Olovo neodmyslitelně patří k rybaření. Slouží totiž jako zátěž pro koncové montáže. Pokud jde o samotný materiál, je olovo tak trochu na černé listině a existují snahy jej zakázat.
Čím jej nahradit, toť otázka. Alternativní materiály existují. Oproti olovu, zde jsou ale určité rozdíly. Bud nemají požadované vlastnosti (dostatečná hmotnost v malých rozměrech, což je limitující při snaze házet daleko – beton, kamení) nebo jsou sice těžší než olovo, což je skvělé, ale vychází výrazně dráž (wolfram neboli také tungsten). Výroba zátěží z olova je navíc také poměrně snadná i v domácích podmínkách. Jedinou nevýhodou olova je toxicita, kvůli které je na potenciální černé listině ekologů a EU.
Zatím se ale olověné zátěže vesele prodávají a vyrábějí jako dříve, můžeme se tedy podívat na nejčastěji používané tvary.
Běžná hmotnost používaných zátěží v kaprařině se pohybuje v rozmezí od 40 do 130 gramů. Lehčí zátěže se používají častěji při jiných rybolovných technikách. Horní limit je na druhou stranu trochu sporný. Při lovu odhozem jsou samozřejmě limitující parametry prutu – kolik tam můžete bezpečně naložit. Při zavážení to je trochu jinak. A samozřejmě na řece typu Labe za vyšších průtoků vám ani 150 gramů zdaleka stačit nebude.
Z technického hlediska lze funkce rybářské zátěže definovat třemi funkcemi:
- Umožnění náhozu pokud lovíme odhozem
- Udržení montáže na dně
- Umožnění napnutí vlasce/šňůry
Pro tyto účely musíme zvolit správnou hmotnost ale i tvar. Právě svým tvarem se jednotlivé typy zátěží liší. Olovo ve tvaru koule se chová jinak než olovo ploché a jiné tvary. Z hlediska tvorby návazců se pak ještě rozlišují olova koncové a průběžné – v těchto kategoriích je najdete i v eshopech. Některé tvary olov ale mohou existovat v obou variantách a je na vás a na vašich potřebách, jakou variantu zvolíte. V praxi se dá říct, že u moderních kaprových montáží se používají spíše ty koncové.
Jak se píše o odstavec výš, hmotnost umožňuje nahodit na potřebnou vzdálenost, překonat odpor vzduchu a boční vítr, zaručit zaseknutí a napnutí vlasce, aby bylo možné spolehlivě indikovat záběr na určitou vzdálenost.
Nejčastěji prodávané tvary zátěží
Tvary olov nejsou nijak normovány napříč trhem. Každý výrobce má svoje varianty a někdy i zcela unikátní zátěže, ale hlavní kategorie zůstávají víceméně neměnné.
Hruška
Klasická zátěž hruškovitého tvaru, aerodynamická ze všech stran. Tento model dobře překonává odpor vzduchu a létá poměrně daleko. Méně se propadá do bahna a dobře leží na dně, nesklouzává z hran nebo jiných nerovností terénu. Je považována za jednu z nejběžnějších forem zátěží vedle tvaru „torpédo“.
Hruška se vyrábí a s oblibou užívá i v ploché verzi, kde je trochu „zplácnutá“, což ji zajišťuje lepší vlastnosti v proudných vodách nebo na zabahněných lokalitách.
Torpédo
Zátěže určené pro dlouhé hody. Ne nadarmo se jim říká takhle. Tento tvar se široce používá na rozlehlých vodách a při závodech. Je to díky několika vynikajícím vlastnostem — zátěže dobře drží stanovenou trajektorii při bočním větru a snadno jej překonávají.
Olova typu Distance
Hodně výrobců nabízí také olova pod názvem „distance“, které jsou určené pro dlouhé hody.
Maximálně prodloužený tvar zátěže s ostrým koncem letí o kousek dále než jiná olova. Někdy jde o rozdíl jen pár metrů ale i to může hrát roli. Je to ideální volba pro lov na velké vzdálenosti. Tato forma zátěže se při dopadu dobře zaboří do bahna, takže je nutné zvážit její použití buď na tvrdém dně nebo tenké vrstvě bahna, případně s helikoptérovou montáží.
Zátěže typu Grip nebo Grippa – dle názvosloví výrobce
Jedná se o ploché zátěže s výstupky, používané na silněji proudících vodách nebo při chytání z lodi (zavážení). Lov z lodi zahrnuje velké vzdálenosti, někdy ve stovkách metrů od břehu. V tomto případě jsou zapotřebí těžší zátěže, které zajistí potřebné napnutí vlasce. Vzhledem k tomu, že vlasec musíte velmi dobře našponovat, zátěž musí pevně držet na dně i když na ní působí tah vlasce. Jinak se může na dně posunout.
Tento tvar je také hojně používán při lovu na řekách s větším proudem. Speciální výstupky na obou stranách lépe drží vaši montáž v proudu na nerovném dně. Výhoda je i to, že vás na místě, díky plochému tvaru a výstupkům, udrží menší olovo než oblejší tvary.
Tato zátěž nabízí také další možnost zakrmení. Můžete ji totiž obalit voňavou pastou, která láká ryby a zároveň maskuje zátěž na dně!
Průběžné (inline) zátěže
Tato kategorie zátěží nabízí všechny klasické tvary (koule, torpédo, hruška, i zátěže typu Grip a další placky), pouze místo obratlíku, kterým se připevňuje k montáži, mají otvor, kterým prochází vlasec. Větší záteže jsou opatřené gumovou hadičkou nebo plastovou trubičkou proti zamotání, zatímco menší zátežě se navlékají přímo na vlasec.
S vhodnou montáží jsou inline zátěže dobře použitelné za téměř všech podmínek, snad s výjimkou lovu v extrémních situacích na silně tekoucí vodě a při lovu na velkou vzdálenost. Průběžné montáže s nimi jsou velmi jednoduché, bezpečné pro rybu a umožňují detekci i jemných záběrů.
Lépe ale fungují na tvrdém dně než bahnitém. Nevynikají takovou délkou hodu jako jiné montáže.
Čtěte také další články o kaprařině:
Pár tipů pro podzimní chytání kaprů
3 tvary háčků, které využijete nejen v kaprařině
Pletenka nebo vlasec na feeder?
Nejlepší naviják pro kapraře? Dost možná nese název Basia
Buďte první kdo přidá komentář