Lov kaprů v pojetí moderní kaprařiny klade velké nároky na vybavení. Vlasec na kapry je přitom v porovnání s ostatní výbavou skoro nejlevnější část vercajku. Právě na něm ale závisí, jestli toho dvacetikilového obra dostanete z vody ven.
Jako rybáři řešíme hlavně pevnost. To je jistě důležitý parametr, který při chytání velkých kaprů nejde opomenout. Dnešní monofily jsou přitom úplně někde jinde, než silony za dávných časů našich předků. Kdo začínal s rybařením ještě v devadesátých letech, ten ví, že klasická špulka zn. Silon uváděla pevnost někdy až dvakrát nižší než dnešní moderní materiály.
Vlasec na kapry dnes poskytuje značnou pevnostní rezervu a v kombinaci s moderním prutem (a šikovnýma rukama) dokáže bezpečně a šetrně zdolat prakticky libovolného kapra. Nemusíte přitom kupovat nijak zvlášť silné průměry. Vlasce na kapry s průměrem kolem 0,30 mm vydrží prakticky všechny situace a většinou není důvod chytat na cokoliv silnějšího.
Vlasce mají navíc výhodu ve značné průtažnosti. Ta dosahuje u různých vlasců nejčastěji hodnot kolem 10 – 15 %, čímž dokáží tlumit výpady velkých ryb i na krátkou vzdálenost.
Nash Bullet Mono – kupte si vlasec na kapry a dostanete papírovou krabičku zdarma
*Nash Bullet Mono: slušná kvalita, kde 100 metrů stojí něco přes 60 kaček. Kombinuje nízkou průtažnost, sílu a daleké hody.
Drsňáci na moravské Dyji a Moravě tahali kapry z roští na utaženou brzdu
Kombinaci síly a průtažnosti pevných vlasců historicky využívali například rybáři na Dyji v oblasti pohraničí s Rakouskem a Slovenskem. Tamější strécové chytali velké kapry už v dobách, kdy boilies neznali ani v Británii.
V dřevem zapadaných mokřadech Dyje jich bylo tenkrát velké množství a hlavní problém nebyl chytit, ale dostat je na břeh. Velké ryby se promenádovaly přímo mezi padlými stromy.
Řešení bylo pouze jedno: spolehnout se na sílu, které tehdejší vlasce nabízely. Průměr 0,50 mm a víc. Tuhé pruty jim k žádnému tlumení nárazů prakticky nepřispívaly a bylo to jen na silonu. Taktika byla jednoduchá – koupil se ten nejsilnější silon na prodejně (zásobování tenkrát vázlo), na háček napíchl kus brambory a po brzkém záběru bylo hlavní na nic nečekat a rybu prudce vytáhnout na břeh. Tak to chodívalo za prastarých bohatýrských časů. Nebýt pružného silonu a na krev utažené brzdy, těžko by mohl rybář souboj v takových podmínkách vyhrát.
Moderní vlasec na kapry má desítky různých parametrů a typů
Moderní kaprařina má se starým stylem chytání nepříliš společného. Chytáme často v úplně odlišných a extrémních podmínkách na hraně technických možností výbavy. Ano, i dnes můžeme ocenit právě vyšší průtažnost vlasce. Jsou ale případy, kdy je tato vlastnost nežádoucí. Platí to například při zavážení na velké vzdálenosti, kdy jsou lepší naopak vlasce, které tolik nepruží.
Jaké parametry u moderního vlasce na kapry řešíme:
- Průtažnost
- Odolnost proti otěru – zejména na místech s problematickým dnem, což jsou často tekoucí vody
- Zbarvení
Jakou barvu vlasce vybrat?
Můj dvorní dodavatel rybářského vlasce si vždycky dělá legraci, že jsou dvě skupiny rybářů. Do obchodu k němu chodí kapraři a jedni mají rádi výrazné barvy vlasců, zatímco druzí buď kupují čisté vlasce nebo různé kamuflážní zbarvení. Já osobně mám raději druhou variantu, i když vím, že poměrně dost známých kaprařů chytá i na jedovatě zářivé varianty. Je to asi otázka víry v úspěch. Nicméně mám za to, že temnější barvy nebo průhledný vlasec je lepší. Rozdíly se stírají jen za určitých podmínek.
Kdy můžete použít bez obav barevný vlasec:
- V kalné vodě – platí i pro „bahňáky“, rybníky nebo nádrže s průhledností do 40 cm
- V noci – „tma je holt tma“, co víc k tomu říct
Samozřejmě to není dogma. Jen říkám, že já bych měl docela cukání chytat třeba na řece se zářivým návinem na cívce.
*Fox Exocet – potápí se jako šutr, ve vodě nenápadný
Přírodní barvy vlasců:
- Kamufláž – různé hnědo-pískovo-zelenavé odstíny
- Písková barva
- Zelená
- Hnědá
- Šedá
Kolik kilometrů vlasce koupit
Kaprařina je o dlouhém návinu. Zatímco při vláčení je standardní délka šňůry na cívce lehce přes sto metrů, tady by to bylo málo. Už jenom proto, že těch 100 metrů dokážeme většinou nahodit. Při vyvážení je potřeba ještě mnohem víc.
K tomu je potřeba nějaká zdolávací rezerva. Pamatuji si jednu skvělou historku z Žernosek.
Jak jsme si mysleli, že nám zabral největší kapr na světě aneb 100 metrů přes brzdu
Kdysi dávno jsme s parťákem zase vyjeli na jezera pokusit se o nějakého slušnějšího kapra. První jízda začala hned za hodinu po příjezdu. Nahozeno jsme měli dost daleko, ale ten mastodont bral další metry jakoby nic. Rybáři okolo kolegiálně stáhli pruty, zatímco kamarád se to marně pokoušel dostat blíž ke břehu. V jeho očích bylo znát, že už se vidí minimálně na titulní stránce časopisu Rybářství. Za půl hodiny ale bylo po všem, u břehu se zjevil sumec kolem 140 cm. To boilies ho evidentně dost vydráždilo, protože nám chvíli jezdil snad uprostřed pískovny. Když jsem viděl, jak se mu tenčil návin na cívce, bál jsem se, že tohle sotva dostaneme na břeh. Tenkrát jsme měli nahozeno třeba 80 metrů, ale sumík vzal na jeden zátah určitě alespoň jednou tolik. Chybělo málo a byli jsme v háji, protože člun jsme sebou tenkrát ještě nevozili.
Kolik vlasce na kapry je reálně potřeba
Záleží na kapacitě navijáku, která je v kaprařině většinou víc než slušná. V rybářských potřebách se dřív prodával vlasec v cívkách po 100 m, které ale měly spojené vlákno. Stačily nůžky a mohli vám prodat různou délku v násobcích stovky.
Dnes se spíš prodávají rovnou velké špulky, kde je třeba kilometr i víc. Většinou se to vyplatí koupit takhle, namotáte s tím v pohodě dva navijáky a u menších navijáků většinou ještě jednu náhradní cívku. Údaje o kapacitě najdete přímo na cívce navijáku. Pokud vám z nějakého důvodu stačí méně, tak můžete nový vlasec něčím podmotat.
Většinou nějakým silnějším ale levnějším vlascem. Je to lepší varianta než použít kvalitní ale starý vlasec z minulého návinu, ten může být trochu zkroucený, což se pak může ukázat jako problém. Někteří výrobci navijáků k tomu přistupují velmi prakticky a prodávají ke svým modelům speciální cívky s menší kapacitou.
Jaký vlasec na vyvážku
S vyvážením je spousta problémů, jde o (bez nadsázky) extrémní rybaření. Vlasce začínají dělat problémy zhruba na hranici 300 – 400 metrů, kdy se negativně projevuje jejich průtažnost.
Jako vlasce na vyvážku jsou proto vhodnější spíš tvrdší monofily (strong), které tolik nepruží. Na vyvážku se vyplatí mít extra cívku, protože na normální odhoz to s tvrdším vlascem tolik nelítá.
Tip na vlasec na vyvážku:
- Fin Raider – nízkoprůtažňák s fluorocarbonovým kabátem proti oděru
Po sezóně to většinou letí do koše
Velká část rybářů mění vlasce po jedné sezóně. Časem se na každém vlasci projeví například kroucení či mechanické opotřebení. Kaprařské vlasce ale mají relativně silnou tloušťku, díky níž jsou mechanicky odolné po dlouhou dobu.
Na stárnutí materiálu má největší vliv UV záření, čemuž se na rybách nedá ubránit. Málokdo ale rybaří každý den a tak většinu času náčiní leží někde v garáži, když zvládnete vercajk uložit někam do temna, tak se životnost vlasce výrazně prodlouží až na několik let (a platí to nejen pro vlasce ale veškeré umělé materiály).
Be the first to comment