Rychlý proud a široká řeka, to nejsou úplně snadné podmínky pro žádný druh rybolovu. Ani moderní položená není výjimkou. Feeder na řece dokáže prověřit váš um i výdrž.
Jak dlouhý prut na řeku?
Na stojaté vodě je otázka výběru délky prutu snadná. Řešíme maximálně tak délku náhozu. Kdo chce házet daleko, ten si pořídí spíše delší pruty, Zbytek rybářů se s výběrem délky až tolik zaobírat nemusí.
Na rychle tekoucí vodě je však tato otázka trochu složitější. Většinou se doporučuje nastavit prut co nejvíce vertikálně a omezit tím působení proudu na vlasec, který takto dostaneme z větší části nad vodu. Tento jednoduchý princip nám umožní zachovat citlivost prutu na záběr i v opravdu silném proudu. Pokud nám do toho nevstoupí silný vítr, tak máme vyhráno.
Z tohoto důvodu je tak vhodné použít pruty delší. S nimi dostaneme více vlasce nebo šňůry nad vodu. Například na poměrně široké Berounce u Prahy je prut v délce 3,9 metru opravdu dobrým pomocníkem. Některé peřeje jsou široké až sedmdesát metrů a rychlost proudu bývá ohromující i během nízkých průtoku.
I na docela úzké Jizeře vám ale delší klacek pomůže vyvarovat se problémů s divokou vodou, ve které se hlavně v létě dá docela slušně zachytat.
Počítat musíte ale s jednou a zásadní nepříjemností. Takto dlouhé pruty, „zapíchnuté“ na stojáka, bývají častou příčinou bolesti za krkem. Podobné potíže mívám pouze při dvou aktivitách – lovu na feeder na řece s pruty k nebi a při návštěvách leteckých přehlídek. Tam také dlouhé hodiny zírám směrem k obloze. Inu, pro naše záliby se někdy musí i trpět!
Akce a gramáž prutu pro feeder na řece
V otázce gramáže není moc místa na kompromis. Silný proud dokáže i z malého tlouště udělat rozjetou ponorku. O větším kaprovi nebo bojovnici parmě ani nemluvě. Vrhací zátěž kolem 100 gramů v těchto podmínkách vůbec nevypadá přehnaně.
Důležitá je ovšem i akce prutu, která by měla být, pokud možno, dostatečně rychlá. Prut s rychlou špičkovou akcí nám umožní registrovat záběry i v proudných partiích řek. Měkčí pruty v těchto podmínkách bývají hluché jak poleno. Pod vlivem proudu se celé dost ohýbají a záběr nevidíme.
Naviják pro feeder na řece
Naviják zásadně nezlepší parametry vašeho lovu. V tomto je samozřejmě důležitější výběr prutu. Přesto ale neuškodí jít k vodě s něčím kvalitním a osvědčeným. Zdolávat budete v těžkých podmínkách, kde i menší ryba dokáže klást nebývalý odpor. Zatížení navijáku tak bude poměrně značné.
Vzhledem k celé sestavě nejlépe vychází navijáky velikosti kolem 5000. Převodový poměr nemusíme tolik řešit, většina výrobků se pohybuje okolo pěti otáček cívky na jedno otočení kličkou. Důležité je hlavně aby vám naviják i s prutem dobře seděly v ruce. Kvalitní brzda a plynulý chod je dnes u většiny výrobků běžný standard. Pro feeder na řece se nehodí snad jen úplné šunty za pár korun, které ale málokdo používá.
Feeder na řece a pletenka
V poslední době se můžeme setkat s použitím pletené šňůry i při lovu na feeder. Zejména v podmínkách tekoucí vody má pletenka jednu obrovskou výhodou. Tou je samozřejmě její nízká průtažnost. Přenos záběru na špičku feederu je daleko rychlejší a můžeme vidět i pohyby, které se v průtažnosti vlasce ztratí.
Výhody pletenky při feederu:
- Nízká průtažnost
- Dobrá detekce záběrů i v proudu
- Vysoká pevnost v tahu
Můžeme samozřejmě ale pozorovat i jistá negativa:
- Vyšší cena
- Riskantnější zdolávání
- Nízká odolnost proti otěru
Zatímco nedostatek průtažnosti při zdolávání dokážeme kompenzovat vlastní zkušeností a citem, tak s odolností proti otěru je potřeba něco dělat.
Hlavně v proudu je na dně vždy dost ostrých předmětů nebo útvarů, o než se šňůra dá ufiknout. Bez návazce proti otěru bych asi s pletenou šňůrou nešel.
Obyčejně stačí pár metrů tlustého vlasce nebo rovnou fluorocarbonu. Klasický monofil vám ovšem sebere trochu citlivosti ale pomůže při zdolávání, neboť bude tlumit výpady ryby. Fluorocarbon je naopak velmi tvrdý a extrémně odolný proti otěru, díky nízké průtažnosti nemá na citlivost celé sestavy škodlivý vliv.
Důležitý je ale výběr i samotné šňůry. Nejlevnější šňůry ze 4 vláken jsou horší varianta než kulaté 8 vláknové. Ty mají jednak větší pevnost a odolnost. Zároveň jsou díky kulatějšímu průřezu méně náchylné na snos proudem, takže se ve vodě nevytváří průvěs a detekce záběru je obzvláště precizní. Takovou šňůru ale nekoupíte za dvě stovky v Decathlonu… (Za čtyřista už ale pořídit něco dá).
Šňůry speciálně na feeder:
Krmítka pro chytání na řece
Oproti některým pověrám, není potřeba ani na rychlém proudu mít krmítka jen hranatá nebo dokonce trojúhelníková, do kterých se toho ještě ke všemu moc nevejde.
I na rychlé vodě se dá chytat na kulatá krmítka. U dna je většinou proud nejslabší a tlak proudu většinou působí právě na šňůru a vlasec. Pokud toto dokážeme eliminovat postavením prutu tak máme z půli vyhráno. Druhou půlku práce za nás udělá dostatečná zátěž, kterou máme v krmítku. Potřeba je samozřejmě krmítko s placatou zátěží a klasickým asymetrickým uložením na spodní straně krmítka. Takové krmítko se kutálí neochotně a váha olova ho drží jako přibité. Ve zvýšených průtocích samozřejmě ani to nemusí stačit. Za běžných podmínek ale není potřeba vymýšlet nic složitého, stačí dostatek olova a je po problému.
Výše uvedené platí hlavně pro rychlé a proudné řeky, což jsou úseky mnohými rybáři opomíjené. Chytání zde opravdu není lehké, kromě proudu vám budou působit potíže i vázky. Rybaření na takových místech je ale překvapivě pestré a plné zajímavých úlovků.
Čtěte také: Plavaná v proudu na větší řece
Buďte první kdo přidá komentář