Dravců je málo a trofejní končí na talíři: vznikla petice za horní míru

Otevřel jsem Facebook a všude vidím příspěvky s peticí – za horní míru dravců. Změnit rybářský řád za poslední roky už zkoušelo víc, zatím výsledky nejsou velké. Věřím ale tomu, že je potřeba se ozývat protože jinak se nezmění nikdy nic.

Aktuální petici za zavedení horní míry dravců, kterou naleznete na odkazu o dva odstavce níže. Zatím jsem se osobně nerozhodl jestli podepíšu, protože nevím jestli není spíš cestou větší vysazování dravců a radikální omezení počtu přisvojených kusů. Naprosto ale chápu proč petice vznikla.

Jestli máte zájem o petici, odkaz je zde, včetně možnosti kontaktovat organizátora:

https://www.petice.com/horni_miru_pro_dravce

Já si dovolím v této souvislosti nastínit malou úvahu a pár otázek, které mě vrtají hlavou delší dobu. Upozorňuji ale, že další řádky jsou můj subjektivní dojem a úvahy založené na vlastních zkušenostech a troše statistiky dostupné z online zdrojů.

Čísla odnesených dravců jdou dolů: pouští rybáři dravce zpět nebo nejsou ryby?

Poslední dobou si rád čtu výkazy o úlovcích, které svaz zveřejňuje na internetu nebo se mi je povedlo různými cestami vyšťourat ze záznamů a archivních článků.

Počty vykázaných přisvojených dravců bývají mnohde dost nízké. Například u štik je to velmi výrazné. Otázkou tedy je, zda má vůbec horní míra smysl. Když odhlédneme od slavných případů, kdy rybář k nelibosti ostatních zbaští trofejní rybu, tak zjistíme, že se vlastně velké počty dravců z revírů neodnáší. Mnohde na menších vodách to nevychází v průměry ani na dva kusy týdně, pokud to rozpočítáme na sezonu od 16.6. do 31.12.

Že by rybáři všechno pouštěli? V mnoha případech určitě ano. Početná množina rybářů ale pořád loví pro maso (zcela legitimně), které je u dravců obzvlášť vysoko ceněné. Z toho celého mi vyvstává na mysl obava, že dravců je prostě málo a málo se chytají.

Že bude počet odnesených kaprů vyšší než dravců, to nikoho nepřekvapí. Nepoměr přisvojených kaprů a dravců je zcela propastný a obávám se, že to vypovídá spíše o nízké obsádce dravých ryb, než o tom, že dravce rybáři loví málo nebo je raději pouští.

Tip: přesvědčte se sami. Podívejte se na internet své MO nebo se ptejte na přesná čísla z výkazů úlovků a porovnejte počet kaprů, štik, candátů. Třeba zjistíte, že na jednoho rybáře nepřipadá ani půl štiky za rok…

Na starém webu ČRS byly dispozici statistiky úlovků do roku 2022. Tam můžete vidět, že sice klesal počet odnesených kaprů ale klesal i počet štik. Roky 21 – 22 sice asi ovlivnila pandemie, dlouhodobý pokles tam byl vidět i předtím.

K této problematice se dá dohledat celá řada zdrojů. Mě zaujalo například to, že úlovky štik klesají setrvale například i na velkých přehradách typu Lipna (zde celkem výrazně) a mírně na Orlíku. Mírný nárust má počet ulovených štik na Slapech. Z dostupných údajů také plyne, že na všech třech zmíněných nádržích množství vysazovaných štik v poslední dekádě pokulhává oproti situaci před rokem 2010.

Velké změny nahoru a dolu jsou vidět u candáta. Tam ale promlouvají tolik diskutované problémy a výkyvy opět na těch několika zmíněných velkých přehradách, které mají na candátech v ČR zásadní podíl. Abych tomu ale nekřivdil, určitý růst vykázaných úlovků candáta lze pozorovat dlouhodobě například na Orlíku.

Pro srovnání, z dostupných zdrojů vyplývá, že na Lipně, Orlíku i Slapech se zvyšuje množství a průměrná hmotnost vysazeného kapra.

Počty odnesených úlovků kapra ale přes vysazování klesají též. Zde se ale může projevovat vliv chyť a pusť.

Na sumce schválně nenarážím, jelikož to je samostatná kapitola a někteří kolegové na jakékoliv zmínky o rostoucí populaci reaguje citlivě. Já sumce nechytám a nehodlám opět čelit atakům od zastánců různých názorů. Ale u sumců je v číslech vidět na mnoha lokalitách dlouhodobý růst úlovků.

Jsou české vody pro dravce o tolik horší než jinde v Evropě?

Před lety jsem při diskuzích na toto téma narazil na tvrzení, že je to dáno klimatem a přírodními podmínkami na našich vodách. Argument zněl v tom, smyslu, že na dravce tu nejsou podmínky jako ve Švédsku.

Švédsko a tamější vody se opravdu od českých řek, rybníků a přehrad odlišují, to uznávám. Je ale geografická poloha ČR ale opravdu důvod pro natolik propastný nedostatek dravců u nás? Proč je třeba víc dravců v Polsku, kde navíc mají své problémy s pytláky. Proč mají abnormálně vysoký počet vynikajících revírů na dravce například v Holandsku? Rybám se daří i na jihu Evropy i jinde.

Nedokázali bychom situaci zlepšit jiným hospodařením a pravidly v RŘ? To se nyní opravdu ptám, protože nevím. Uniká mi ale důvod, proč zrovna u nás to musí být natolik horší. Jediné co mi je jasné, že u nás je poměrně velký rybářský tlak. To je ale věc, která by se dala zohlednit v rybářském řádu a jeho bližších podmínkách.

Kapři po metrácích, štika po pár kusech – osobní zkušenost z rybníka

U nás je, dle mého soudu, opravdu výborná zarybněnost kaprem a většinou i bílou rybou, mnohde naštěstí ve větším zarybní i reofily na tekoucí vody. Při feederu si většinou zachytám velmi dobře i když jdu jen na chvíli. Ulovit několik kaprů za odpoledne není na dobrém místě až takový problém. I velikost bývá slušná.

Kapraři mají možnost lovit velké ryby na každé větší louži. Ale s dravci je to horší. Máme pár slušně zarybněných přehrad, kde to ale taky nejde vždy správným směrem, viz propady candátí populace na Lipně, Nechranicích atd.

Ostatní revíry jsou na tom s dravci nepoměrně hůř. Jednou jsem byl svědkem zarybnění štiky na 2 ha rybníku. Svazové auto přivezlo ryby, chlapi je poctivě roznesli na několik míst. Celkem přivezli 9 štik o velikosti asi 35 cm. Letos prý takto zarybnili podruhé a naposledy. Je to málo nebo dost na takový revír? Objem zarybnění kapra tady je přitom minimálně ve stovkách kg.

Když jsem se na tento revír (opravdu nebudu konkretizovat) díval do výkazu úlovků, tak každý rok se zde vykáže asi 15 – 25 odnesených štik. Zdá se, že malý počet vysazených ryb se dlouhodobě skoro rovná počtu odnesených kusů, těch pár přeživších sezonu jde na talíř hned po zahájení a možná jedna dvě královny dorostou na větší velikost.

Počty odnesených candátů jsou tady ještě o něco nižší, kolik se jich vysazuje, to nevím. Z dravé ryby zde ještě figurují okouni a ročně se uloví několik málo sumců.

Věřím tomu, že by se zde dravců uživilo víc. Bílé ryby habaděj, stačí hodit splávek s houskou ke břehu a můžete si za hodinu nachytat pěknou zásobu nástražek.

Ze stejného rybníku rybáři odnesou ročně kolem 600 – 700 kaprů. To vše připadá na více než 2 tisíce zapsaných docházek, je to oblíbené místo rybářů z blízkých měst!

Víc dravců sem ale prý dát nemohou – nemají dost a musí se dostat na všechny revíry.

Nepoměr kapři versus dravci se objevuje skoro u všech revírů, pokud lze tedy věřit statistikám. S těmi čísly se dá kouzlit do nekonečna a dají se různě vykládat. Nízké počty u dravců ale bohužel vidíte všude. V případě štik i na celkem velkých vodách.

I na těch candáty proslavených přehradách je někdy poměr zapsaných candátů vůči kaprů v úlovkových lístcích slabší o více než desetinásobky. Něco se samozřejmě nezapíše, hodně ryb se pustí. Čísla jsou to ale natolik rozdílná, že se nad tím nedá nepozastavit.

Nepřímo to potvrzují i jiné zdroje. Kdysi se mi dostala do ruky jakási studie stará několik let. Na jednom z vltavských MP revírů (dolní tok) zjistili vědci, že dravé ryby tvoří asi pouhá 3 procenta obsádky. Z těch tří procent byli drtivá většina okouni. Větších dravců pomálu.

Jak snížit tlak na dravce bez zákazů?

Horní míra může být dobrý nápad ale jako přednější bych viděl omezení počtu přisvojených dravců. Dva za den jsou nesmyslně mnoho. Otázkou je jestli to bude mít efekt, když se jich reálně chytá tak málo. Na revíru kde se jich chytí do stovky za rok asi překračování limitu nehrozí.

Další variantou je snížit rybářský tlak na dravé ryby takovým způsobem, aby nedocházelo k nepopulárním plošným omezením a zákazům.

Já vykopávám s tímto: pojďme to udělat, jako na některých pstruhových revírech. Lov dravců povolme pro každého rybáře na 3 dny v kalendářním týdnu. Vyřeší se to osvědčeným způsobem, před započetím lovu dravců na revíru rybář zakroužkuje datum v úlovkovém lístku. Tři zakroužkované dny v týdnu znamenají stopku pro lov dravců. Na nedravé ryby by se jít mohlo.

Část rybářů by to určitě omezilo a chápu, že třeba závodníci v přívlači, youtubeři a průvodci tomu fandit nebudou ale je to jedna z možností, která sníží rybářský tlak od masařů i pouštěčů zároveň. Zároveň ale nikomu nepokazí sezonu takovým stylem, jako se stalo před pár lety na Nechranicích. (Kuriozně velké minimální limity pro velikost vláčecí nástrahy, zákaz lodí v hlavní sezoně atd.).

Závěrem

Kdybych to shrnul, jsem jednoznačně na straně dlouhodobé změny vysazování – trochu více dravců, bílé ryby a říčních druhů. Vítám jakoukoliv snahu zlepšit obsádku dravců a dalších méně „mainstreamových druhů“ u většiny revírů. Druhové složení se mi nyní jeví jako poněkud jednostranně zaměřené na kapra, který je přítomen naprosto všude a často ve velkém množství. Určité vyšší ochraně před nadměrným tlakem bych se nebránil také. Plošným omezením typu zákazů ale nefandím.

Jaký je váš názor? Zdá se vám, že je u nás málo dravců?? Kolik chytíte štik a candátů za rok?

Čtěte také:

ČRS kvůli povodním možná rybářům naúčtuje mimořádný poplatek

62 tisíc candátů, tuny kaprů a třeba i parmy a jelci: vysazování na svazovkách za poslední týden

Originální boilies vzniklo na základě přirozené potravy kaprů