Za puštění slunečnice pestré nebo střevličky východní hrozí pokuta 30 tisíc

Rybářský řád nyní zakazuje puštění slunečnice nebo střevličky zpátky do revíru. Nesmí se použít ani jako nástražka. Pokuta až 30 tisíc hrozí i fyzickým osobám.

Začátkem letošního roku vstoupil v platnost zákon č. 364/2021 Sb., jehož znění ovlivňuje některé další zákonné normy. Jednou z nich je i zákon o ryhářství, v němž se nyní objevuje zákaz vracení do vody některých druhů ryb.

Nový zákon upravuje tzv. invazní druhy živočichů a rostlin. Eviduje jich celkem několik desítek. Nás rybářů se bezprostředně dotýká jen zlomek z nich i když o škodlivosti některých druhů raků a želv či nutrie, bychom měli mít nějaké povědomí.

Připomínáme, že namále mohl mít také amur, pstruh duhový a siven americký. K jejich zařazení na seznam ale nakonec nedošlo.

Zákon pod pokutou zakazuje vracení ryb do revíru

Z ryb se na “černé listině” objevují celkem 4 druhy, které tím pádem úředně nepatří do naší přírody. Pokud to zredukujeme na druhy, s nimiž se u nás doopravdy můžeme setkat, jde o:

• Slunečnici pestrou (Lepomis gibbosus)
• Střevličku východní (Pseudorasbora parva)

Následkem vzniku výše zmíněného zákona se musel změnit i „náš“ zákon upravující lov ryb na udici. Nové ustanovení § 13, rybářského zákona a tedy zároveň rybářského řádu pro všechny revíry v ČR říká následující:

 „Při lovu v rybářských revírech i v rybníkářství se zakazuje vrátit po ulovení zpět do vody invazní nepůvodní druh na unijním seznamu a použít takový druh jako nástražní rybu.“

Jaká hrozí za porušení těchto pravidel sankce? Kromě oplétaček s povolenkou také pokuta. Maximální výše pro fyzickou osobu dosahuje až 30 tisíc Kč. V praxi se dá ovšem očekávat, že přestupková komise sáhne po daleko menším trestu. V případě opakovaného porušení však můžete počítat i s plnou sazbou.

Slunečnice pestrá je ozdobou jezírek

Do našich vod se dostala v první polovině dvacátého století. A to buď omylem s násadou jiných rybích druhů nebo cíleně jako experiment. Jak napovídá název, jde o vzhledově velmi zajímavou rybu.

Pochází ze Severní Ameriky, kde se těší oblibě jako tzv. panfish, neboli ryba na pánev. Jde o snadný úlovek, který bavil především mladé rybáře. Stejně jako jiné ryby z čeledi okounkovitých, má poměrně chutné maso. Neroste však do velkých rozměrů a tak o ní jeví zájem hlavně volnočasoví rybáři a akvaristé, o něco méně zajímá produkční rybářské firmy.

V našich končinách se každoročně uloví na mnoha místech. Místem častého výskytu jsou jihočeské rybníky. Za poslední roky lze vypozorovat ale také úlovky z volných toků a nejspíš se jim daří na některých pískovnách a slepých ramenech například na Hradecku.

Do revírů se ale pravděpodobně dostává z jezírek a od akvaristů. Podobná případ se zlatými kapry a karásky se již léta řeší v Chrudimi, kde mají parkové jezírko plné zlatých rybek i když ho tam vůbec nechtějí a neví se, kdo tam ryby pouští.

Střevlička východní vytlačuje například kdysi hojné slunky

Drobná rybka dorůstající často méně než 10 centimetrů pochází z Dálného Východu. Jejím domovem je například řeka Amur. Do našich krajů se dostala společně s amury a tolstolobiky, kteří byli dovezeni v šedesátých letech z bývalého SSSR. Střevličce se nebývale daří a nedokáží s ní zatočit ani okouni či jiní dravci. Ma její hojné rozšíření doplácí ostatní drobné rybky jako již zmíněná slunka nebo hrouzek.

Stříbřitá ryba se odlišuje například tmavým pruhem podél boků. Šupiny jsou poměrně velké a dalším poznávacím znakem jsou typicky zakulacené ploutve. 

Více o střevličce se dozvíte například v tomto dokumentu vytvořeném státní agenturou ochrany přírody

Jaké další druhy jsou zákonem omezeny?

Celkově jde asi o 30 druhů. Z živočichů žijících ve vodě nebo kolem ní lze zmínit například želvu nádhernou, raka signálního, raka pruhovaného, nutrii a undatru.