Pražská Zoo vrací karase obecného do české přírody

karasové jezírko
Ilustrační foto: redakce

Zhruba 100 kusů karase obecného vysadili pracovníci pražské Zoo do rybníku ve Vinoři. Cílem je znovu obnovit populaci druhu, jenž dříve patřil k nejhojnějším rybám českých vod.

Bývalo zvykem, že většina rybářů začínala svoji “kariéru” lovem na malých rybnících. Hlavní rybu zde odjakživa tvořil karas obecný. Ryba, která dokázala přežít téměř kdekoliv a na mnoha místech byla jediným druhem, jenž se dokázal udržet i v těch nejnepříznivějších podmínkách.

Za posledních dvacet let se ale mnohé změnilo. Najít v dnešní době karase obecného je téměř vzácnost.

Karas obecný totiž utrpěl invazí karase stříbřitého, který jej z našich vod téměř vytlačil.

Pražská Zoo se zapojuje do projektů na záchranu karase obecného a geneticky prověřené ryby chová v rybníčcích umístené ve spodní části areálu zoologické zahrady. Cílem je dostat tyto ryby zpět do dalších vod. Nyní došlo k reintrodukci části těchto ryb do rybníku ve Vinoři.

„Zoo Praha má řadu projektů na ochranu biodiverzity ve světě; asi nejznámější je návrat koní Převalského do Mongolska. Snažíme se však přispět i k záchraně některých ohrožených druhů naší fauny – a jedním z nich je kdysi zcela běžný karas obecný. Dnes je v naší přírodě vzácností, a proto začínáme s jeho reintrodukcí,“ říká na webových stránkách Zoo její ředitel Miroslav Bobek.

Zoo Praha na záchraně původních karasů spolupracuje s Biologickým centrem Akademie věd ČR a s odborníky z České zemědělské univerzity (ČZU) v nedalekém Suchdole.

Rybník ve Vinoři je vhodnou nádrží zejména z toho důvodu, že zde nedochází k hospodářskému chovu ryb a karasi budou mít vhodné podmínky k životu a rozmnožování. Ohrozit je ale může nezodpovědné vypouštění jiných ryb, například zlatých forem karasů, ze strany veřejnosti.

S takovým problémem například bojovali (marně) v parkovém jezírku v Chrudimi.

Kdy jste naposledy chytili karase obecného? Většina rybářů hodně dávno

Před dvaceti lety nebyl problém najít karase obecného. Téměř každá obec, zatopené rameno a rybníček skrývala hejna malých či větších karasů.

Po nástupu karase stříbřitého je takový úlovek vzácnost. Většinu úlovků tvoří buď “stříbrňák” nebo jeho hybrid. A to je právě kámen úrazu neboť ne vždy je jednoduché tyto druhy rozlišit a domnívaný úlovek karase obecného vůbec nemusí být původní rybou.

Zájemci o tuto problematiku se mohou informovat na webu karasobecny.cz a zachrankarase.cz, kde se dozvíte řadu dalších informací a zejména zde najdete celou řadu znaků, podle nichž můžete karase obecného rozeznat.

Ryba, která nepotřebuje dýchat

Pravděpodobně nejzajímavější schopností karasů je přežití ve vodách bez občasného přístupu ke kyslíku. Zatímco dravé a lososovité ryby jsou často na kyslík velmi náchylné, karas dokáže využít tzv. anaerobní metabolismus, kdy prakticky vůbec nepotřebuje přijímat kyslík z okolního prostředí.

Díky tomu tvořil majoritní populaci v řadě malých nádrží bez dostatečného přítoku a okysličení vody. Karas vydrží opravdu hodně. Nedávno jsme například zveřejnili článek o karasovi, který procitl po svém zmrazení.

Karasi jsou pravděpodobně nejodolnějšími rybami v naší přírodě. Osud karase obecného je ovšem do značné míry závislý na projektech mapujících poslední místa jeho výskytu a zajišťujících reintrodukci zpět do vhodných lokalit.

Be the first to comment

Leave a Reply

Your email address will not be published.