Hnusná olověná krmítka a nehybná čihátka pro mě zůstaly symbolem nudy a toho, že nic nechytnu. Chytání na feeder to je ovšem jiná! Feeder představuje moderní a daleko zajímavější variantu starého dobrého chytání na těžko, které mě osobně nikdy nebralo za srdce.
Proto jsem měl odjakživa radši plavačku. Kdysi, už tomu je mnogo let nazád jsem se ocitl v situaci, když jeden známý vytasil nový prut a z obalu začaly na trávu padat barevné špičky.
Vysmál jsem se mu, že asi dětem ukradl hračky. On se na mě podíval skoro až otcovským pohledem a odvětil, že to není hračka alébrž feeder.
Valil jsem bulvy, jak zjara (bylo to beztak někdy v květnu). Neměl jsem šajna o co jde. Říha o tom v rádci mlčí a v jediné další knize, již jsem četl opakovaně – Čuk a Gek, taky nenajdete o feederu ani zmínku.
Divná krmítka a špičky vyvedené v cirkusově veselých barvách mu ale začaly celkem slušně fungovat. Na rozdíl ode mě, se splávkem pár metrů od břehu, začal známý s drzostí chytat ve starém korytě u protějšího břehu asi padesát metrů daleko, přičemž jeho slušné plotice začínaly povážlivě velikostí předčit moje úlovky a bílou rybu chvílemi prokládal mírovými kapry, kteří mě na místo nechtěli za boha najet. Zírali taktéž dědci opodál. Ačkoliv házeli taky daleko, jejich nástrahy ležely bez zájmu.
Při správném přístupu a troše rybí spolupráce se na feederu špičky hýbou pořád a špička hypnotizuje člověka podobně jako splávek na hladině.
Někdy vám berou naprosto nesnesitelně. K vodě jezdím za A) něco chytit ale za B) si taky odpočinout, a ne trhat rekord výtěžnosti revíru. Občas ten úspěch neunesu a s pocitem mistra světa po krátký rybačce odjíždím domů.
Tam se zašiju v garáži vedle rybářskýho koutku, zapálím dýmku a mám pokoj od záběrů a mý starý. Ona nesnáší zápachy všeho druhu, asi jako každá baba.
Kombinaci smrdícího podběráku a tabáku s uzenou latakií si nechám patentovat jako repelent na manželku. Hodiny nerušené samoty a rozjímání.
Zpátky k tématu: Nechci někomu věšet bulíky na nos, že si od tahání ryb pokaždé strhne záda. X krát jsem nechytil nic.
Skoro vždy ale podběrák smočím, chce to celkem jednoduše ale smysluplně krmit a být na místě, kde pod vodou není úplně mrtvo.
Samo chytání na feeder pak už není žádná věda. Na většinu fíglů časem přijdete sami.
Krmítek a háčků u sebe mějte dostatek
V začátcích nepodceňujte nákup bižuterie v dostatečném množství. Hlavně na řekách se toho dost urve. Některá místa jsou přímo požehnáním pro majitele rybářských firem, takže po jejich odhalení už tam nevlezu ani za zlatý prase. K srdci si vemte, že krmítek musíte mít dostatek.
Vzhledem k tomu, že se rád k vodě dopravuji na mém skútru, tak sebou určitě netahám dvacet kilo věcí ale třeba od krmítek mám vždy minimálně 10, což znamená každý typ v určité hmotnosti alespoň ve dvou kusech. Na delší vycházky autem mám celou krabici různých typů.
Tím nechci říkat, že máte vybrat sporožiro a utratit prachy za krmítka. S jedním krmítkem v báglu si ale koledujete o hodně rychlou vycházku. Buďte si jistý, že to jako naschvál hned trhnete.
Na velké řeky typu Labe, Vltava, Morava atd. si beru těžší krmítka kvůli proudu. V nouzi pomůže hodit krmelec trochu šikmo po proudu, v takovém úhlu se udrží i lehčí typ. Pro chytání na feeder v hodně tažné vodě doporučuji mít krmítka co nejtěžší.
To samé co pro krmítka platí pro háčky, lepší je mít zásobu aby se nestalo, že vám nenápadně dojdou.
Zkuste feederové trubičky alias hokejky
Není to nutnost a dá se i jinak. Já mám ale rád klasické hokejky. Jedná se o vynález v podobě zalomené trubičky například pro použití s typickými klecovými krmítky. S trubičkou snadno vytvoříte základní průběžnou montáž na feeder (obzvlášť vhodné na stojaté vody).
Nebude se díky nim tolik vztekat kvůli zamotání návazce a zároveň má trubička karabinku. Díky tomu si můžete libovolně měnit krmítka na jiný typ či jinou gramáž, což nesmírně šetří čas.
Bez pravidelného krmení není chytání na feeder tak efektivni
Když mi to kamarád prvně vysvětloval, tak jsem měl ho chuť zabít. Já uvyklý svému klidu a pokuřování z dýmky a zírání na anténku, jsem nechápal proč imrvére stahuje a znovu hází. Časté a pravidelné krmení na fleku dokáže ryby vyblbnout k aktivitě celkem spolehlivě, což se mimochodem projeví nejvíc když to moc nebere.
Závodníci přehazují krmítka furt, běžný rybář si může pár minut počkat. Je to ale o pravidelném přihazování. Buď náhozy s plným krmítkem na stejné místo nebo si můžete pomoct prakem, když tam dohodíte.
Pravidelnost dělá záběry, minimálně nejpozději každých 3-5 minut pošlete do vody plné krmítko. Na čas se něčím zabavíte a když nejste na úplně marném fleku, ryby přijdou a zábava začne doopravdy.
Někdy se špičky rozehrají třeba za hodinu ale pak se připravte, že na vás budou ostatní blbě čumět protože čím míň krmí rybáři okolo vás, tím spíš si stáhnete k sobě veškeré šupinaté tvorstvo z okolí.
Z toho plyne, že musíte mít dostatek krmných směsí. Ale neděste se. Na stojáku, stejně jako jiní, mám rád method feeder, kde můžete házet krmítka pořád ale spotřeba směsi je vzhledem k velikosti krmítek titěrná. Ani na klasický feeder není spotřeba tak dramatická, jak by si výrobci směsí možná přáli.
P.S. nezapomeňte také na úvodní masivnější zakrmení.
Slabší návazec a začíná to brát
Feeder má široký záběr například co se týče těžkotonážnosti lovu. Když zrovna nejedete v nejtěžším heavy feeder chytání vypasených kaprů a jde vám o takové to domácí feederování – na pěkné cejny, normální kapříky atd, tak nemusíte mít zrovna návazec jako lano od výtahu.
Nasadit dvanáctku vlasec někdy udělá s rybami divy. V chladné vodě můžete jít do desítky. Chce to jen nemít úplně volšový ruce při zdolávání a můžete si užít pěkné chytání. Jedním z prvních prutů, které jsem si onehdá pořídil byl krásný jemňoučký picker ve tří metrech.
Na bílou ryby a kapříky do 50 centimetrů naprosto nezapomenutelná věc. Malé krmítko do mělčiny, trocha směsi, dvanáctka háček a vlasec u háčku maximálně do 0,15 mm. Lepší recept na 2-3 hodinové dýchánky u vody jsem nikdy nepoznal.
Stojánek neboli trojnožka na tvrdé břehy
Ještě jednu sebou tahám vždy. Je to jednoduchá trojnožka. Mám ji od tý doby, co jsem při pokusu zadupnout vidli do země tuto ohnul, uklouzl po břehu a sjel až po prdel z hráze, což doufám nikdo neviděl. Já si se sedřeným pozadím nemohl pořádně sednout. Cesta skútrem domů se mi do paměti vryla nesmazatelně.
Stojánek funguje třeba na betonu, takže problém vyřešen. Zvažte pořízení tohoto užitečného zařízení, hlavně když se motáte podél míst s tvrdým břehem.
Další možností je klasický stojan nebo bedny, to už je ale spíš pro závoďáky mezi, které nemám ambici se cpát neb než bych zapálil fajfku, tak oni už mají plný vezírek a takové chvátání se neslučuje s mým světonázorem.
S délkou návazce se nebojte experimentovat
Délka návazce se odvíjí hlavně od montáže. Method feederová je tuze krátká – jen do deseti cm. Při lovu s klasickým krmítkem si v závislosti na montáží a způsobu lovu můžete s délkou pohrát.
Nápověda: na řece na opatrné ryby mnohdy fungují “fousy” v délce klidně daleko přečuhujících půl metru.
Čtěte další články s podobnu tématikou:
Ty jsi tak chytrý až to bolí a jak vtipny, nežere s taky nějaký super Federer? No tak zkus něco na hlavu (Federer špičku )
Zdar Zdenku