Po více jak 2,5 měsíční odmlce jsem se vrátil zpět na místo, kde jsem v půli června zažil výpravu snů. Právě tady se mi povedlo za jediný víkend ulovit 2 nejtěžší lysce, které tahle voda pamatuje. Tentokrát bylo ale vše jinak…
Stejně jako minule jsem se vydal k vodě na víkend. Což po odečtení nočního nechytání, vybalování a zabalování činí nějakých 38 hodin lovu čistého času.
Hlavním rozdílem mezi tehdejšími a aktuálními podmínkami je teplota vody. Ještě v půli června jsme mohli naměřit u hladiny pouhých 21 stupňů, zatím co teď je to téměř 29 stupňů Celsia.
Pro lov kaprů není takhle teplá voda žádným velkým přínosem, takže jsem tomu přizpůsobil i celou strategii mého chytání.
Ačkoliv se ryby ukazovali v horní části vodního sloupce, rozhodl jsem se lovit v trochu větších hloubkách s ohledem na chladnější vodu.
Předpokládal jsem totiž, že ve střední až spodní části vodního sloupce bude značně studenější voda, než pod hladinou. Jen pro představu se bavím o revíru s maximální hloubkou až 15 metrů.
Díky tomu, že mám tu možnost lovit na dva pruty jsem každý umístil do trochu jiné hloubky, abych co nejrychleji přišel na to, kde bude ta produktivita co se týče záběrů největší.
K mé velké smůle zde asi 14 dní zpětně nasadili obrovské množství malých kaprů. Tím nechci však říct, že bych nebyl rád za zarybňování našich vod, právě naopak.
Velkým problémem však bývá v těchto situacích selekce. Ryby jsou totiž z chovných rybníků hladové a téměř bez jakékoliv opatrnosti.
Proto jsem hned ze začátku zvolil boilie o velikosti 24 mm ve verzi hard. To jsem ještě doplnil o 16 mm pop up nástrahu, z čehož ve výsledku vznikl takzvaný panáček.
Snažil jsem se krmit neatraktivně – to v překladu znamená tvrdé koule bez esence a to pouze bodově cca 10 kuliček kolem montáže.
I přes to jsem se záběrům od malých ryb nevyvaroval, takže jsem se nakonec stejně musel prochytávat i za cenu toho, že to bude velmi unavující.
Hned první den dostávám asi 15 záběrů od malých kapříků. Na břeh se však nepodíval ani jeden, protože nástrahy atakovali pouze bez háčku a tak záběr vypadal většinou jako špona a následný padák.
Až téměř před půlnocí mě ze spacáku vytahuje záběr od lepší ryby. Bohužel jsem byl v tu chvíli tak rozespalí, že jsem se nezmohl na víc než rybu vyháčkovat a pustit rovnou ve vodě.
Jednalo se o cca 13 kg těžkého šupináčka. Kdybych jen věděl, že jsem právě pustil největší rybu celé víkendové akce..
V sobotu se opakuje zcela podobný scénář jako v pátek. Nástrahy atakují celé dopoledne menší ryby. Odpoledne už však záběry utichly úplně. Opět až s pomalu končící denní dobou lovu zdolávám prcka kolem 5-ti kg.
Poslední ráno vstávám o něco později cca kolem 6-té hodiny ranní. Napadlo mě zkusit úplný opak toho, co jsem zde doposud chytával.
Pod háček nastražuji malinkatého panáčka skládající se ho z 16 mm balancky jahoda a 16 mm plovky banán.
Hned půl hodiny po nahození dostávám jízdu jako blázen a podebírám menšího šupináčka. Využil jsem příležitosti, že jsem měl sebou kamaráda a tak jsme cvakli alespoň jednu rychlou památeční fotku ve vodě.
Sotva však rybu pouštím a montáž letí zpátky, už to zase sviští jak o život. Po asi 10 – ti minutách podebírám další ovšem zcela výjimečnou šupinku.
Kapřík s váhou kolem 9-ti kg, sice nepatřil mezi rekordní „trháky“, zato měl ale velmi zajímavou stavbu šupinek.
Tuhle rybu jsem si prostě musel zdokumentovat! Navíc se jednalo o rybu, která se už dlouhý čas nechytila a vůbec se nepředpokládalo, že zde ještě stále přežívá.
Do konce neděle zdolávám dalších xxx malých kapříků, kterým se atraktivní kombinace také zalíbila.
Pokaždé to není o těch největších rybách, ale je důležité, aby si člověk našel způsob jak si to stejně plnými doušky užít.
Už se těším až se vrátím zase zpátky a snad tentokrát s trochu plnějšími kapsami štěstí.
Mějte se fajn, s dalším příběhem již brzy!
Váš Michal🙌
Další články:
Zimní lov na řece aneb plavaná s tloušti
Kapr 17 kg aneb lov pod břehem
Shimano Power Aero 14000 XTC, naprostá špička pro kaprařinu
Buďte první kdo přidá komentář