Aktivita ryb při změně teplot: co se děje, když se voda začne oteplovat

Zdravím vás, milí čtenáři a bratři z Petrova cechu. Tentokrát se společně podíváme na několik věcí, které ovlivňují chování ryb. Nepůjde o žádnou vědeckou studii, spíš o lehce vysvětlený pohled na to, co se děje ve vodě a jak se to promítá do sportovního rybolovu. Některé věci je dobré si před sezonou znovu připomenout. Často právě tyhle zdánlivé drobnosti rozhodují o tom, jestli bude vycházka k vodě úspěšná, nebo ne.

Jedním ze základních jevů je takzvaná anomálie vody. V praxi to znamená, že voda má největší hustotu přibližně při teplotě čtyř a půl stupně Celsia. Je tedy v tu chvíli nejtěžší. Pro rybáře je to důležité nejenom na jaře.

Po zimě je voda ve stojatých nádržích promrzlá a vrstvy jsou rozdělené. U hladiny byla voda nejchladnější, často zamrzala, zatímco čtyřstupňová voda zůstávala u dna. Jakmile začne na jaře svítit slunce, začne se nejdříve ohřívat právě hladina. V okamžiku, kdy se horní vrstva dostane přibližně ke čtyřem stupňům, začne být těžší než voda pod ní. A protože těžší voda nezadržitelně klesá dolů, začne se celý vodní sloupec promíchávat.

Je to podobné, jako když si do horkého čaje přilijete studenou vodu. Tekutiny se promíchají a výsledkem je rovnoměrnější teplota. Ve vodních nádržích probíhá něco velmi podobného. Horní vrstvy postupně klesají, promíchávají se s chladnější vodou a teplota se vyrovnává v celém sloupci.

V ideálním případě nastane chvíle, kdy je voda od hladiny až ke dnu zhruba stejně teplá, právě kolem čtyř až pěti stupňů.

A to je okamžik, kdy se ryby začínají více pohybovat a jejich aktivita roste. Nejrychleji je to vidět na mělčinách. Ty se navíc lokálně ohřívají jako první. Například již minulý týden jsem díky čisté vodě mohl pozorovat bílou rybu přímo v pobřežních partiích jednoho většího rybníka.

V této fázi jara se dá říct, že ryby mohou být prakticky kdekoliv. Nádrž ještě není rozdělená na vrstvy podle teploty a obsahu kyslíku. Ryby tak mají k dispozici celý vodní sloupec.

S dalším oteplováním se ale situace začíná měnit. Jakmile teplota vody překročí přibližně čtyři a půl stupně, voda už při dalším ohřevu naopak stává lehčí. Teplejší voda zůstává u hladiny a nemusí už klesat ke dnu.

V mělkých rybnících to často nemusí dělat rozdíl, protože vítr a pohyb vody vrstvy znovu promíchávají. Na hlubších vodních plochách se ale postupně vytváří přechodová vrstva mezi teplou vodou nahoře a studenou vodou dole u dna.

U hladiny může voda v létě dosahovat i více než dvaceti stupňů. S hloubkou její teplota klesá a někde v hloubce vzniká poměrně ostrý přechod. Pod ním bývá voda výrazně chladnější a někdy i chudší na kyslík, protože je od zbytku sloupce oddělená.

Lovit v místech, kde je kyslíku málo, pak většinou nedává velký smysl.

Ani tady to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Přechodová vrstva totiž nemusí být v celé nádrži stejně hluboko. Na velkých přehradách může mít její průběh tvar oblouku.

Abych vám to popsal nějak názorněji, tak spíš tvar obrácené misky položené do revíru.

U břehu tak může být relativně teplejší voda až do značné hloubky. Přechodová vrstva se objeví dál u břehu a směrem od břehu se někdy zvedá k hladině.

Na širé vodě o dvě stě metrů dál už může začínat studená vrstva vody jen několik metrů hluboko. Jak se blíží protější břeh, tak zase přechod klesá až se dotkne dna a příbřežní partie jsou opět prohřáté.

Zajímavé je, že ryby se někdy objeví i pod tím ostrým přechodem Třeba kapr se při hledání potravy dokáže krátce ponořit i do méně okysličené vody u dna. Stráví tam ale jen krátký čas a zase se vrací výš. Dá se říct, že si tam jen rychle „skočí“ dolů pro potravu.

Pro rybáře to znamená, že montáž může ležet třeba na zdánlivě vhodném místě. Například u nějaké lavice nebo zlomu dna.

Může se ovšem jednat již o místo pod přechodovou vrstvou, kde je v létě chladná voda a málo kyslíku. Pohyb ryb v těchto hloubkách je výrazně omezenější než o několik metrů nahoře.

Ryby v létě často vidíte přímo u hladiny a proto je tolik populární například Zig Rig, který umožní nastražit montáže ve sloupci..

Aby to nebylo příliš jednoduché, existuje i naprosto opačný scénář. V horkém létě se může silně prohřátá vrstva u hladiny potýkat se silným nedostatkem kyslíku, zatímco hlubší voda může být naopak na kyslík bohatší.

Každá vodní plocha má trochu jiný režim a specifika. V takovém případě bývají mělčiny téměř prázdné a větší ryby se drží dál od břehu v hlubší vodě.

Univerzální návod neexistuje. Záleží na hloubce a charakteru vodní plochy, kromě ročního období hraje roli i denní doba, přítomnost rostlin, sinic nebo blízkost a vydatnost přítoku.

Proměnných se dá vyjmenovat hodně ale není třeba podléhat panice. Pokud rybář není slepý, tak ryby nebo známky jejich přítomnosti spatří velice snadno. Kdo jen naslepo nahodí montáže, tomu žádná rada nepomůže.

Na podzim pak dochází k dalšímu promíchání vody, tentokrát v opačném směru než na jaře. Teplota se znovu vyrovná v celém sloupci a nádrž se postupně připravuje na zimu. V zimním období pak zůstává nejteplejší voda právě u dna. Má zhruba čtyři stupně a díky své vyšší hustotě tam také zůstává. Ryby v této vrstvě přečkávají zimu, zatímco voda u hladiny je ochlazovaná mrazivým vzduchem.

Nejlepší pro ryby je teplota vody do 20 stupňů

A jaká je vlastně ideální teplota vody pro aktivitu ryb? Obecně se dá říct, že kaprovité ryby jsou nejaktivnější při teplotách přibližně mezi deseti a dvaceti stupni. Je ale důležité zdůraznit, že mluvíme o teplotě vody, nikoliv vzduchu. Každý druh má navíc své vlastní preference. Plotice nebo cejn dokážou být poměrně aktivní i v zimě, zatímco kapr nebo sumec má rád spíše teplejší vodu.

S rostoucí teplotou se ale objevuje další problém. Teplá voda obsahuje méně kyslíku. Jakmile teplota překročí zhruba dvacet stupňů, může aktivita ryb naopak klesat a ryby bývají apatické.

Staří rybáři říkávali, že ryby začínají opravdu dobře brát ve chvíli, kdy rozkvetou pampelišky. Dnes už to neplatí úplně doslova, protože průběh ročních období je v posledních letech trochu jiný. Mírné zimy často umožňují lovit kapry téměř po celý rok. Letos to trochu neplatilo, stačilo ale počkat necelé tři týdny a z lovu na dírkách jsme tento týden mohli přejít k posezení u vody jen v lehké mikině…

Paradoxně se poslední léta jako nejtěžší období pro rybolov jeví léto. Ryby bývají během horka nejaktivnější v noci, kdy je voda chladnější a klidnější. Jenže noční rybolov u nás není povolený. Zbývá tak jen krátké okno brzy ráno a večer před půlnocí.

Navíc se na mnoha revírech přidává ruch rekreační plavby nebo vodních sportů a masové rekreace, která se stává čím dál tím hlučnější.

Naopak jaro patří k nejzajímavějším obdobím celé sezony. Voda se postupně ohřívá, ryby se po zimě rozjíždějí a před třením intenzivně přijímají potravu. Právě v té době se často dají ulovit opravdu pěkné ryby. A někdy stačí jen mít trochu představu, co se v té vodě vlastně právě děje.

Čtěte také:

Zákaz olova stále na pořadu dne: přejdeme na zátěže z betonu, wolframu a cínové bročky?

Neokoukaná vláčecí nástraha z Ruska a Ukrajiny: mandula je novinkou sezony

Malá muškařská provokace: nová sada netradičních vzorů od Delphina

Feeder v březnu: jednoduché tipy od vody a jeden dost nečekaný úlovek

Pellet box, který zvyšuje šanci na záběr: návnada a nástraha k okamžitému použití