Muškaření se streamery na velké pstruhy

Jednou z velmi oblíbených metod lovu na pstruhových řekách je muškaření se streamery. Podobně jako cílený hon na velké dravce, je i tato metoda založená na záměrném použití větších nástrah.

Zatímco velmi úspěšné muškařské metody využívají vzorů skoro mikroskopických, jako jsou drobné suché mušky a mikronymfy, u streamerů není nic zvláštního lovit pstruhy na nástrahy v délce až deset centimetrů.

Rozdíl však pocítíte v počtu úlovků. Házet půl dne bez záběru je v podmínkách některých českých revírů běžná norma. Na revanš ale můžete očekávat, že se vám podaří lapit konečně nějakou větší rybu.

Vybavení pro muškaření se streamery na českou P řeku

Prut: Aftma 5, délka 9 stop (270 cm)

Šňůra: Intermediální WF nebo speciální šňůra na streamery kombinující potápivý konec a intermediální či plovoucí tělo

Návazec: ujímaný, zhruba v délce prutu

Muškaření se dvěma streamery

Mnozí muškaři rádi používají sestavu dvou streamerů. Větší streamer je použit jako koncová muška a menší se váže na přívěs cca 50 centimetrů nad konec.

Tato sestava snáze upoutá pozornost ryby a také útočí na její predátorský instinkt, neboť připomíná menší rybu v honbě za kořistí. Shánět si potravu v cizím rajónu bývá mezi pstruhy považováno za nekalou konkurenci, se kterou se musí rázně zatočit a každý větší pstruh nezaváhá takového vetřelce okamžitě sežrat!

S oblibou se na přívěs používá streamer vyrobený z pestrého materiálu pro lepší viditelnost. V podstatě to ani nemusí být streamer ale můžeme vzít nějakou výraznější mokrou mušku ve velikosti kolem 3 centimetrů či větší a řádně huňatou nymfu. Ta nám navíc pomůže návazec dodatečně zatížit pro lepší klesání.

Volba streameru podle typu vody

Možnosti materiálů pro vázání streamerů jsou prakticky neomezené. Jejich fyzikální vlastnosti se ale často hodně liší a podle převažujícího chování nástrahy můžeme streamer rozdělit takto:

• Chundelaté a bohatě opeřené streamery – vhodné do klidnějších vod, kde se vlákna perfektně rozehrají
• Streamery z tužších vláken – do rychlé a zvířené vody

Velikost streamerů a volba barvy

Větší mušky se lépe hodí do zvýšeného průtoku, kde jsou lépe patrné. Naopak v klidnější vodě můžeme mít větší úspěchy s menšími streamery.

Barevnost streamerů je tématem častých diskuzí. Shodnout se lze na tom, že původní pstruzi a zdomácnělí duháci dávají většinou přednost tlumenějším vzorům zatímco nově vysazení naopak.

Otázka barvy streameru není ale jen o volbě mezi zářivou a přírodní barvou. Do průzračné vody a za jasných dní jsou velmi zajímavé různé transparentní materiály s holografickými částečkami a podobné moderní prvky.

Samostatnou kapitolou jsou pak tzv. wiggle taily, což jsou vlastně twisterové ocásky, ovšem uzpůsobené z materiálu vhodného pro vázání na mušku. Tyto prvky už stírají rozdíl mezi muškařením a přívlačí, to však často naráží na odpor mezi mnohými muškaři. Na některých revírech navíc mají ocásky striktní zákaz ze strany rybářského řádu, zejména v období hájení dravců na MP ale regionálně i na P revírech.

*Pokud vládnete angličtinou, tak si o wiggle tailech můžete přečíst třeba zde

Jak na vedení mušek ve vodě

Muškaření se streamery lze použít k rychlému lovu aktivních pstruhů pomocí svižného přitahování šňůry. Po náhozu okamžitě začneme rukou rychle přitahovat streamer až k prutu. Pokud je v blízkosti ryba ochotná na streamer zaútočit, tak se to většinou stane na některý z prvních náhozů. Zejména duhákodromy jsou této jednoduché technice zaslíbené.

Ne vždycky je ale pstruh v ráži, obzvláště pokud jde o zkušeného původního pstruha. Opatrnější přístup spočívá v krátkých poskocích (rychlých ale krátkých potažení za šňůru), které se na konci návazce projeví třeba jen jako škubnutí. Takto lze vyprovokovat opatrnější ryby na našich často navštěvovaných revírech.

Dále lze streamer vodit podobně jako nymfu na odhoz nebo jako mokrou mušku při lovu po proudu. Tato metoda je velmi zajímavá, neboť ji jde kombinovat s přitahováním a opětovným vyklesáváním streameru s pomocí opětovného uvolnění šňůry.

Jednoduché tahání streameru proti proudu paradoxně funguje nejméně a když už tak na velmi čerstvě vysazené duháky, kteří berou vše. Touto taktikou ale můžeme uspět při větší vodě blízko rybích úkrytů, když po splavení šňůry po proudu budeme tahat streamer nad kořeny a podél podemletých břehů. Vyplatí se i ponořit špičku prutu do vody, aby streamer projel blíže rybím úkrytů.

Chytání po proudu versus chytání proti proudu

Pro lov pstruhů je často používán streamer házený proti proudu. Funguje to též dobře v přívlačí i při lovu na tungstenové nymfy. Hlavní příčina úspěchu tohoto přístupu spočívá ve dvou faktorech. První je snazší oklamatelnost ryb, které se dívají nejčastěji proti proudu a tak si nevšimnou vašeho příchodu. Druhým faktorem je rychlejší vyklesání mušky nebo umělé nástrahy při vedení s proudem dolů.

Není ale problém využít i chytání po vodě, které je velmi úspěšné například při lovu na mokrou mušku. Zejména při větší hladinové aktivitě ryb lze tyto techniky dokonce používat i se streamerem.

Na opatrnější ryby ale častěji platí vedení poblíž dna, čehož docílíme právě nahozením proti proudu. Můžeme však oba tyto přístupy kombinovat.

Náhozem proti proudu nám mušky začnou klesat ke dnu. V této fázi je důležité stíhat dobírat šňůru, tak abychom včas zareagovali na případný záběr. Poté, co nás muška mine můžeme ještě pokračovat nějaký čas po proudu dokud se šňůra nenapne.

Čtěte také: Muškaření na tlouště – jak na to

Pro větší rozsah pohybu mušky i pod námi je potřeba házet šikmo proti proudu a umět šňůru položit například do obráceného U, které se nám postupně vlivem proudu vyrovná. Muška takto může driftovat ještě mnoho metrů pod námi až třeba na konec tůně, kde necháme streamer zastavit na napnuté šňůře a postupným přitahováním a pouštěním imitujeme raněnou rybku.