Rybáře pokutují za neoznačené čluny: v pořádku je má málokdo

Použití malých plavidel při lovu ryb je v posledních letech zcela běžná záležitost pro mnoho rybářů. Člun přitom často slouží jen pro zavážení či zdolávání. Většinu času leží na zemi nebo je upoután přímo u břehu pod bivakem.

Někteří lovící ale aktuálně na vlastní peněženku pocítili, že používání byť jen malých nafukovacích člunů má svá pravidla.

Ta se často nedodržují. Dokonce se dá říct, že s jejich zněním není veřejnost příliš seznámena. Několik rybářů již na to doplatilo drobnými pokutami od poříčního oddělení PČR. Aktuálně se o tom píše například na webu SÚS Českého rybářského svazu.

Mezi malá rybářská plavidla patří například pramice, kajaky a nejčastěji malé nafukovací čluny. V RŘ je definice rybářského plavidla dost volná.

Jedná se však zpravidla o menší prostředky k pohybu na vodě, které nepodléhají jakékoliv registraci a nutnosti označit plavidlo přesně definovanými poznávacími znaky, jaké mají předepsány větší lodě.

(Výjimkou pro rybáře je v tomto například ÚN Nechranice, kde je nutné každé plavidlo pro rybolov registrovat online na webu ČRS.)

Rybář nebo jakákoliv jiná osoba může takové plavidlo ovládat bez nutnosti být držitelem jakéhokoliv oprávnění. Tato možnost platí dokonce i pro plavidla opatřená pohonem do výkonu 5 HP (4 kW).

Přesto v poslední době bylo opakovaně slyšet o případech, kdy rybáři za své čluny dostali pokutu. Tu jim nevyměřila rybářská stráž nýbrž Policie ČR. Důvodem nejčastěji je, mezi veřejností poměrně málo známé, nařízení o označení plavidel, které nepodléhají registraci.

Malé plavidlo, nepodléhající povinné registraci, je nutno označit jménem vlastníka, což může být učiněno například formou štítku na vnitřní nebo vnější části lodi. Formu či velikost zde legislativa konkrétně nedefinuje.

Výňatek z Vyhlášky č. 67/2015 Sb.:

• § 9 (2) Malé plavidlo nepodléhající evidenci nese na vnitřní nebo vnější straně plavidla
  • a) název provozovatele nebo jeho obvyklou zkratku, nebo
  • b) jméno a příjmení nebo název vlastníka plavidla.

Pozor na povinnou výbavu

Dále legislativa vyžaduje u menších plavidel minimálně 5 metrů lana na vyvázání. V případě těchto malých plavidel musí mít každá osoba na palubě záchrannou vestu. Plavidla bez vodotěsně uzavřeného plováku navíc musí mít na palubě nádobu na vylévání vody.

Tato nařízení se dotýkají prakticky všech druhů těch nejmenších plavidel včetně člunů a kanoí, kajaků a dalších. Pravděpodobně by se mohla dotýkat i primitivních plavidel typu belly boatů nebo rybářských paddleboardů. Výklad je, jak je zvykem v našich zeměpisných šířkách, dosti volný.

Rybáři si stěžují na dvojí metr, rekreanty a vodáky prý nikdo nepokutuje

Průběh kontrol zanechal určitou pachuť mezi některými dotčenými rybáři. Ačkoliv je PČR poměrně vstřícná a pokuty bývají doslova symbolické ve stokorunách (teoreticky by mohly jít až do tisíců), rybáři vnímají podobné pedantství poměrně negativně. Hlavně ve světle toho, jak vypadá provoz na řekách například v letní sezoně.

„V létě vídám plno nafukovacích kánoí, vestu už nemají ani větší děti. O laně nebo označení pochybuju. A přitom je nikdo nekontroluje, kdežto my platíme povolenky a k tomu mi hrozí pokutou za neoznačení nafukováku“, postěžoval si jeden z rybářů, který byl kontrolován během letošního léta.

Kontroly jsou zatím spíše vzácné, mnoho rybářů o pravidlech ani netuší

V poslední sezoně se subjektivně může zdát, že kontrol podobného druhu přibývá. Na sociálních sítích se o pokutách za neoznačená plavidla mluvilo hned několikrát. Jde ale spíše o jednotky případů.

Značná část lovících přitom rybářské plavidlo používá mnoho let, aniž by o nutnosti označení tušila, což je i případ autora textu. Že v tom nejsem sám, jsem si aktuálně ověřil během rozhovoru u jednoho z úvazišť pro pramice.

„Já o tom, že bych měl mít loďku nějak označenou, vůbec nevím. Léta chytám hned kousek od základny říční policie, plují kolem nás pořád dokola, a nikdy se nazastavili.“, řekl mi jeden z rybářů u Vltavy, kteří vysedali z plastové lodičky.

Jeho kolega k tomu dodal: „No jo, a veslaři s kajakářema se tu honěj od rána do večera, lodě má označený tak každej druhej a taky jim na to nikdo nic neřekne.“

Plovací vestu neměl ani jeden z respondentů. Co se však týče okolního provozu malých veslic a kajaků, na sportovních plavidlech je označení vidět poměrně často – mnozí sportovci na nich mají své jméno vyvedeno velkými písmeny. O přítomnosti pětimetrového provazu či nádoby na vylévání vody se u nich ovšem nelze pohledem přesvědčit. Pozn. red.

Cílené kontroly Policie ČR či SPS zaměřené na tuto problematiku zatím nejspíš probíhají zcela minimálně či vůbec. To ovšem neznamená, že lze vyhlášku ignorovat.

Šance narazit na problém nejspíš nastává hlavně při společných kontrolách RS a PČR. Policisté se zpravidla zaměřují právě na přestupky mimo úsek rybářství, kde nemá RS pravomoc lovící postihovat.

Vypadá to tedy, že kromě dodržování pravidel týkajících se rybářského řádu, bivakování a vjezdu vozidel k revírům je tu další věc, kterou je potřeba mít v patrnosti a rybářské plavidlo dle legislativy označit či dovybavit.

Čtěte také:

Rybáři se dočkali: začíná podzimní zarybňování, revíry posílí tuny ryb

Na rybářských závodech King of the Lake 2025 ulovili 119 cm dlouhou štiku