S příchodem veder přicházejí bohužel i letošní první zprávy o úhynech ryb a zákazu rybolovu na revírech.
Severočeský územní svaz ČRS zakázal rybolov na čtyřicetihektarové nádrži Modlanská, podrevír č. 13 revíru 441002 – Bílina 2, na Teplicku. Informoval o tom v této aktuální zprávě.
Na nádrži došlo vzhledem ke kyslíkovému deficitu k hromadnému úhynu ryb. Zachránit co se dá od včerejška pomáhají hasiči a pracuje se zároveň na odklízení uhynulých ryb.
Podobné situace na dalších lokalitách bohužel nejsou vyloučeny. Hlavním faktorem je samozřejmě vysoká teplota vzduchu a vody. Společně s dalšími faktory to pak může být příčinou dalších úhynů.
Letos navíc máme problém všeobecně zostřený tím, že již od jara jsou vodní toky na velice nízkých stavech. Pokud se nedostaví výraznější či dlouhodobější srážky tak situace nebude vůbec růžová.
Teplo vede ke kyslíkovému deficitu a úhynům
Vlna veder nepůsobí negativně jen na člověka ale působí závažné problémy také pro vodní ekosystémy. Na rybářských revírech i chovných vodách po celé republice se prakticky každé léto objevují zprávy o úhynech ryb. Hlavní příčinou je nedostatek kyslíku ve vodě, což přímo souvisí s vysokou teplotou. V kombinaci s dalšími faktory to pak může vést k častým úhynům.
Teplá voda znamená méně kyslíku
Při vysokých teplotách voda ztrácí schopnost zadržet kyslík. Zatímco studená voda je na kyslík relativně bohatá, ta ohřátá nad 25 °C obsahuje už jen minimum rozpuštěného kyslíku.
Markantní je to například na menších pstruhových revírech, kde v kombinaci s nízkým průtokem se tyto toky stávají pro lososovité ryby nevhodnými.
V kombinaci s dalšími faktory jako je vliv vodního rostlinstva, sinic či jinak relativně neškodného úniku splaškových vod se během několika hodin může snížit hladinu kyslíku na nebezpečné minimum. Následně pak dochází k udušení rybí obsádky.
V minulé sezoně se úhyny na různých revírech týkaly nejen citlivějších druhů jako jsou někteří dravci ale hynuly již také odolnější kapři a další druhy.
Vinu nesou i další faktory
Přehřátí vody ale není jediný problém. Na vině bývá i nadměrné množství živin ve vodě, přitékajících z okolních polí nebo kanalizace. To vede k přemnožení řas a sinic, jejichž rozklad dále spotřebovává kyslík. Situaci zhoršuje také nízký stav vody v dlouhodobém suchu. Zatímco v chladné části roku by tyto faktory k úhynu vést nemuseli, za současného stavu je ke katastrofě bohužel vždy blízko.
Přispívajícím faktorem mohou být také splaškové vody, které se za normální hydrologické situace ve vodě beze škod rozředí ale za aktuální situace nikoliv a odčerpávají další kyslík.
Na některých lokalitách mohou pomoci zařízení na provzdušňování vody, které si například loni pořídili středočeští rybáři.
Vzhledem k dlouhodobému charakteru aktuálního počasí se zdá, že s podobnými jevy budeme bojovat stále častěji.
Čtěte také:
Rybářský sen! Vágner vytáhl další monstrum z Vltavy
Víkend plný přestupků: pytláci se vymlouvali na měření vody
Buďte první kdo přidá komentář