Podzimní zarybňování v západních Čechách začalo: rybáři ale řeší nízké stavy vody

S příchodem podzimu se naplno rozbíhá tradiční období intenzivního zarybňování rybářských revírů. Letos však rybářům komplikuje situaci pokračující nedostatek vody. To se týká jednak chovných vod ale také přímo revírů.

Průtoky v řadě řek zůstávají i na konci září podprůměrné. Hospodáři revírů proto musí pečlivě vybírat lokality, kam lze ryby nejlépe vysadit.

Nedávno takto zarybňovali tekoucí i stojaté vody na západě Čech.

Podle informací Západočeského územního svazu se vysazovalo na větším počtu revírů. V uplynulých dnech zamířil tržní pstruh duhový do několika pstruhových úseků a nádrží.

Zarybnění se týká lokalit jako revír Chodovský potok 3, Kolová, Ohře 12 P, Mže 8 a také revír Mže 8 A – Jalový Dvůr (Branka).

Nešlo jen o duháky v tržní velikosti

Do revírů byly vysazeny také desítky tisíc kusů menších ryb dalších druhů. Konkrétně šlo o 34 tisíc kusů ročka lipana podhorního a 42 tisíc kusů ročka pstruha obecného. Dalších 200 kilogramů tvořil tržní pstruh obecný.

Právě podzimní období je z pohledu zarybňování velmi důležité. Nové ryby mají před sebou několik měsíců chladnějšího období, během kterého se mohou lépe adaptovat na podmínky v revírech. U druhů, jako jsou lipani nebo potočáci, jde zároveň o důležitou součást dlouhodobé péče o populace ryb v tekoucích vodách. Na drtivé většině pstruhových revírů v ČR je populace pstruhů a lipanů udržitelná jen za předpokladu, že rybářské organizace obsádku podpoří vysazováním a odchovem v líhních.

Zarybňování pokračuje také na mimopstruhových revírech. Každý víkend do nich putují tisíce kilogramů ryb, především a nepřekvapivě se to hlavně týká kaprů. Ti ve vysazování vždy a všude dominují.

Na ostatní druhy se ale nezapomíná ani v nejmenším. Podzimní vysazování bývá druhově velmi pestré, což platí i na západočeských revírech.

Vedle kaprů zde rybáři vysazují také amury, líny, štiky, candáty a další druhy takzvané bílé ryby.

Pozornost je věnována i reofilním druhům, tedy rybám, které přirozeně obývají proudící úseky řek. Mezi nejznámější patří parma obecná, podoustev říční, jesen, ostroretka stěhovavá nebo mník jednovousý.

I těchto ryb jsou do revírů každoročně vysazovány tisíce kusů s cílem podpořit druhovou pestrost a posílit stavy rybách obsádek v řekách.

Hydrologická situace na revírech je na mnoha místech alarmující

Letošní podzimní zarybňování kvůli suchu ale přece jen probíhá za méně příznivých podmínek než v některých předchozích letech, kdy situace také nebyla vždy zcela ideální.

Hospodáři revírů tak stejně jako mnozí jiní doufají, že zima a další rok přinese srážkově bohatší období bez dalších klimatických a hydrologických extrémů, kterých letos revíry zažily až moc.

Na mapě průtoků je velká část měřících stanic na hodnotách pod hranicí sucha. V tomto směru nejsou bohužel ani západní Čechy žádnou výjimkou ze situace v celé republice.

Závažnost současné situace potvrzuje zpráva o hydrologické situaci (PDF soubor) ze dne 23. září. Povodí Vltavy v ní k západočeským tokům píše následující:

Průtoky na tocích v povodí Berounky jsou nadále na velmi nízké úrovni, hluboko pod hodnotami dlouhodobých měsíčních průměrů pro toto období. Na většině toků se průtoky aktuálně pohybují pouze v rozmezí Q364d až Q355d. Velmi nízké průtoky zůstávají aktuálně nadále zejména v povodí Radbuzy, na Mži nad VD Hracholusky, v povodí Úslavy, Střely nad VD Žlutice, Rakovnického potoka, ale i jinde. Na řadě toků jsou zaznamenávány průtoky blízké nejnižším měřeným hodnotám pro toto období za celou dobu pozorování (v některých profilech již od roku 1930.