Nikdy jste o této rybě neslyšeli? Není divu, nejspíš se s ní při chytání na Labi nikdy nepotkáte.
Přesto ale patří k původním labským druhům, podobně jako například losos nebo jeseter. Na rozdíl třeba od lososa se ale přesně neví, jak hojně zastoupená v minulosti na našem území byla.
Zatímco losos prokazatelně táhl hojně Labem, Vltavou i dalšími řekami až hluboko do podhůří českých hor, u placky pomořanské chybí vhodné zdroje, které by její zastoupení na českém úseku Labe osvětlily.
Nejspíš se tak vyskytovala méně často a jen na českém „dolním“ toku. Přesto jde o zajímavý druh, který se do Labe nyní vrací, i když jen na německém území. Pro migraci ryb jsou na německém Labi navíc vhodnější podmínky. Existuje zde pouze jeden jediný jez, který je navíc opatřen poměrně velkorysým a kapacitním rybím přechodem. Na českém toku Labe je překážek přes 90, počínaje zdymadlem Střekov. A v plánu je další stavba u Děčína.
Z původních druhů se tak na našem Labi v určitém počtu objevuje losos, jehož reintrodukci je věnováno dlouholeté úsilí. Zaznamenán byl také hrouzek běloploutvý či cejn siný. Tématem dnešního článku je ale placka pomořanská. To je druh, který díky své velikosti také mohl být v minulosti rybářsky zajímavý.
Placka pomořanská, (latinsky Alosa alosa), patří mezi sleďovité ryby (Clupeiformes). Tato ryba patří mezi anadromní druhy. Migruje totiž z moře do řek za účelem rozmnožování.
Přestože byla koncem 19. století ve střední Evropě téměř vyhubena, díky moderním enviromentálním projektům se nyní placka postupně vrací do svých historických vod.
Popis a biologie druhu
Placka pomořanská dosahuje nejčastěji délky 30–60 cm. Větší exempláře mohou dorůst až 80 cm, a může vážit až 4,5 kg. Velikostně se tak podobá například jelci tloušti.
Pohlavně dospívá ve 3–6 letech. Její hlavní potravou je drobný hmyz, korýši ale i malé rybky.
Tento druh se v dospělosti vrací z moře do řek, aby se rozmnožoval. Typické období tahu je od poloviny dubna do začátku června, přičemž nejpočetnější tah připadá na květen, což dalo rybě německé označení „Maifisch“ (květnová ryba).
Samička naklade až 400 000 jiker. Placka se tře jen na štěrkové dno řek, kde se během 4–5 dní vylíhne potěr. Mladí jedinci se na podzim přesouvají do ústí řek, a zhruba okolo jednoho roku migrují do moře. Životní cyklus se opakuje, když dospělé ryby ve věku 3–8 let opět zamíří do řek za účelem výtěru.
V minulosti byla placka hojně rozšířena ve velkých evropských řekách, jako je Rýn, Labe a dalších. Regulace toků, znečištění a stavba neprostupných překážek vedly na přelomu 19. a 20. století k dramatickému úbytku populace. Poslední významné úlovky byly zaznamenány v Německu koncem čtyřicátých let dvacátého století.
Návrat zpět do evropských řek
Od roku 2003 probíhá mezinárodní program záchrany placky pomořanské, financovaný EU v rámci projektů LIFE a LIFE+. Projekt se soustředí zejména na povodí Rýna. V roce 2014 byly v Rýnu a jeho přítocích poprvé prokázáni dospělí i mladí jedinci.
Němcům se daří tento druh také uměle odchovávat v líhních. V minulosti měla placka svůj hospodářský význam zejména právě v Porýní a severozápadní části Německa, kde patřila k hojnějším druhům. Dochovaly se četné záznamy o jejím kulinářském využití.
Budoucnost placky pomořanské
Obnovení populace placky je podobně složitým a dlouhodobým úkolem jako například u nás známější problematika návratu lososů. Lepší výsledky lze očekávat jen při zlepšení průchodnosti řek a uchování vhodných trdlišť na vnitrozemských tocích, což často jde ostře v rozporu se zájmy vodohospodářů či provozovatelů vodní dopravy.
Zdroje: Wikipedia (DE), https://portal.nature.cz/w/druh-34975#/, https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/labske-ryby-na-pocatku-21-stoleti.pdf
Čtěte také:
Hlavatky v ČR, realita versus rybářské sny
Pstruh obecný: 10 věcí, které o něm možná nevíte
Jelec tloušť: rybáři podceňovaný král českých vod
Buďte první kdo přidá komentář