Teplota vody je jedním z klíčových faktorů, který ovlivňuje chování ryb. Týká se to nejen kapra obecného ale prakticky všech druhů.
V létě je obecně teplota vody logicky poměrně vysoko. Nyní se ale nebudeme zabývat vlivem teploty na konkrétní rybí druh, nýbrž spíš na rybí obsádku v nádrži jako celek.
Pojďme se podívat na to, co se děje v létě se stojatými revíry a jak nám to může pomoct při hledání ryb a plánování rybolovu. Během letních měsíců se v různých typech vodních nádrží vyvíjejí specifické teplotní podmínky, které mohou mít zásadní vliv na aktivitu a preference ryb.
Teplotní vrstvy a stratifikace vody
Zní to možná příliš vědecky, ale s vodou se v létě opravdu něco nepozorovaně děje. Stojí za tím zákony fyziky.
Předně je třeba zmínit, že voda mění svoji hustotu podle teploty. Díky tomu se v některých obdobích roku dokáže voda „rozvrstvit“. Typicky právě v létě a v zimě. Na jaře a na podzim se naopak voda v nádržích míchá (jarní a podzimní cirkulace) a bývá prokysličená skoro ve všech vrstvách.
Tento jev se v největší míře týká zejména větších a hlubších nádrží.
Na mělkých vodních nádržích a rybnících (do hloubky 3–4 metry) bývá teplota vody poměrně vyrovnaná. Zde se se stratifikací většinou nepotkáte. V těchto podmínkách se ryby mohou volně pohybovat ve všech hloubkách.
Avšak v hlubších nádržích (už třeba od 5 – 6 metrů) se často vytváří přechodová vrstva, pod níž dochází k prudkému poklesu teploty. Poznali byste to snadno i na vlastní kůži, pokud byste se potápěli. V určitě hloubce se voda razantně ochladí.
Tento jev vzniká v důsledku nerovnoměrného ohřevu vody: zatímco horní vrstvy se ohřívají slunečním zářením, spodní zůstávají chladné a tím pádem hustší. Proto se v létě nestudenější voda drží v hloubce, jelikož má největší hustotu. V některých případech může být přechod mezi vrstvami pěkně ostrý. Teplota může klesnout i o více než 10 °C během pouhého půl metru hloubky.
Teplá voda má nižší hustotu než studená, proto „plave“ na jejím povrchu, aniž by se s ní míchala. Na podobném principu fungují například mastná oka na polévce a taky některé míchané drinky na baru:)
Takovým způsobem vzniká v létě na hlubších nádržích stabilní rozdělení na teplejší horní vrstvu a chladnější spodní vrstvu, oddělené právě přechodovou vrstvou. V těchto podmínkách se ryby většinou nezdržují pod touto hranicí, protože v hlubších vrstvách bývá omezený obsah kyslíku a ryba by se dusila.
Existuje ovšem zajímavý fenomén, kdy se například kapr krátkodobě potopí ke dnu a něco sezobne. Poté zase vystoupá do hloubky s okysličenější vodou.
Jen pro úplnost, toto je letní stratifikace. V zimě je tomu přesně naopak. Příroda vymyslela geniální věc. Voda je nejhustší při 4 stupních Celsia. V mrazu tak ledová voda a led je lehčí než teplejší 4 stupňová voda. Během zimy je tak nejtepleji u dna, což pomáhá rybám zimovat.
Kyslík jako rozhodující faktor
Jak jste už určitě porozuměli, nejde jen o teplotu. Ačkoliv teplota vody hraje taktéž důležitou roli pro aktivitu ryb, během parného léta je pro ryby velice důležitý také obsah kyslíku ve vodě.
Možná ale víte, že studená voda dokáže kyslíku zadržet víc. Logicky by tak ryby měly být spíše u dna. Kvůli stratifikaci to ale takhle jednoduše neplatí.
Vrstva studené a teplé vody se v létě minimálně míchá. To má za následek, že do studené vody se kyslík nemá příliš možností dostat.
Atmosferický kyslík je v kontaktu jen s horní teplejší vrstvou, více kyslíku je tak paradoxně v teplejší vrstvách. Zároveň hlubší voda většinou nemá příliš rostlinstva, která by přes den mohlo kyslík vytvářet a ani do hloubky neproniká dost slunečního světla pro účely fotosyntézy.
Problémem je také dno, které často bývá pokryto sedimentem organického původu, který svým rozkladem kyslík dále odčerpává.
V létě je tak na hlubších revírech teplá voda paradoxně okysličenější a ryby dávají přednost pobytu právě zde.
Vítr a déšť jako pomocníci rybáře
Proudění vzduchu a srážky mohou významně ovlivnit kvalitu vody a zmíněné rozvrstvení trochu narušit. Vítr nejen že rozvlní hladinu a napomáhá okysličení, ale zároveň trchu míchá jednotlivé vrstvy vody, což může zlepšit podmínky i v nižších částech vodního sloupce. Po delším větrném období se tak může stát, že právě spodní vrstvy se stanou pro kapra nejpříznivější.
Markantní to může být právě na návětrných stranách, které jsou v tu chvíli velmi rybářsky perspektivní.
Podobný efekt má déšť, kdy kapky vody ochlazují a okysličují horní vrstvy. Při delším a intenzivním dešti se následně ochlazená hladinová vrstva může začít propadat hlouběji, což pomůže prokysličení nádrže.
Jak toho využít při lovu v letních měsících
Znalost těchto principů může rybářům výrazně pomoci. V létě má smysl:
- Pozorovat směr větru – lovit na straně nádrže, kam vítr přináší okysličenou vodu.
- Čekat na ochlazení a déšť – po srážkách může být ryba aktivnější.
- Zohlednit hloubku a stratifikaci – nelovit ve studené vodě pod přechodovou vrstvou
Foto: vlastní tvorba autora, infografika vytvořena pomocí AI
Čtěte také:
Revoluce v kaprařině díky vlasům rybářovy ženy: Hair Rig se rozšířil v osmdesátých letech v Británii
Jednoduché a rychlé vylepšení nástrahy: obalovačka Rapid Proactive
K 2 pytlům boilie je třetí zdarma
Bílá neutrálka od TB Baits: Orient Shrimp Balanced
Máte zajímavý úlovek nebo zážitek, kterým se chcete pochlubit?
Pošlete nám fotky nebo video na info@aktivni-rybolov.cz nebo je odešlete přes
formulář online.
Nezapomeňte napsat své jméno a můžete přidat i nějaké povídání k příspěvku.
Buďte první kdo přidá komentář