V nabídce obchodů se to hemží novými druhy vlasců a šňůr. Od klasických vlasců, přes pletené šňůry až po různé nanofily se na nás valí desítky značek a druhů. V poslední době se začíná používat i copolymer, což je, laicky řečeno, zkříženina na bázi běžného vlasce. Použití najde hlavně při přívlačí a muškaření.
Co znamená název copolymer?
Je to vlastně pokročilejší verze běžného vlasce. Monofilní vlasec sestává pouze z jednoho plastového materiálu. Copolymer je kombinace materiálů dvou. Nejedná se o žádnou splétanou šňůru. Na pohled copolymer vypadá jako každý vlasec. Při výrobě bylo ale využito dvou druhů materiálů. Ty byly při výrobním procesu spojeny do jednoho vlákna.
Zkřížením vlastností obou materiálů má být dosaženo několika výhod oproti monofilu. Větší pevnosti, odolnosti proti otěru a menší náchylnosti k zamotávání. Z pohledu rybáře je nejvhodnější dívat se na tyto vlasce jako na určitou variantní volbu, která spojuje vlastnosti monofilu, šňůry a fluorocarbonu.
Určitou nevýhodou je cena, která si u některých značek nezadá s pletenou šňůrou či kvalitním fluo.
Kdy používat copolymer a kdy ne?
Copolymer se velmi dobře potápí, což příliš nepomůže při chytání na suchou mušku. Jemnější přívlač na hladinové nástrahy může taky utrpět, hlavně když malou nástrahu odhodíte daleko a dlouhý vlasec ji začne stahovat pod hladinu. Pro tyto případy se hodí klasičtější materiály.
V opačných případech už narážíme jen na samá pozitiva. Copolymer má totiž nízkou průtažnost podobně jako pletenka. Kontakt s nástrahou na dně a ve sloupci je tak naprosto prvotřídní. Používat jej můžete nejen na gumy ale i na hluboko potápivé woblery a Jerky, kde je rychlá potápivost naopak vhodná.
Copolymer má také nižší index lomu světla, kterým se přibližuje fluorocarbonu. Je tak ve vodě méně nápadný než obyčejný vlasec.
Srovnání vlastností běžný vlasec vs. copolymer
Potápivost
Klasický monofil má tendenci se držet na hladině. Ke dnu klesá po čase hlavně díky svojí nasákavosti. Copolymer klesá okamžitě a vlhkost z vody neabsorbuje téměř vůbec. Tato vlastnost se hodí například při nymfování v muškařině. Při jemnosti náčiní a drobnosti mušek je vyšší potápivost návazce dalším faktorem, jenž přispívá ku zdaru chytání.
Nízká viditelnost
Není to fluorocarbon ale vizuální vlastnosti ve vodě má z větší části podobné. Rozhodně není tak dobře vidět jako běžný vlasec. Pro rybu je hůře zpozorovatelný díky precizní výrobě, která zabraňuje tvorbě nehomogenní struktury ve vláknu (nutnost při výrobě vlákna z více surovin). Lidově řečeno je copolymer krásně průhledný.
Nízká paměť
Měkkost a poddajnost je první věc, které si všimnete. Tvarová paměť u tohoto produktu téměř neexistuje. Díky tomu se hůře zamotává a také tolik netrpí kroucením, které je mor pro každý vlasec nebo šňůru.
Pevnost
Větší pevnost při stejném průměru než monofil. K tomu netřeba nic dodávat. Od fluo vlasců tento materiál převzal i větší odolnost proti otěru.
Zkušenosti s používáním
Copolymer lze použít zejména jako návazcový materiál při chytání na mušku. Dobrá potápivost při nymfování není opravdu na škodu. Návazcové cívky od Hardyho jsou navíc docela dobře řešené s gumičkou proti samovolnému vypadávání vlasce z cívky při nošení na vestě. Integrovaný břit pro odřezávání na každé cívce je skoro jak dar z nebes.
Na přívlači je zase skvělý kontakt s nástrahou, hlavně při použití jemných gumových nástrah na okouny.
Co mě občas přivádí k šílenství je ona měkkost materiálu. Zmrzlými rukami je někdy nemožné navléknout mušku nebo mikro twistera na ohýbající se vlasec. Je to jak navlékání jehly na nit. Potřeba je však dávat pozor při vázání uzlů.
Velkou výhodou je, že se nemusíte učit speciální typy uzlů jako je často nutné u fluorocarbonu. Na copolymer postačí klasické uzly, které dávno znáte. Jemnost copolymeru ale vyžaduje preciznější utažení.
Copolymer je natolik měkký, že i zdánlivě dobře uvázaný uzel zatažením snadno rozvážete bez použití velké síly. Vlasec jím projede jak po másle. Každý uzel je tak nutné pořádně prověřit jinak můžete přijít hned o první rybu.
Buďte první kdo přidá komentář