Severočeští rybáři vysadili nedávno celkem 3000 kusů malých sumců (tzv. roček Su1). Zatímco běžně rybáři nadávají, že rybářský svaz vysazuje ryb málo, tady se strhla mela zcela opačná. A o emoce nebyla nouze.
Někteří rybáři v diskuzi pod příspěvkem na sociální síti Facebook vyjádřili ostrý nesouhlas s vysazováním tohoto druhu, který je přitom českou původní rybou.
Slovo nesouhlas je tady možná ještě mírným výrazem, výroky jako „sumec je škodná“ patří k tomu slabšímu kalibru, co lze v diskuzi spatřit. Souhrnně by se dalo říct, že část rybářů tvrdí, že je přesumcováno.
Názory v komentářích tvrdí, že sumců je na revírech příliš. Pestrá směsice komentujících se zmiňuje, že kvůli sumcům pociťují úbytek cejna, ostatních druhů tzv. bílé ryby, línů a také dravců. Zazněl dokonce komentář, že sumec likviduje i kapry.
Sumec velký je přitom původním českým druhem, který do našich vod patří a je součástí úředně schválených zarybňovacích plánů na velké části MP rybářských revírů po celé ČR.
Dalo by se navíc očekávat, že zmíněné přemnožení sumce se musí projevit v jeho úlovcích. V zajímavém kontrastu k těmto výrokům jsou statistiky přisvojených úlovků, které sumec nikterak „neovládl“.
V úlovcích rybářů sumec nijak výrazně nedominuje
Loňské statistiky úlovků v rámci celého, územně dosti rozsáhlého, severočeského ÚS ČRS hovoří o celkem 1362 ks ponechaných sumcích o průměrné váze 9,48 kg/ks. Velká část přisvojených sumců připadá na severočeské Labe.
Nikde se nedá mluvit o nějakém šokujícím počtu ulovených a přisvojených sumců. Z často zmiňovaných Nechranic se každoročně vyloví zhruba pouze něco přes 100 kusů sumce. Buď jeho počty nejsou tak vysoké, nebo rybáři sumce výhradně pouští – statistiky totiž obsahují jen zapsané přisvojené ryby.
Naproti tomu v komentářích zmiňovaná bílá ryba nejspíš není zdecimovaná tak drasticky, jak by se mohlo z vyjádření na sítích zdát.
V minulém roce rybáři přisvojili např. 14665 kusů cejna o celkové váze 12232 kg. Díky novému hájení těchto druhů ryb, které zde platí v jarním období, se nejspíš stavy menších nedravých druhů ryb zvýší. A to se snad pozitivně odrazí i na dravých rybách pro něž tvoří potravní základnu.
V diskuzích byl zmíněn také úbytek lína. Na něm má, dle některých diskutujících, sumec svůj velký podíl. Na všech revírech Severočeského ÚS bylo přitom loni uloveno 6383 ks lína o celkové hmotnosti 3123 kg. Více statistik lze najít na webu Severočeského ÚS ČRS. Tento druh se v regionu navíc poměrně intenzivně vysazuje.
Sumec se distribuuje především na vybrané větší revíry
Na severu Čech je sumec primárně vysazován do větších revírů. Příkladem může posloužit například Nechranická přehrada nebo řeka Labe.
Na Labi navíc nachází dostatek potravy v podobě na Labi nepůvodního hlaváče černoústého, který se zde v posledních letech více rozšířil. (Máme ovšem zprávy, že na dolním toku jeho výskyt již rybáři zaznamenávají v menší míře).
Vysazení sumce je přitom doplňkem k jeho stávající populaci na revírech a celkový objem 3000 ks ročka(!) není vůbec mnoho i kdyby se vysadil pouze na několik zmíněných lokalit.
Tento článek samozřejmě nemá za cíl popírat fakt, že mnohé druhy ryb početně ubývají, zde je ale daleko více problémů a faktorů než domnělé přemnožení jednoho druhu, které se plošně ani neprojevuje v úlovcích.
Označování sumce za škodnou je v lepším případě součástí rybářské latiny a folkloru. V tom horším by se časem mohlo stát záminkou k nějakému honu na čarodějnice, což určitě nepotřebujeme my ani „naše“ revíry.
Jaký je váš názor: Nedaří se vám chytit jinou rybu než sumce jak tvrdí někteří diskutující? Nebo je celá aféra přehnaná?
Zdroj: ČRS Severočeský územní svaz, autorský text, foto: autor
Počet dravců je směšně malej a ve srovnání s tunama kaprů a dalších ryb, co nejsou dravci a hází se do vody, je to jen drobnej zlomek. Kormoráni, pytláci a tak dál určitě hrajou roli v úbytku spousty druhů, včetně dravců, ale hlavní vinu mají obyčejní rybáři, co si každej rok odnáší hromady kil a taky to, že metody jako chytání na ribku, co je ve většině Evropy zakázaný, jsou tady pořád povolený.