibrací.
Chce to tedy kvalitní a měkké gumy.
Barevnost hraje také svou roli. Ve studené a často velmi čisté vodě bývají nejúspěšnější přirozené odstíny zelené, hnědé nebo takzvané motorové oleje.
V zatažených dnech nebo při lehce zakalené vodě se ale nebojte sáhnout po kontrastnějších variantách s jemným třpytem nebo perletí.
Na škodu nejsou nástrahy ovoněné nebo ochucené. Vůně může být v listopadu a zimě rozhodujícím faktorem. Gumy napuštěné atraktorem asi nejsou stoprocentní zlepšovák ale na škodu to být nemusí. Zajímavé jsou třeba gumy s kousky soli uvnitř.
Sestava náčiní by měla odpovídat jemnosti celé metody. Těžké pruty a silné šňůry nemají v zimním lovu okouna místo. Ideální je lehký nebo ultralehký přívlačový prut s rychlejší akcí, který umožní přesně cítit kontakt s nástrahou i velmi jemné záběry.
Naviják menší velikosti s hladkým chodem a tenká pletená šňůra výrazně zvyšují citlivost celé sestavy. Jako návazec se osvědčuje fluorocarbon, který je ve vodě méně viditelný a zároveň odolnější proti oděru o kameny a větve.
Bez něj to nejde, myslím bez toho fluoše. To je naprostý must have, i kdybyste to neuměli navázat na pletenku tak nouzově to jde udělat tak, že si na konci pletenky uděláte smyčku a do ní fluož klasickým uzlem.
Průměr fluorocarbonu musí odpovídat velikosti nástrahy, u menších už i candátová třicítka trochu kazí dojem. Takže zkuste menší. Náhodný úlovek štiky je pak o štěstí, jak je seklá a jak divočí. Pokud vám ale uřízne gumu s jednoháčkem tak se to dá oželet a na rozdíl od víceháčků se ho zubatá zbaví.
V chladné vodě je potřeba především dost zvolnit
Mnoho rybářů dělá v chladné vodě stále stejné chyby. Tou nejčastější je příliš rychlé vedení nástrahy. Okoun prostě nestíhá nebo nemá chuť reagovat. Další chybou je používání příliš velkých nebo nápadně barevných nástrah v křišťálově čisté vodě, kde ryba vidí každý detail. Často také rybáři zbytečně mění místo příliš rychle, aniž by to prochytali pečlivě.
Zimní lov okouna je školou trpělivosti a soustředění. Odměnou ale bývají ryby, které mají úplně jinou hodnotu než letní úlovky. Každý záběr je malým vítězstvím a každý větší pruhovaný dravec ulovený v chladné vodě se pamatuje dlouho.
Pokud se naučíte zpomalit, číst vodu a věřit jemným technikám, listopad a zima se pro vás mohou stát jedním z nejkrásnějších období rybářského roku. Právě tehdy totiž okoun ukazuje svou nejzajímavější tvář a dává šanci těm, kteří jsou ochotni mu naslouchat.
Čtěte také:
Výtečná citlivost při lovu candátů: prut za 1200 Kč s vlepovanou špičkou z karbonu
Rybářské oblečení do deště a větru s maximální odolností – Fox Rage Camo Triple Layer Smock
Revoluce v rybářském řádu: 20 odnesených ryb a dost
Buďte první kdo přidá komentář