Jenom několik kilometrů od mého bydliště na podzim vysadili do podhorského potoka množství sivenů. Většina MO v mém okolí vysazuje převážně PD, chtěl jsem tedy zkusit ulovit i něco jiného.
Jedná se o velmi malý potok, který jsem také v létě navštívil s marmyškou.
Revír je dlouhý přes 15 km a já prošel, pro mě, nejlákavější místa – koryto je zde mělké a plné přírodních překážek, jezů, větší kamenů. Od spousty starších rybářů z okolí vím, že zde byl dříve v hojném počtu zastoupen PO, já pochytal pouze několik střevlí a tloušťů.
Známý, který bydlí přímo u tohoto revíru, zde chytí PO velmi vzácně, ale vyskytují se tu ještě zbytky dříve početné populace.
Domluvili jsme se a vyrazili spolu na jediné delší hlubší místo, kde byli v létě nasazeni PD. Po dvou hodinách chytání v nezregulované části jsem chytil pouze jednoho okouna, známý měl na prutu v jediné hluboké tůni dva duháky z letního vysazení, ale oba spadli.
Voda byla křišťálově čistá a za celou naši vycházku nebyl vidět žádný pohyb nebo přítomnost ryb. Při naší první výpravě jsme narazili na jednoho kapra kolem 60 – 70 cm, který byl od predátora značně pokousaný, ale stále žil. Rozhodli jsme se tedy jeho trápení ukončit, protože bylo zjevné, že nemá šanci přežít.
Další vycházka a kapr na UL přívlač s marmyškou
Další vycházku jsme přejeli do části revíru, který protéká vesnicí. Koryto jde zde širší, hluboké, téměř rovné, bez úkrytů a na dně je značný nános bahna. Během našeho chytání zdolal známý během chytání podél kamenné zdi jednoho okouna a PO, který měl necelých 40 cm. Na začátku byl pro mě tento potočák velice příjemným překvapením. A dobrou zprávou, že se zde stále tyto ryby dokáží udržet i přes neustálou přítomnost vyder, ale…
Přestože se jedná o říčku pstruhového charakteru, drží se v této části v obydlené zóně poměrně velká hejna kaprů, která neustále proplouvala kolem nás.
Kousek dál konečně objevujeme nasazené siveny. Opět se rozhoduji znovu chytat na marmyšku. Nasazené ryby jsou apatické, před nástrahou spíše ujíždějí, nebo se za nástrahou rozjedou a nedoberou (chytal jsem na koncový fluorocarbon 0,12 mm).
Po zhruba hodině chytání mám chyceného pouze menší jelce tlouště, ale zdá se, že aktivita sivenů roste. Můj čas vymezený pro dnešní lov se ale pomalu blíží ke konci. Chystám se pro několik posledních náhozů a v tom dostávám silný záběr.
Po chvíli vidím v čisté vodě, že marmyška se zalíbila celkem pěkně stavěnému kaprovi. Vzhledem k mému velmi jemnému vybavení na UL přívlač trval boj dlouho, a proto zdoláním kapra musím tuto vycházku ukončit.
Třetí vycházka a potočáci z umělého odchovu
Třetí a moje poslední výprava za siveny směřovala opět do zregulované části. Hned při příjezdu vidím větší hejna sivenů, nahazuji marmyšku a vytahuji malého přírodního pstruha obecného. Za několik minut atakuji mou nástrahu i siveni, ale zaseknout je, se zdá být nemožné. Měním různé marmyšky a změna vede k úspěchu.
Zdolávám prvního sivena. Na rybě je jasné, že se již potkala s predátorem. A já si říkám, jak dlouho můžou tyto nasazené ryby v jediném „rybníčku“ společně s kapry přežít, při tak velké predaci a jaký má smysl toto nasazování. Pochytám několik ryb včetně tloušťů a přesouvám se kousek dál.
Na dalším místě jezdí ve skupinkách opravdu velcí siveni, odhaduji kolem 40 cm. Okamžitě po nahození ryby zběsile útočí na nástrahu a na první nához zdolávám větší rybu. Až u podběráku zjišťuji, že se jedná o pstruha potočního. Říkám si, že to mohla být náhoda, ale opak je pravdou.
Do této říčky, na místo bez jediného úkrytu, kde se drží velké množství ryb celou zimu, zřejmě nasadili v době hájení „sádkoví“ pstruzi potoční. Během vycházky zdolávám dalších 5 takových potočáků kolem 40 cm a má radost z rybaření končí.
Nasadit nepůvodní ryby bez základních instinktů v době tření a jejich době hájení mezi zbytky fungující původní populace PO, který z našich vod v poslední době poměrně rychle mizí, mi přijde jako nesmysl. Jediným důsledkem může být zničení nebo znehodnocení přírodní populace a vetší koncentrace predátorů na tomto místě.
Častý argument říká, že se nasazuje, aby si mohli rybáři něco odnést od vody. V době hájení PO to bohužel také postrádá smysl. Doufám, že se situace v ČRS velmi brzo změní. Plány nasazování a hospodaření budou mít na starost kompetentní lidé, jako tomu je v několika MO, kde jsou výsledky správného hospodaření velmi dobře vidět a na jejich vody se sjíždí rybáři z téměř celé ČR a dokonce i zahraničí!
Buďte první kdo přidá komentář