Lov propadem tvoří jeden z hlavních a zároveň snadných způsobu vedení nástrahy při přívlači. Není nijak přesně definovaný a má mnoho variant, což nováčky trochu může znejistit. Zároveň je to ale dobrá zpráva, neboť si při propadu můžete zaexperimentovat. Základní návod vám ale poskytneme dál v textu.
Jak vlastně bude váš lov na propad přesně vypadat, to záleží dokonce i na vybavení a použité nástraze. Pohyb nástrahy vodou ovlivňuje totiž hodně věcí. Nemá cenu si ale lámat hlavu nad detaily.
Jednoduše řečeno, propad spočívá v přerušovaném navíjení s nástrahou, která při pauze padá ke dnu.
Odtud se vzal název propad a nejčastěji se pro něj používají gumové nástrahy s olověnou zátěží.
Jak lov na propad vypadá?
Pokud bychom měli lov na propad popsat začínajícímu rybáři, který o něm nikdy neslyšel, tak postup vypadá zhruba takto:
Po nahozu počkáme až nástraha spadne na dno. To byste měli cítit v prutu jako odlehčení špičky a následně povolení šňůry.
Nástrahu opět zvedneme do sloupce. Provádíme například 2-3 otočkami kličkou, alternativě lze nástrahu zvedat pohybem prutu.
Poté následuje opět pád na dno.
Opakujeme dokud nám na nástrahu neskočí dravec nebo dokud není nástraha zpět u nás. Poté pokračujeme dalším hodem.
Jedná se o velmi osvědčenou techniku, která funguje a je naprosto jednoduchá.
Útok na nástrahu často přijde právě ve fázi propadání nástrahy, což trochu klade nároky na dobře vyladěné vybavení a postřeh neboť začátečníkům může dost záběrů utéct bez povšimnutí.
To samé se děje při špatně sladěné sestavě, která nemá citlivost.
Co by měla splňovat sestava prutu, navijáku a šňůry na propad
Sestava prutu a navijáku na přívlač by měla být dimenzovaná na typ vody a cílovou rybu. Zároveň ale musí poskytovat dostatečnou citlivost.
Všimněte si důrazu na šňůru. O vlasci zde nemůže být vůbec řeč. Lovit propadem s ním lze, chybí tam ale pocit toho, co se děje s nástrahou. Vlasec totiž pruží, pletenka ne. Nejlepší je kvalitní šňůra ve vhodném průměru, která zajistí absolutní kontakt s nástrahou.
Prut by měl být dostatečně citlivý, tak abyste dokázali cítit zda nástraha dopadla na dno a ideálně poznat typ dna – měkké nebo tvrdé.
K tomu všemu patří samozřejmě vhodný naviják.
Nejjednodušší je začít s aktivně pracujícími gumovými nástrahami
Jako výchozí volba se pro začátečníky jeví nejlépe klasické gumové nástrahy typu různých rybiček (ripper, kopyto) nebo twisteru.
Tyto nástrahy aktivně pracují při vedení vodou a fungují například i při rovnoměrném navíjení. Pak jsou k dispozici gumové nástrahy, které při tažení žádnou činnost nevykonávají. Smáčci, nymfy, ráčci nebo různí červi.
Práce s nimi je trochu náročnější neboť vyžadují větší šikovnost při jejich oživování a to právě musí rybář zajistit způsobem vedení a například práci se špičkou prutu.
Propad může mít mnoho variant
Způsob lovu na propad je velmi variabilní. Velkou roli hraje již výběr nástrahy a její hmotnosti.
Právě váha nástrahy ovlivní délku propadu prakticky nejvíce. Proto může být praktické používat zátěže typu čeburaška, které lze snadno měnit přímo na šňůře a tím upravovat váhu nástrahy operativně dle potřeby.
Stejně tak některé nástrahy díky své velikosti a tvaru propadají různou rychlostí.
Ovlivnit délku propadu lze také ve fázi navíjení. Více otoček navijáku zvedne nástrahu více do sloupce a tak posléze logicky déle padá.
Můžete tak zkoušet rychlý propad s těžkou nástrahou nebo naopak pomalé vláčení a propadání s lehčí nástrahou, což bývá často úspěšnější. Je ale nutné zkoumat a experimentovat. Dobrý začátek je, když nástraha padá na dno minimálně tak dvě až tři vteřiny.
Pokusy můžete také dělat s délkou pauzy na dně. Další pole pro experimenty vám také poskytují samotné nástrahy.
Volit můžete různé tvary, barvy a značky. Nejlepší je ale ta nástraha, již nejvíce důvěřujete a kterou tím pádem nejčastěji používáte.
Buďte první kdo přidá komentář