Lov štik v noci je nedoceněným způsobem, jak se dostat na kobylku této dravé rybě. V nočních hodinách se raději orientujeme spíše na candáta nebo sumce, jejichž vrchol aktivity připadá právě na temné noční hodiny.
Štika v noci poněkud utlumuje svoji aktivitu, podobně jako například okoun. V určitých lokalitách ale můžeme pozorovat jisté změny v rybím chování, kdy dochází naopak ke zvýšené večerní a noční aktivitě.
Kolikrát se tak noční lov může stát úspěšnějším než běžné vycházky za denního světla.
Má lov štik v noci vůbec nějaký smysl?
Z fyziologického hlediska štice v nočním shánění potravy celkem nic nemusí bránit. Je pravda, že při obstarávání kořisti spoléhá především na zrak. Jako všechny ryby ale disponuje citlivou postranní čarou, která ji dovede spolehlivě navigovat i během tmy stejně jako například v kalné vodě!
Otázkou je spíše, za jakých podmínek se štika během noci aktivizuje a jak a kde ji chytit. To jsou otázky, které nás rybáře dovedou velmi potrápit.
Noční hon za zubatou je především letní záležitost. Aktivita ryb se s vyšší teplotou vody zvyšuje. Všeho ale moc škodí a tak zejména během letních veder jsou vždy úspěšnější brzké ranní a noční hodiny. Ryby se v tuto dobu často úplně přeorientují na noční život, čemuž napomáhá i pohyb drobných rybek. Ty se v nočních hodinách odváží odpoutat od břehové linie a snaží se nakrmit i na otevřené vodě, čímž bezostyšně provokují všechny dravce na revíru. Velmi úspěšné bývají lovy za klidných letních nocí nebo před a po bouřkách z horka. Přechod fronty naopak dokáže zamíchat s „harmonogramem braní“ na dlouhé dny.
S příchodem podzimu tato noční aktivita bohužel upadá. Vzhledem ke globálnímu oteplování ale noční lovy často mohou trvat až do října, neboť ryba nehledí na kalendář ale na teplotu vody.
Výběr místa pro chytání
Vycházka na noční štiku vás zavede do úplně jiných míst než ve dne. Klasické denní fleky můžeme nechat odpočívat a vrhnout se na nová místa. V noci totiž dochází k opravdu velkým změnám v distribuci ichtyofauny na revíru. Lidově řečeno se i malé bojácné rybky rozplavou na nechráněnou otevřenou vodu. Dravci se je pak snaží pronásledovat.
Perspektivní jsou mělká místa do dvou metrů hloubky s tvrdým dnem a bez přítomnosti vodní vegetace. Právě do takových míst vyráží štika na noční svačinu.
Zajímavé jsou též mělké naplavené kosy na řekách a překážky na nich. Bez povšimnutí nesmíte nechat ani terénní zlomy, u nichž v noci štiky často stojí z té méně hluboké strany.
V podstatě štika během noci vyhledává podobná místa jako candát, pro něhož je noc „hlavní směnou“.
Důležitým vodítkem je na řece i rychlost vody. Kořistí je totiž hlavně potěr a menší ryba, kterou najdete pouze na klidnější vodě.
Vlasec lepší než pletená šňůra
V noci se chytá opravdu blízko břehu. Nástrahu je dokonce nutné poctivě dovést až na kraj vody. Boj nakrátko vyžaduje nejen dobře seřízenou brzdu ale i výborně sladěnou sestavu, která dokáže tlumit výpady. Klasický monofilní vlasec v tomto případě velice dobře poslouží. Jeho průtažnost skvěle amortizuje veškeré pohyby ryby a pomůže předejít její ztrátě během zdolávání.
Výběr nástrah pro lov štik v noci
Chytat můžete na všechny možné nástrahy. Funguje rotační třpytka i plandavky. Zabírá i agresivní vedení gumových nástrah ale nejvíce se na štiku osvědčují klasické woblery.
Záběrů může být v noci od štiky poněkud méně než byste čekali (vynahradit vám to může ale candát nebo sumec), zato ale můžete dostat na háček trochu lepší kusy než je na revíru běžné.
Agresivní vedení nástrahy tady najde svoje uplatnění. Z principu už není špatně vybrat woblery, které se samy o sobě chovají dost divoce a dělají ve vodě řádně pozdvižení. Všelijaké vibrace, vlnění a chřestění jsou pro rybu jediným vodítkem k lokalizaci cíle pro útok.
Zbarvení v noci nehraje tak důležitou roli. Hodí se nejlépe woblery typu Minnow a crank středních či lehce větších rozměrů do 12 cm. Povrchové poppery v noci fungují též ale jejich hlavní čas nastává během západu slunce.
Velké úspěchy lze zaznamenat s woblery typu suspender, které při pauze visí nehybně v prostoru. Pravděpodobnost záběru je u nich vyšší než u rychle tažených třpytek či jigů, které při zastavení prudce padají na dno.
Co se týče taktiky, je opravdu velmi důležité znát svoje fleky. Dobrá prohlídka místa za dne vám pomůže nejen zjistit jak dojít k vodě aniž byste se přerazili. Hlavně můžete prozkoumat hloubkové poměry, přítomnosti překážek a promyslet si směr nahazování a tažení nástrahy. Na složitých místech s bujnou vegetací nebo strmým břehem si musíte promyslet i jak budete rybu zdolávat a podebírat neboť po záběru už bude na přemýšlení možná poněkud pozdě.
Samotné vedení nástrahy by mělo být sice dosti pestré ale ne příliš rychlé. Časté pauzy dají wobleru možnost ustrnout ve vodním sloupci. Štičí záběr často přichází právě v momentu kdy nástraha nehybně visí. Wobler táhneme buď nade dnem nebo zhruba v polovině hloubky na daném místě.
Přečtěte si také: S rotační třpytkou na štiku
Buďte první kdo přidá komentář